Hlavní obsah

Putinův režim přitvrdil. Vyšlápnul si na desítky novinářů

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Novináři věznění v Rusku. Po začátku invaze na Ukrajinu Putinův režim trestá i ty, kdo konflikt nazvou válkou.

aktualizováno •

Podle newyorského Výboru na ochranu novinářů je v Rusku momentálně uvězněno 22 žurnalistů. Seznam Zprávy přibližují případy některých z nich.

Článek

Americký novinář Evan Gershkovich si má kvůli obvinění ze špionáže odpykat 16 let v trestanecké kolonii. Rozhodl o tom v pátek soud v ruském Jekatěrinburgu. Úřady doposud veřejně nepředložily žádné důkazy, reportér listu The Wall Street Journal i americká vláda obvinění odmítají.

Případ byl zřejmě nejsledovanějším ze série režimem perzekvovaných novinářů. Západní či nezávislí žurnalisté neměli v putinovském Rusku na růžích ustláno už v minulosti, jejich práce se ale stala ještě rizikovější, když po vpádu na Ukrajinu začaly v Rusku platit zákony trestající „diskreditaci ruských ozbrojených sil“ nebo „šíření lží o armádě“.

Portál OVD-Info, který se specializuje na sledování policejních zákroků, uvádí, že od začátku ruské války na Ukrajině bylo zadrženo přes 20 000 lidí, kteří dali najevo protiválečné názory.

Čtvrt století má za mřížemi strávit například Vladimir Kara-Murza. „To, že dostal takový trest, svědčí o emocionální investici ze strany režimu. Státní moc se prostě utrhla z řetězu,“ řekl k tomu už loni v podcastu 5:59 v exilu žijící ruský právník Ivan Pavlov. Režim podle něj nepovažuje lidi stíhané v podobných případech za obviněné, ale za nepřátele.

Podle newyorského Výboru na ochranu novinářů (Comittee to Protect Journalists, CPJ) je v zemi momentálně uvězněno 22 novinářů. Seznam Zprávy přibližují případy některých z nich.

Michail Afanasjev

Foto: Repro: Reportéři bez hranic/Jabloko, Seznam Zprávy

Michail Afanasjev.

Zanedlouho 48letý Michail Afanasjev, zakladatel a vydavatel internetového magazínu Novy Fokus, se loni v září stal prvním ruským novinářem odsouzeným za šíření údajně lživých informací o válce s „využitím svého oficiálního postavení“. Dostal 5,5 roku.

Trest souvisí s novinovým článkem z dubna 2022, v němž Afanasjev napsal o členech zvláštní pořádkové jednotky na Sibiři, kteří odmítli bojovat v ruské válce na Ukrajině.

Evan Gershkovich

Foto: evangershkovich.com

Evan Gershkovich.

Nyní 32letého Američana zadržely ruské úřady loni v březnu v Jekatěrinburgu. Reportér podle obžaloby shromažďoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o produkci tamní zbrojovky Uralvagonzavod. Vazbu trvající 17 měsíců strávil v moskevské věznici Lefortovo, která je známá tvrdými podmínkami.

The Wall Street Journal označil obvinění za smyšlená. Uvedl, že Gershkovich pouze dělal svou práci a měl akreditaci ruského ministerstva zahraničí. Spojené státy novinářovo zadržování považují za neoprávněné a požadují jeho propuštění na svobodu.

Gershkovichův proces se odehrál s vyloučením médií a veřejnosti. Prokuratura pak během závěrečných řečí navrhla trest 18 let za mřížemi, soud mu vyměřil 16 let.

Vladimir Kara-Murza

Foto: Michał Siergiejevicz, Wikimedia Commons

Vladimir Kara-Murza.

Dvaačtyřicetiletý politik a novinář Vladimir Kara-Murza momentálně pobývá v trestanecké kolonii v sibiřském Omsku. I on skončil ve vězení kvůli ruské válce na Ukrajině. Loni v dubnu ho soud (po roční vazbě) odsoudil k 25 letům za mřížemi, a to na základě obvinění z vlastizrady a šíření lživých zpráv o ruské armádě.

