Putin zůstává populární. Analytik vysvětluje, co mu nejvíc ublíží

Leckomu ve střední nebo západní Evropě se může zdát nepochopitelné, že po invazi na Ukrajinu rostla už tak vysoká podpora prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy dál vzhůru. Navzdory tomu, že vyvolal útočnou válku, kvůli níž musí Rusko čelit tvrdým ekonomickým sankcím.

Námitky, že průzkumy ruských agentur jsou celkově pochybné, příliš neobstojí. Putin si mezi Rusy udržuje značnou popularitu od svého nástupu, nehledě na omezování demokracie nebo utiskování protivníků.

Podle irského politologa Noaha Buckleyho, který působí na Trinity College v Dublinu a dlouhodobě se zaměřuje také na analýzu ruských průzkumů, si Putin silnou podporu v dohledné době ještě udrží. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Buckley vysvětluje, proč nemít v tomto směru přehnaná očekávání.

Průzkumy ruských výzkumných agentur ukazují, že popularita Vladimira Putina v březnu znovu stoupla, dokonce nad 80 procent. Čím si to vysvětlujete?

Ve vypjaté válečné době, jako je tato, je těžké výsledky průzkumů hodnotit. Pokud je přijmeme za bernou minci, vypovídají o úspěchu ruského režimu při vytváření efektu „Rally Round the Flag“ (viz Infobox níže). Kombinace zpráv, které režim vysílá, a přirozené touhy lidí se identifikovat s tou stranou konfliktu, kterou považují za „vítěznou“ a nejdominantnější, způsobuje, že lidé hledají autoritu jako Putin.

A jsou tedy výsledky průzkumů o Putinovi důvěryhodné?

Myslím si, že společnosti zabývající se průzkumem veřejného mínění v Rusku, zejména Levada-Center, dělají při výzkumu veřejného mínění to nejlepší, co mohou. Nevymýšlejí si věci a neřídí se tlakem režimu. Průzkum veřejného mínění je ale vždycky velmi obtížný, zvlášť když chybí informace a stupňují se represe. Podle mě jsou tyto výsledky celkem věrohodné, neměly by být ale interpretovány bez kontextu ani by neměly být považovány za vyjádření dokonalé pravdy.

Zmínil jste efekt „Rally Round the Flag“. Jakou roli hraje v Putinově popularitě a jak dlouho může trvat a pomáhat mu?

Tohoto efektu je v současnosti docela dost. Putinovi a jeho režimu se zčásti podařilo vyložit tuto válku tak, že Rusko brání sebe a své zájmy proti západním ekonomickým, kulturním a vojenským útokům. Je to ale úplně jiný efekt, než jaký jsme viděli po anexi Krymu. Může poklidně přetrvávat, dokud se bude režimu dařit přesvědčovat, že ve válce dosáhl nějakého skutečného úspěchu. S přibývajícími ekonomickými potížemi a únavou veřejnosti z dlouhotrvající války ale začne uvadat.

Už v březnu bylo jasné, že ruská válka na Ukrajině nedosáhla původně očekávaných cílů, alespoň co se týče rychlosti obsazení hlavního města a svržení ukrajinské vlády. Proč tento neúspěch neovlivnil Putinovu popularitu?

Za prvé, ruská veřejnost není obecně dobře informována o tom, co se ve válce děje. Mnoho lidí se také nijak zvlášť nezajímá o to, co je označováno za menší konflikt. Tito lidé budou v zásadě sledovat linii režimu a podporovat boj proti vměšujícímu se Západu.

Za druhé, nikdo nechce věřit, že se věci vyvíjejí špatně, nebo že režim udělal chybu. Kognitivní disonance (zjednodušeně jde o vnímaný rozpor mezi poznáními, která nejsou v souladu, např. mezi vlastním postojem a skutečností – pozn. red.) je menší, pokud se „rozhodnete“ věřit, že se vše vyvíjí správným směrem, nebo že zlý Západ a ukrajinský režim dělají hrozné věci, aby se pokusily porazit ruskou „emancipaci“ Ukrajiny.

