Putinova siréna. Portrét ženy, která řídí mediální zbraně Kremlu

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Jako dvacetiletá Margarita Simonjanová v rozhovoru řekla, že by jednou chtěla být zpravodajkou nějakého západního média v Moskvě. Tehdy už za sebou měla silnou profesní zkušenost, na přelomu let 1999 a 2000 si v regionální televizi v rodném Krasnodaru vyzkoušela roli válečné reportérky z bojů ruské armády v Čečensku.

Přání se ambiciózní novinářce úplně nevyplnilo. Dostala se sice do Moskvy a udělala tam rychlou kariéru. Místo reportážemi pro západní média se ale proslavila jako hlavní postava ruské zahraniční propagandy.

Už od roku 2005 Simonjanová vede anglickou stanici Russia Today, nyní zkráceně RT, která je součástí cizojazyčné televizní sítě financované ruskou vládou. Šéfredaktorkou se stala v pouhých pětadvaceti letech.

Velkorysou pracovní nabídku by nedostala, pokud by neměla důvěru prezidenta Vladimira Putina. Získala si ji pravděpodobně v předchozích letech jako redaktorka hlavního zpravodajského pořadu ruské televize. Tehdy se dostala mezi vyvolenou skupinu novinářů s exkluzívním přístupem do Kremlu.

Navíc už byla v Rusku populární osobnost. Širokou pozornost na sebe upřela v září 2004, když v přímých vstupech informovala o útoku čečenských teroristů na školu v severoosetském Beslanu, při kterém nakonec zemřelo více než 300 civilistů, většinou dětí.

V současnosti sedí Simonjanová na několika šéfredaktorských židlích současně. Od konce roku 2013 řídí vedle RT také ruskou mezinárodní informační agenturu Rossija segodňa (Rusko dnes), která má pod sebou několik médií zaměřených na zahraničí. Simonjanová přímo šéfuje divizi Sputnik, jež provozuje weby a rozhlasové vysílání v národních jazycích.

Oficiálně RT a Sputnik představují „ruský pohled na svět“. Ve skutečnosti ale vždy působily spíš jako nástroje informační války Moskvy.

V posledních letech se ruská vnitřní i zahraniční propaganda soustředila na téma Ukrajina. Simonjanová nebyla v tomto ohledu aktivní jen jako mediální manažerka, často sama veřejně promlouvá k ruskému publiku a nebere si při tom servítky.

Například v lednu 2021 prohlásila, že Rusko by mělo anektovat povstalecké republiky na východoukrajinském Donbasu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov musel následně ujišťovat, že nejde o oficiální postoj Ruska.

Už v roce 2016 tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko zakázal Simonjanové kvůli jejím výrokům vstup do země. Ukrajinská generální prokurátorka po ní dokonce před několika dny vyhlásila mezinárodní pátrání.

V týdnech před ruskou invazí Simonjanová svým vystupováním v televizi podporovala bojovné nálady a popisovala údajné zločiny ukrajinských „nacistů“, kterými předem ospravedlňovala vojenský zásah.

„Především nechápu, proč ve studiu není šampaňské,“ prohlásila v diskusním pořadu moderátora Vladimíra Solovjova 21. února, kdy Putin uznal nezávislost dvou separatistických proruských republik na východě Ukrajiny. „Čekala jsem na to osm let,“ řekla euforicky.

Není proto divu, že když se v Evropské unii vybíralo, koho postihnout sankcemi, dostala se na černou listinu mezi prvními.

„Margarita Simonjanová je ústřední postavou vládní propagandy,“ stojí u jejího jména v sankčním seznamu z 23. února, který byl schválený v reakci na uznání nezávislosti povstaleckých republik na Donbase ze strany Ruska.

Týden po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu pak Evropská unie zakázala na svém území vysílání všech jazykových mutací RT i Sputniku. Také v Česku mobilní operátoři zablokovali přístup k webové stránce cz.sputniknews.com.

Pro redakce pod vedením Simonjanové to byl tvrdý zásah, přišly o běžný způsob působení v cílových zemích. Alternativní cesty, jako bylo šíření přes sociální sítě, jim navíc zkomplikovalo rozhodnutí Facebooku a Twitteru, které zablokovaly jejich účty.

O to více je Simonjanová během války na Ukrajině aktivní na poli domácí propagandy. Tento týden si například postěžovala na údajné utiskování Rusů v Česku.

„Jeden z mých přátel žije v České republice. A má dceru školačku. Z této školy zavolali tátovi a řekli: ‚Víš, vaše děvče má úplně špatné názory o válce na Ukrajině. Proberte to s ní do zítřka, zítra to zkontrolujeme. A pokud nezměníte její názor a ona nebude zcela a úplně podporovat Ukrajinu a neodsoudí Rusko, přijde k vám opatrovnická služba. A o svoji dceru přijdete.‘ Přesně takto, ve středu Evropy,“ uvedla Simonjanová.

První žena ruské propagandy přitom není původně ruské národnosti. Pochází z čistě arménské rodiny, byť žijící v jižním Rusku. Arménského původu je i její manžel – herec, režisér a také moderátor televizní stanice NTV Tigran Kjeosajan.

O tom, že není nezávislá novinářka, svědčí i přímé angažmá Simonjanové ve prospěch Vladimira Putina. Během prezidentských voleb v roce 2012 byla členkou jeho volebního štábu a v Putinově týmu působila i v následujících volbách v roce 2018. Je také členkou prokremelské strany Jednotné Rusko, kde spolupředsedá pracovní skupině pro lidskoprávní aktivity.

V ruských opozičních kruzích se v minulosti objevily informace, že Simonjanová a její manžel si tajně přilepšují. Podle zprávy, která vyšla v březnu 2000 na webu opozičního vůdce Alexeje Navalného, měli manželé a jejich příbuzní dostat během tří let na osobní bankovní účty více než 700 milionů rublů na základě reklamních smluv se společností Aeroflot, organizačním výborem mistrovství světa ve fotbale 2018 nebo přímo od miliardáře Viktora Vekselberga. Simonjanová odvětila, že všechny její příjmy jsou legální a zdaněné.

Aktualizace 21.3., 21:35: Opravili jsme informaci o zablokování stránky cz.sputniknews.com. Přístup k němu zablokovali mobilní operátoři, nikoli sdružení NIC.CZ, jak bylo původně uvedeno.