Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Před dvěma měsíci ho poslali do Sverdlikova v Kurské oblasti, jen 500 metrů od hranice. Proč je drželi tak blízko hranice? Proč? Obzvlášť bez zbraní a čehokoli. Co mohli dělat? Jít proti nim (ukrajinské armádě) s lopatou?“
Natalja Apelová je jednou z mnoha příbuzných ruských vojáků základní služby, kteří si stěžují, že jejich blízcí museli na hranici v Kurské oblasti vzdorovat ukrajinským jednotkám. Její devetenáctiletý vnuk Vladislav je teď pohřešovaný a Natalja o něm nemá žádné zprávy, jak řekla ruskému exilovému serveru Meduza.
Vladislav prý s rodinou naposledy mluvil 6. srpna odpoledne v době, kdy jeho jednotka čelila ukrajinskému útoku na území ruské Kurské oblasti. Tímto tahem se Kyjev snaží upoutat armádu Ruska na jeho vlastním území. „Tanky. Utíkejte do krytu,“ zněla podle Natalje Vladislavova poslední známá slova. Pak se spojení přerušilo.
Vladislav se prý do armády těšil „jako každý normální kluk“, tvrdí babička. Rodina každý den marně kontaktuje místní odvodovou kancelář, ale i ministerstvo obrany. „Nemůžeme spát, nemůžeme sedět, nemůžeme si lehnout. Je to hrozné,“ svěřila se Natalja s pocity strachu.
Ruské rodiny podle často citovaného telegramového kanálu Astra postrádají nejméně 42 branců nasazených v Kurské oblasti. A velká část z nich má potíže zjistit podrobnosti o svých synech a vnucích.
Analýza
Ukrajinská armáda se po více než roce znovu pustila do větší útočné akce. S tou poslední, neúspěšnou ofenzivou na jižní frontě má ovšem máloco společného.
„Pouze vědí, že byli obklíčení a že velitel některé nich z toho místa dostal, ale osud dalších dětí zůstává nejasný,“ napsala na internetovou stránku nazvanou Matky ze Syktyvkaru, což je město na severovýchodě evropské části Ruska, žena citovaná serverem The Barents Observer.
„Dali mi telefonní číslo na horkou linku, ale od čtvrtka (8. srpna) jsme se tam nedovolali. Zanechali jsme vzkaz… Na lince jsem čekala hodinu a čtyřicet minut a jenom ticho,“ popsala svou zkušenost Natalja Turevová ze stejné skupiny.
Branci skončili v zajetí, někteří i umírali
Některé ruské matky už ale mají potvrzené, že jejich synové skončili v zajetí. I díky tomu, že ukrajinské úřady zveřejňují rozhovory se zadrženými vojáky. „Nejsem dobrý v politice, nikdy mě nezajímaly zprávy o válce,“ řekl v jednom z nich devatenáctiletý Jaroslav Tipusjak.
Nejméně dva branci v Kurské oblasti zemřeli.
Mezi rodinami ruských branců sloužících v dalších regionech rostou obavy, že je Kreml navzdory dřívějším slibům kvůli snaze zastavit ukrajinský tlak skutečně pošle do války.
Ruský exilový server Vjorstka vyzpovídal dvě matky, podle kterých odvedencům evakuovaným z kurské hranice velitelé nutili vojenské smlouvy. Pokud nepřijali, údajně jim vyhrožovali soudem.
„Vyvíjejí na ně morální tlak, snaží se jim vymýt mozky a poslat naše děti do té díry,“ tvrdila jedna z citovaných matek. V jednotce jejího syna prý je 150 branců.
Nasazení branců a ruské právo
Ruský prezident Vladimir Putin při spuštění své „speciální vojenské operace“, tedy plnohodnotné invaze na Ukrajinu, slíbil, že vojáci základní služby nebudou nasazeni do bojů.
Základní vojenská služba trvá v Rusku rok. Po úvodním výcviku je velení teoreticky může poslat do bojové zóny. „Po čtyřech měsících nejsou žádná omezení, stanou se z nich plnohodnotní vojáci,“ vysvětlil exilovému serveru The Moscow Times ředitel ruské lidskoprávní organizace Citizen.Army Sergej Krivenko.
V průběhu války na Ukrajině se občas zprávy o jejich posílání do bojů objevily, podle ruské redakce BBC nejméně 150 branců ve válce dokonce zemřelo. Ruské úřady to vždy zdůvodňovaly pochybením jednotlivců.
Podle pozorovatelů ale Kreml skutečně Putinův slib převážně dodržuje. Branci jsou však často využíváni k ostraze hranic, jako tomu bylo v Kurské oblasti, kde před ukrajinským útokem aktivní boje neprobíhaly.
Zprávy o plánovaném převelení do Kurské oblasti prý dostali i branci sloužící v Murmanské oblasti za polárním kruhem. Už v minulosti tam pomáhali například s kopáním zákopů, tentokrát ale podle jedné z matek skončili hned po oznámení přesunu na cvičišti.
„Volala jsem na vojenský komisariát a tam mi řekli, že je to rozkaz seshora, a nemohou s tím nic udělat… Vypravit se mají v září,“ řekla nejmenovaná matka brance z tohoto regionu ruské redakci Rádia Svoboda. Mluvila prý s dalšími rodiči, kteří potvrzují nátlak na brance, aby podepsali smlouvu s armádou.
Organizace Jdi lesem, která pomáhá Rusům vyhnout se nasazení ve válce, od začátku ukrajinského útoku obdržela desítky žádostí o pomoc z Kurské, Leningradské, Moskevské, Kaliningradské nebo Belgorodské oblasti. Podle ní bylo od té doby do Kurské oblasti přesunuto 250 branců z Leningradského regionu a chystají se další.
Na otevřený protest je brzy
Šéf organizace Grigorij Sverdlin tvrdí, že branci zatím nemají v plánu další výcvik. Mluví se také o tom, že by neměli být nasazení na frontě, ale využiti na „obranu Kursku“.
Online petici žádající prezidenta Vladimira Putina, aby zabránil nasazení branců, podepsalo na osm tisíc lidí. „Slíbil jste rodičům, že nebudou nasazeni při vojenských operacích!!! Věříme vám. Žádáme vás, abyste prověřil současnou situaci. Jsme patrioti,“ píše se v ní.
Jak to teď vypadá v rusko-ukrajinském pohraničí:
Sverdlin ale pro tuto chvíli neočekává otevřený protest rodičů ruských branců.
„Uběhlo zatím málo času. Myslím ale, že pokud to celé bude pokračovat, uvidíme širší protest příbuzných těchto branců,“ řekl Rádiu Svoboda a připomněl situaci z března 2022, kdy odpor veřejnosti pomohl 600 vojáků základní služby k návratu z okupované Ukrajiny.
Analytici pochybují, že by branci byli vzhledem k mizerným zkušenostem, které zdůrazňují i znepokojené matky, cíleně posílání na frontu. Mohli by ale zajišťovat logistiku, budovat opevnění a střežit vojenskou techniku.
Vojenský expert Jan Matvejev ale jedním dechem dodává, že v Kurské oblasti teď není žádné bezpečné místo.
„Logistické trasy jsou pod palbou dělostřelectva i dronů. Malé ukrajinské průzkumné skupiny pravidelně podnikají výpady. Vzhledem k tomu nezáleží na tom, co budou branci formálně v Kurské oblasti dělat, vždy se mohou stát účastníky plnohodnotných bojových operací,“ řekl pro ruskou redakci stanice Deutsche Welle.
