Článek
K odvolání uznání nezávislé Litvy vyzval Jevgenij Fedorov z vládnoucího Jednotného Ruska, informují ruská státní média.
Ve svém návrhu zákona, jenž už předložil parlamentu, poslanec píše, že Litvu uznal neústavní orgán. V září 1991, kdy se Sovětský svaz rozpadal, Litvu uznala dočasná Státní rada SSSR nahrazující sovětskou Radu federace.
Podle Federova šlo o „neústavní orgán“. Dekret o uznání Litvy prý navíc odporoval více pasážím sovětské ústavy. „Litevská republika neuspořádala referendum o vystoupení ze Svazu sovětských socialistických republik a nestanovila přechodné období pro vyřešení všech sporných otázek,“ zdůvodňuje svou iniciativu Fedorov.
Jeho návrh už leží v ruské Státní dumě. V rozhovoru se serverem gazeta.ru Fedorov řekl, že schválení jeho návrhu „vnese pořádek“ do práva, což podle něj vyžaduje „Litvou vedená agresivní politika“.
Poslanec nepochybuje, že zákonodárci jeho návrh schválí. Změnilo by to podle něj hranice NATO a otevřelo cestu k ruské kaliningradské exklávě.
Fedorov to zkouší už podruhé
Litva, Lotyšsko a Estonsko vystoupily ze SSSR jako první státy. Svou nezávislost vyhlásily už v roce 1990. Sovětskou správu považovaly od roku 1940 za okupační.
Fedorov už před sedmi lety požádal ruské nejvyšší státní zastupitelství, aby přezkoumalo, zda uznání Litvy, Lotyšska a Estonska nebylo nezákonné. Použil tehdy podobné argumenty jako dnes. Kreml dal tehdy od jeho požadavků „ruce pryč“. „V Kremlu jsme o takové iniciativě nevěděli. A upřímně řečeno mám problém pochopit jádro tohoto návrhu,“ řekl v roce 2015 mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov.
Tehdejší litevský ministr zahraničních věcí Linas Linkevičius tehdy označil takové prošetřování za absurdní.
K aktuálnímu Fedorovovu návrhu už se vyjádřila předsedkyně litevského parlamentního výboru pro evropské záležitosti. „Situace u nich je zoufalá a napjatá a někteří politici jsou tak nervózní, že zaznívají tak absurdní výroky, a to ne poprvé. Možná si myslí, že někoho vyděsí,“ řekla na adresu Ruska Radvilė Morkūnaitėová-Mikulėnienėová.
Za absurdní věc považuje také kancelář prezidenta Gitanase Nausėdy. „Tuhle absurditu nebudeme komentovat,“ citují kancelář litevská média.
Ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis uvedl, že Litva musí adekvátně reagovat a být připravena bránit se sama i společně se svými partnery.
Litevský profesor ústavního práva Dainius Žalimas označil Fedorovovův návrh za „nápad politického schizofrenika“. I kdyby podle Žalimase ruští poslanci uznání nezávislosti odvolali, na mezinárodní situaci to nebude mít vliv, žádná další země by takový krok neuznala a Moskva by si „nevěděla rady“, cituje ho litevská veřejnoprávní LRT.
Takový krok by byl podle profesora implementací ruské státní ideologie, tedy „směsice sovětismu a nacismu“. Jediným efektem případného schválení návrhu by bylo úplné ukončení diplomatických styků mezi Vilniusem a Moskvou.
„Choutky impéria jsou neomezené“
Litva v současnosti prosazuje vůči Rusku tvrdší sankce na unijní úrovni a podporuje vstup Ukrajiny do EU. Vilnius také poskytuje Ukrajině vojenskou podporu na obranu před ruskými invazními vojsky. Litva také navrhla vytvoření „námořní koalice“ proti ruské blokádě ukrajinských přístavů, která znemožňuje vývoz obilí.
Ke kauze „litevské nezávislosti“ se vyjádřil i ukrajinský vyjednavač a poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. „Záměry ruské Dumy ‚zrušit‘ nezávislost Litvy jsou dalším důkazem, že choutky impéria jsou neomezené,“ napsal Podoljak na Twitteru. Zřejmě v narážce na dřívější výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „neponižování Ruska“ Podoljak dodal, že pokusy o „ruské barbarské tváře“ jsou sebeklamem, který přivede válku do EU.
