Putinův kritik píše z vězení: Za odpor proti válce nás zavřeli už 20 tisíc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mezi nejobtížnější aspekty uvěznění – po nuceném odloučení od rodiny a každodenním ponižování, kdy nemůžete dělat nic než chodit tam a zpět po malé vězeňské cele – patří určitě neschopnost vidět ty, na kterých vám záleží, a mluvit k nim,“ začíná svůj komentář pro deník The Washington Post politický vězeň Vladimir Kara-Murza.

Za „nepřátelská prohlášení o představitelích státních orgánů, včetně prezidenta Ruské federace“ ho Moskva odsoudila k 25 letům vězení, což vzhledem k jeho věku i podmínkám, které v takových zařízeních panují, znamená v podstatě doživotí.

Jednačtyřicetiletý muž se proti Putinovu režimu vymezuje dlouhodobě. Dvakrát byl otráven, v dubnu letošního roku uvězněn a odsouzen za velezradu. Zášť k Rusku jako takovému ale přesto nechová; naopak upozorňuje, že všichni Rusové nejsou stejní.

„Moji právníci mi vyprávějí o svých rozhovorech s taxikáři v Moskvě, což je obvykle dobré měřítko veřejného mínění v jakékoli zemi, a většina z nich je proti válce. Když se jednoho z nich moje právnička zeptala, proč s tím nic nedělá, opáčil: ‚Neslyšela jsi o tom chlapovi, který dostal 25 let za to, že se vyjádřil?‘“ popisuje Kara-Murza, jak některé Rusy od odporu odrazuje prachobyčejný strach.

„Někteří lidé na Západě se ptají, proč víc Rusů neprotestuje proti Putinovi a jeho brutální válce,“ pokračuje pak. „Jenže opak je pravdou, těch protestujících je hodně. Podle lidskoprávních skupin bylo od Putinovy invaze na Ukrajinu po celém Rusku za protiválečné protesty zadrženo téměř 20 tisíc lidí,“ upozorňuje s tím, že neuplyne týden bez dalšího zatčení, obvinění nebo odsouzení protiválečných demonstrantů.

Jde přitom podle něj o velice různorodou skupinu. Proti režimu se staví umělci a novináři, politici a kněží, právníci a policisté, studenti i železničáři. „Rusové různého původu a povolání se odmítají stát tichými spoluviníky Putinovy války, a to i za cenu osobní svobody,“ zdůrazňuje Kara-Murza pro americký list fakt, že všichni Rusové nejsou stejní a nelze na ně nahlížet optikou kolektivní viny.

V komentáři mimo jiné muž kreslí i paralely mezi zatýkáním politických vězňů ve 30. letech, za vlády Stalina, a v dnešní době.

„Na začátku tohoto procesu jsem očekával, že moje zkušenost bude podobná zkušenostem disidentů 60. a 70. let, jejichž boje proti sovětské totalitě jsem studoval a dokumentoval,“ svěřuje se s tím, že ruský regres za Putina nakonec nabral mnohem dramatičtější tempo.

„Od naprostého utajení řízení přes tříčlenný senát až po jazyk prokurátora, který mě nazval ‚nepřítelem, jenž musí být potrestán,‘ měl můj proces mnohem více společného s nakládáním s ‚nepřáteli lidu‘ za Josifa Stalina než s disidenty za Leonida Brežněva,“ myslí si a dodává, že političtí vězni byli naposledy odsouzeni k 25 letům vězení na konci Stalinovy vlády.

Upozorňuje také na absurditu utajení celého jeho případu. „Všechny mé ‚kriminální epizody‘ byly mé veřejné projevy, které jsou snadno dohledatelné na internetu, nebylo tedy nutné mé řízení utajovat,“ píše a hned vzápětí představuje skutečný důvod, proč celý proces probíhal za zavřenými dveřmi.

„Žalobce Boris Loktionov na odvolacím slyšení prohlásil, že cílem bylo zabránit mi, abych použil soud jako politickou platformu a veřejně označil Putina za vraha… no, řekl to sám,“ konstatuje disident.

Podle Kara-Murzy zůstává stejný i cíl kremelské kampaně potrestání „nepřátel“: vzbudit strach v ruské společnosti a paralyzovat její vůli postavit se režimu. „V dnešním Rusku jsou stovky politických vězňů, nyní už téměř ve všech regionech země; a nejrychleji rostoucím segmentem z nich jsou odpůrci Putinovy války na Ukrajině,“ konstatuje. Represe a strach jsou podle něj proto jediným způsobem, jak je Kreml schopen – prozatím – zabránit tomu, aby se protiválečné nálady v ruské společnosti přetavily v otevřené protesty.

„Doufám, že když dnes lidé ve svobodném světě budou přemýšlet a mluvit o Rusku, vzpomenou si nejen na válečné zločince, kteří sedí v Kremlu, ale i na ty, kteří se jim postaví. Protože se taky počítáme, taky jsme Rusové,“ zakončuje svůj příspěvek pro americký deník politický vězeň ruského režimu.