Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dva dny po opadnutí krátké vzpoury šéfa žoldnéřské armády vagnerovců Jevgenije Prigožina svolal prezident Vladimir Putin poradu vedení silových složek. Jediný, kdo přišel na jednání v uniformě, byl ředitel ruské národní gardy Viktor Zolotov, někdejší šéf prezidentské ochranky, který má mezi takzvanými „siloviky“ k Putinovi asi nejdůvěrnější vztah.
Následující den, v úterý 27. června, si Zolotov spolu s důstojníky gardy, armády a bezpečnostních služeb na kremelském nádvoří vyslechl prezidentovo veřejné poděkování za rozhodný postoj proti povstání Vagnerovy skupiny. Následně přes média oznámil, že garda dostane po vagnerovcích do své do výzbroje tanky a další těžké zbraně.
„Soustředili jsme všechny naše úderné jednotky, všechny síly na předměstí Moskvy,“ vyzdvihl Zolotov, jak byli jeho muži připraveni bránit metropoli a prezidenta před vzbouřenci.
Nápadné vystoupení muže, který se obvykle drží stranou a jehož britské Timesy nedávno popsaly jako „typicky šedou a zamračenou kremelskou figuru“, zřetelně signalizovalo, že právě on chce být tím, kdo vyjde ze vzpoury Prigožina a jeho žoldáků posílen.
Zdá se to logické. Garda a její vojenské milice, které podléhají přímo prezidentovi, by mohly vyplnit prostor po vagnerovcích - a to nejen ve válce na Ukrajině, ale také jako Putinova věrná mocenská opora.
Vzpoura vagnerovců a Putinova moc
Po červnové vzpouře soukromé armády vagnerovců a jejich pochodu na Moskvu se začaly objevovat pochybnosti o neotřesitelném postavení Vladimira Putina. Ukázalo se, že režim není tak silný, jak se zdá.
Prezident se může na svého starého známého spolehnout. Když se na Zolotova ještě v roce 2014 ptali novináři z ruského časopisu The New Times, zaznamenali od svých zdrojů na ministerstvu vnitra různé postřehy.
Například, že je krutý, cílevědomý, náročný na podřízené, ale také pohostinný a dobrý profesionál, který nadává jen uměřeně a nikdy se úplně neopije. Všechny zdroje se nicméně v jednom shodovaly: „Zolotov je bezmezně oddaný svému šéfovi a nezradí ho, ať se děje, co se děje.“
Jeho profesní dráha je úzce spojená s bezpečnostními složkami a dlouholetou oddanou prací pro Putina. Narodil se v roce 1954 do dělnické rodiny v městečku Sasovo v Rjazaňské oblasti jihovýchodně od Moskvy. Po vojně u pohraničníků pracoval jako zámečník v automobilovém závodě v metropoli, brzy ale nastoupil do tajné služby KGB, kde před rozpadem Sovětského svazu sloužil i Putin.
Na rozdíl od současného prezidenta, který byl rozvědčíkem a byl nasazen v bývalé Německé demokratické republice, Zolotov pracoval v deváté správě KGB, jež měla na starosti ochranu sovětských komunistických pohlavárů. Ve službě zůstal i po transformaci správy ochrany na samostatnou organizaci, v současnosti nesoucí název Federální služba ochrany (FSO).
KGB jako líheň putinismu
Z řad bývalé sovětské tajné služby má Putin kromě Zolotova ještě další klíčové spolupracovníky. Minulost v KGB s prezidentem sdílí například nynější tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev nebo šéf bezpečnostní služby FSB Alexandr Bortnikov.
Z doby, kdy jako rozvědčík KGB ve východním Německu zažil rozpad sovětského bloku, si Putin odnesl traumatizující zážitek, který později ovlivnil jeho plány na obnovení imperiální moci Ruska.
V oficiálních životopisech se uvádí, že v srpnu 1991 Zolotov chránil tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina během neúspěšného pokusu o převrat vedeného částí vedoucích příslušníků komunistické strany, armády a KGB.
Nejpozději v první polovině 90. let se také seznámil s Putinem. Ten byl tehdy zástupcem petrohradského starosty Anatolije Sobčaka a Zolotov dělal oběma osobního strážce.
