Článek
„I Putin může narážet na časové limity. Chce, abychom byli (Západ) v nevýhodě, abychom pořád řešili, jestli to zvládneme, jestli vydržíme. To je součástí informační války. To je zpráva, která přichází z Kremlu,“ řekla pro server Foreign Policy expertka na ruskou a evropskou strategii Fiona Hillová, která působila v týmech tří amerických exprezidentů. Hillová se tak snažila vysvětlit chování ruského lídra, jenž se podle ní obává dlouhé války, která by v lidech vzbudila nespokojenost a postavila je proti Kremlu.
Vysvětluje dále, že klíčový pro něj bude rok 2024, kdy se bude pokoušet obhájit prezidentský post. Bojí se podle ní nicméně destabilizace vlastního systému. Ten ohrozil právě i tím, že spustil „speciální operaci“, která měla původně trvat pár dnů. Díky odporu Ukrajiny podporované Západem ale trvá už několik měsíců.
Zatím se také podle Hillové naplno neprojevily dopady uvalených sankcí. „Než překonáme magické hlubiny zimy a dostaneme se do příštího roku, dopady na ruskou ekonomiku ze všech možných sankcí, které byly přijaty, bez ohledu na výšku ceny ropy a plynu, začnou být cítit,“ predikuje.
Navíc si je podle Hillové Putin vědomý skutečnosti, že někteří lidé jsou ve skutečnosti s jeho postupem na Ukrajině nespokojení. To by mohlo následně vést k velkým protestům jako v letech 2011 a 2012. Nespokojenost se podle expertky už v některých regionech projevuje. Příkladem zmiňuje republiky Burjatsko a Dagestán.
Hrozbou pro Putina může být ale i jeho okolí. „Kolem Putina jsou lidé, co věří, že není oprávněný být zvolený v dalších volebních obdobích. Měl skončit v roce 2024. Možnost kandidovat si prodloužil na dalších 12 let do roku 2036, kdy už mu bude přes 80 let,“ komentuje. Dodává, že by někteří spolupracovníci z jeho okolí mohli usilovat o to, najít za něj náhradu.