Co může Putinovi z hlediska veřejného mínění nejvíce ublížit?

Putin, režim a jeho propagandisté ​​si do značné míry svázali ruce: jediný způsob, jak nynější situaci mohou vyřešit, je nějaké vítězství. Pokud Rusko nebude schopné udržet velkou část území, které se dá považovat za symbolicky dostačující, znamenalo by to obrovskou ránu pro veřejné mínění. Prohra nepřichází v úvahu, byla by velmi zraňující, takže režim udělá vše, aby se jí vyhnul.

Kromě toho může Putinovu popularitu nahlodávat jenom pomalé slábnutí efektu Rally Round the Flag a prohlubující se ekonomická bolest. To však nejspíš nějakou dobu potrvá, mnoho lidí bude z těchto věcí nejprve obviňovat spíš Západ než své vlastní úřady.

Sankce proti Rusku už nicméně platí řadu týdnů. Kdy tedy očekáváte, že se projeví na náladě veřejnosti?

Sankce nyní vůbec neobracejí většinu lidí proti režimu, spíše naopak. Ekonomická situace je bolestivá, ale mnoho lidí je ochotných trpět celkem dost za to, co považují za dobrou věc. Změní se to až tehdy, když nabydou přesvědčení, že jejich vlastní vláda jim není schopná pomoci a chránit je – na úkor přesvědčení, že jim ubližuje Západ.

To si může vyžádat spoustu času, ekonomické bolesti a hrubých chyb ze strany vlády. Možná kdyby vláda nedokázala platit státní pracovníky, například při úplném energetickém embargu. Ale myslím si, že i velmi extrémní ekonomická bolest nemusí být dávána za vinu Putinovi, ale Západu, vládnímu kabinetu, oligarchům, guvernérům a tak dále.

Hodně se diskutuje o vlivu ruské státní propagandy. Na druhou stranu si mnoho Rusů musí pamatovat doby, kdy byla média relativně svobodná a někteří byli kritičtí vůči vládě.

Především platí, že doba, kdy byla média relativně svobodná, byla také dobou, kdy média z velké části ovládali oligarchové, kteří měli vlastní agendu. Takzvané Medveděvovo tání (politické uvolnění během prezidentského období Putinova spojence Dmitrije Medveděva v letech 2008–2012 – pozn. red.) mělo krátké trvání a skutečně ovlivnilo jen málo lidí, kteří získávali informace z opozičně orientovaných internetových médií.

Jak ale vysvětlit, že indoktrinace Rusů státní propagandou došla tak daleko? Proč jsou tak náchylní propagandě uvěřit?

Nemyslím si, že by Rusové byli náchylnější věřit propagandě více než kdokoli jiný. Jejich informační prostředí je extrémně omezené, a to už dlouhou dobu. Zprávy, které jim propaganda předkládá, jsou atraktivní, uklidňující: nic z toho není vaše chyba, za to mohou jiní, zasloužíme si respekt a lepší zacházení ze strany Západu, ale jakmile se s tím pokusíme něco udělat, jsme potrestáni a týráni.

To zbavuje veřejnost odpovědnosti, vyvolává pocit křivdy a oběti a sjednocuje lidi nad společnými tématy. Všechno jsou to psychologicky atraktivní věci. Základy pro tuto současnou vlnu propagandy byly položeny režimem již dávno. Neměli bychom uvažovat tak, že režim najednou dokázal lidi přesvědčit o něčem zcela novém.

Stručně řečeno, lidé chtějí věřit tomu, díky čemu se cítí dobře. To můžeme považovat za velmi efektivní nejen v Rusku, ale také v USA, Francii, Maďarsku, Polsku, nebo v mnoha dalších kontextech.