Když Sobčak v roce 1996 prohrál ve volbách, Zolotov byl ze státní ochranné služby propuštěn. Zůstal však v Petrohradu a zaměstnal se v tamních soukromých bezpečnostních službách. Mimo jiné ve firmě Baltik-eskort, kterou založil Putinův blízký přítel Roman Cepov (zemřel v roce 2004 na otravu neznámou látkou) a která strážila městské politiky.
Vladimir Putin a Viktor Zolotov v srpnu 2022.
Když se Putin stal koncem 90. let nejprve ruským premiérem, Zolotov se vrátil do státní služby a dostal na starosti vedení ochranky předsedy vlády. Ve stejné funkci zůstal i po přesunu Putina na prezidentský post.
Až do roku 2013 byl také zástupcem ředitele FSO. Poté přešel na ministerstvo vnitra, kde se později stal hlavním velitelem „vnitřních vojsk“. Ty měly na starosti jednak ochranu státních institucí, byly ale nasazeny také v čečenských válkách.
Právě z vnitřních vojsk ruského ministerstva vnitra se pak zformovala národní garda. Vznikla Putinovým nařízením v dubnu 2016 a Zolotov ji od té doby vede. Současně se stal také členem ruské bezpečnostní rady, které předsedá prezident.
Ruská národní garda
Už v době založení národní gardy, úplným názvem Federální služby vojsk národní gardy Ruské federace, se počítalo s tím, že bude mít 350 až 400 tisíc členů. Aktuální počet není znám. Kromě ostrahy veřejných budov, důležitých průmyslových a bezpečnostních objektů a ochrany veřejného pořádku má v kompetenci také boj proti terorismu, pomoc s ochranou státních hranic, ale i obranu území Ruské federace.
Ještě před nedávným ohlášeným rozšířením výzbroje o tanky a těžkou techniku, které už mezitím posvětila Státní duma, měla garda k dispozici vlastní vrtulníky, obrněné vozy, dělostřelecká zařízení nebo drony. Má také vlastní kybernetickou divizi, která monitoruje činnost uživatelů sociálních sítí a „odhaluje projevy extremismu“. Pod gardu spadají i speciální jednotky, známé pod zkratkami OMON (určená hlavně na zásahy proti demonstrantům) nebo SOBR (původně zaměřená hlavně proti organizovanému zločinu a teroristům).
Znak ruské národní gardy.
Gardisté se od začátku invaze na Ukrajinu zapojili do okupačních operací, jejich úkolem byla hlavně pacifikace obyvatel na obsazeném území. V březnu 2022 například podle zdrojů z Ukrajiny tvrdě zasahovali proti demonstrantům v Chersonu. Jednotky gardy také obsazovaly jadernou elektrárnu v Černobylu a Záporožskou jadernou elektrárnu.
Vzhledem k tomu, že ruská strana na začátku konfliktu očekávalа mnohem slabší odpor Ukrajinců, dostaly se některé části gardy pod přímou palbu a utrpěly početné ztráty. Podle ukrajinských kalkulací šly až do stovek mrtvých.
V březnu 2022 se objevily spekulace, že byl kvůli chybám ve velení propuštěn nebo dokonce zatčen Zolotovův náměstek, generál Roman Gavrilov, který měl na starosti speciální jednotky gardy. Podle oficiální informace Gavrilov rezignoval.
Za posledních sedm let, co šéfuje gardě, se Zolotovovo jméno příliš nepřetřásalo. Jednou z výjimek byla jeho videonahrávka ze září 2018, když vyzval opozičního lídra Alexeje Navalného na souboj a pohrozil mu, že z něj udělá sekanou.
Tímto nevšedním způsobem Zolotov reagoval na reportáž protikorupčního fondu z okruhu Navalného o tom, že garda platí neúměrně vysoké částky za potraviny od masokombinátu, který ovládal podnikatel Boris Vaninskij. Až o čtyři roky později pak jiná investigativní skupina odhalila, že Zolotov s tímto podnikatelem opakovaně trávil dovolenou ve společnosti mladých žen na Seychelských ostrovech.
Hodností armádní generál a nositel několika vysokých vyznamenání a řádů podle dostupných informací dobře zajistil svoje potomky. Podle analýzy, která vyšla v týdeníku Novaja gazeta už v roce 2015, se jen hodnota nemovitostí rodiny odhadovala na stovky milionů rublů.