„Přiznávám vinu: Nepodařilo se mi přesvědčit dost lidí o tom, jak velkým nebezpečím pro svět je současný kremelský režim,“ prohlásil loni v dubnu ve své závěrečné řeči.

Absolvent historie na Cambridge University patří k dlouholetým kritikům současného ruského režimu. Bývalý koordinátor opozičního hnutí Otevřené Rusko byl asistentem (později zavražděného) Borise Němcova, spolupracoval i s Michailem Chodorkovským.

Předloni dostal mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, letos získal Pulitzerovu cenu za své komentáře z vězení, které píše pro list The Washington Post.

Podle médií má nalomené zdraví zejména kvůli dvěma otravám z roku 2015 a 2017. Investigativní projekt Bellingcat uvedl, že se ho dvakrát pokusili otrávit agenti FSB.

Jan Katelevskij a Alexander Dorogov

Foto: X.com/@ya_YANson

Jan Katelevskij a Alexander Dorogov.

Zástupci šéfredaktora nezávislého investigativního serveru Rosderžava byli loni v listopadu odsouzeni za vydírání spáchané skupinou osob a vydírání za účelem získání majetku ve zvlášť velkém rozsahu. Sedmačtyřicetiletý Alexander Dorogov dostal 10,5 roku, jeho třiačtyřicetiletý kolega Jan Katelevskij 9,5 roku v trestanecké kolonii s maximální ostrahou.

Obvinění z vydírání padlo v souvislosti se stížností, kterou v květnu 2020 podal dopravní policista. Tvrdil v ní, že dvojici zaplatil 1,3 milionu rublů, aby o něm přestali natáčet kritická a zesměšňující videa na YouTube. Portál OVD-Info napsal, že byli obvinění i z urážky úředníka a výtržnictví.

Novináři vinu opakovaně odmítli a tvrdí, že jejich pronásledování souvisí s jejich investigativní prací, zejména z vyšetřování údajné korupce mezi pohřebními službami a vysokými policejními úředníky, uvedl newyorský Výbor na ochranu novinářů.

Alsu Kurmaševová

Foto: X.com/@PashaButorin

Alsu Kurmaševová.

Sedmačtyřicetiletá rusko-americká novinářka žila před svým zadržením s manželem a dětmi v Česku a pracovala pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

V rukou ruských úřadů skončila loni v červnu na letišti v Kazani, když se vracela do Česka. V říjnu následovalo obvinění z porušení zákona o zahraničních agentech – podle úřadů se sama nepřihlásila jako takzvaná zahraniční agentka, za což jí hrozilo až pětileté vězení. Zároveň byla obviněna z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně kvůli knize „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která odsuzuje konflikt na Ukrajině. V tomto případě jí hrozil až desetiletý trest.

22. července agentura AP s odvoláním na soudní úředníky informovala, že novinářka dostala v tajném procesu v Kazani 6,5 roku vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě. Odsoudili ji ve stejný den jako Evana Gershkoviche.

Ivan Safronov

Foto: Profimedia.cz

Ivan Safronov.

Čtyřiatřicetiletého Ivana Safronova zadržela Federální bezpečnostní služba (FSB) v červenci 2020. Důvod? Údajná spolupráce s českou rozvědkou, tedy vlastizrada.

Podle ruské tajné služby Safronova česká rozvědka naverbovala v roce 2012. O pět let později prý splnil zadaný úkol shromažďovat a předávat tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ, do Afriky a na Balkán. Informace by prý státy NATO mohly použít proti bezpečnosti Ruska.

V září 2022 soud novináři vyměřil 22 let ve vězení se zvýšenou ostrahou a pokutu půl milionu rublů. Nejvyšší soud loni v srpnu rozsudek potvrdil.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) loni ČTK a České televizi řekl, že tvrzení o Safronovově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme informace o odsouzení Alsu Kurmaševové.

Související témata:

Doporučované