Putinova válka dopadá na Američany. Na benzinkách

V důsledku invaze na Ukrajinu, inflace a obnovení ekonomik po pandemii rostou v posledních týdnech ceny paliv po celém světě. Výjimkou nejsou ani Spojené státy, ve kterých dosahují hodnoty pohonných hmot rekordů. A Američané jsou v šoku, protože ceny benzínu a nafty překonaly psychologickou hranici 4 dolarů za galon.

Část Američanů se cítí pod finančním tlakem. Jesús Lopéz, školník z dallaské školy, pro server The New York Times uvedl, že pokud budou ceny pohonných hmot i nadále stoupat, bude muset upravit svůj životní styl, aby měl stále na benzín. Třeba omezeným stravováním v restauracích.

„Když ale přestanu chodit do restaurace, bude mít nižší příjem a lidé by mohli přijít o práci. Vytvoří se tím nebezpečný cyklus, a to je smutné,“ svěřil se Lopéz. S Ukrajinci prý soucítí; posteskl si ale, že konflikt v Evropě se dotýká i dělnické třídy ve Spojených státech.

Lopéz není sám, kdo vyčítá růst cen pohonných hmot politice amerického prezidenta Joea Bidena.

Zklamaná je i Caroline McNaneyová, která za prací dojíždí hodinu denně. „Mám pocit, že chce, abychom šli ven a rvali peníze do ekonomiky, ale zároveň je všechno přehnaně drahé,“ řekla McNaneyová pro New York Times.

Kromě občanů se ale do Bidena pustili i političtí oponenti z řad republikánů, kteří prezidenta za nárůst cen viní. „Tohle nejsou Putinovy ceny paliv. To jsou ceny prezidenta Bidena,“ tweetnul politik Kevin McCarthy, člen Sněmovny reprezentantů.

Podle údajů americké vládní agentury Energy Information Administration vzrostla průměrná cena za maloobchodní galon benzínu za poslední dva měsíce asi o 25 procent a od nástupu Bidena do úřadu asi o 70 procent.

A to na popularitě současnému prezidentovi nepřidá. Nasvědčuje tomu řada fotografií pořízených na čerpacích stanicích napříč Amerikou, na nichž se objevují samolepky vinící Bidena z vysokých cen.

Vybrat si viníka je poměrně snadné. Ovšem důvodů, proč ceny pohonných hmot v USA rostou, je více. I když se pozornost médií a celého světa v posledních týdnech upíná k dění na Ukrajině, už před invazí se jednotlivé země potýkaly s růstem spotřebitelských cen.

Konkrétně ve Spojených státech dosahuje inflační míra čtyřicetiletých maxim. A ani pohonným hmotám se zdražování nevyhnulo.

Dalším faktorem je pandemická situace, která se zlepšuje. Rozvolňování ale vede k vyššímu tlaku na nabídku nejrůznějších surovin – od potravin po ropu. A vzhledem k éře home office řada lidí neutrácela za benzín a naftu. Země vyvážející ropu tak utáhly kohoutky a ve Spojených státech se část společností, které těžily ropu či zemní plyn, ocitla na pokraji bankrotu.

V kombinaci se současným děním na Ukrajině tak došlo k cenovému šoku. V Evropě ceny ropy logicky rostou v závislosti na Rusku, Spojené státy jsou ale v jiné situaci.

Rusko totiž do Spojených států podle serveru CNN doveze zhruba 90 tisíc barelů ropy denně. Což je například v porovnání s Kanadou, jejíž dodávky činí něco přes 4 miliony barelů denně, poměrně zanedbatelný objem.

Trh s ropou je ale celosvětově provázaný systém. Jinými slovy – co se stane v Evropě, promítne se v Americe – a naopak. A pokud Evropa silně omezí dodávky z Ruska, bude se muset porozhlédnout někde jinde.

Řešením by mohla být Organizace národů vyvážejících ropu (OPEC) v čele se Saúdskou Arábií. Možné zvýšení poptávky ale pošle ceny ropy z těchto zemí nahoru. Což by se opět promítlo na americkém trhu, protože Spojené státy nakupují od OPECu statisíce barelů ropy denně.

Amerika momentálně zažívá něco, co zakusila v roce 2008. Už tenkrát se během prezidentských voleb ukázalo, nakolik je cena ropy zásadním tématem pro tamní voliče.

Republikáni si udělali z tehdejšího růstu cen, kdy ceny benzinu rovněž překročily hranici 4 dolarů za galon, hlavní téma. Chvíli se tak zdálo, že prezidentské volby rozhodne přístup k peněženkám řidičů.

I když volby nakonec vyhrál demokratický kandidát Barack Obama, voliči vnímali růst cen nesmírně citlivě. Až 72 procent Američanů v roce 2008 považovalo zdražování pohonných hmot za hlavní ekonomický problém. „Bytová a hypoteční krize je až na druhém místě,“ popsal výsledky svých šetření Think tank Pew Research Center před čtrnácti lety.

Amerikou teď kolují podobné obavy jako v roce 2008. Benzín sice tvoří malý podíl na celkových výdajích spotřebitelů, ceny pohonných hmot jsou ale lidem až moc na očích. Mají proto obrovský vliv na to, jak společnost vnímá inflaci, ekonomiku a řízení státu.

Joe Biden tak čelí poměrně náročnému období. Má sice pravomoci, s jejichž využitím může zemi ulevit – jako například uvolnění ropných rezerv – řadu globálních trendů, které hýbou s cenami ropy, ale ani americký prezident neovlivní.

Jak přesně se do cen promítne zákaz dovozu ruské ropy, který Biden minulý týden oznámil, se uvidí v následujících týdnech. „Nebudeme se podílet na dotování Putinovy války,“ řekl Biden, když 8. března oznamoval, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. „Ochrana svobody něco stojí a něco stojí i ve Spojených státech,“ dodal.

Nyní mu nezbývá než doufat, že budou voliči s jeho postojem souhlasit – na pumpách – za každou cenu.