Putin způsobil jednu z největších ekologických katastrof moderní historie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Destrukce, kterou přinesla ruská invaze, prosakuje i do ukrajinského ovzduší, vody a půdy. Ochránci přírody z neziskových organizací, které se snaží situaci zmapovat, už potvrdili stovky případů ruských útoků, které vyústily v závažné environmentální škody. V současnosti je ale pravděpodobně známý jen zlomek reálných škod. Kyjev případů hlásí dokonce tisíce.

„Obnova potrvá po desítky let a některé škody mohou být nevratné. Kvůli ruské agresi bylo vyřazeno z hospodaření téměř 40 % zemědělské půdy, hrozí vyhynutí 600 druhů živočichů, 880 druhů rostlin,“ vyjmenovala několik konkrétních odhadů Marcela Černochová, koordinátorka ukrajinské mise české organizace na ochranu životního prostředí Arnika.

Ruská invaze podle ní přinesla obrovskou ekologickou katastrofu, se kterou bychom v moderní historii našli jen málo srovnatelných příkladů.

Celkový počet případů, kdy kvůli válce došlo k environmentálním škodám, činí podle ukrajinského ministra životního prostředí Ruslana Strilce asi 2300. Z toho zhruba 1 100 případů podle jeho vyjádření pro Politico Ukrajina předala příslušným orgánům v rámci snahy soudně donutit Moskvu za environmentální škody zaplatit.

Celkovou hodnotu škod Kyjev vyčísluje na 51 miliard dolarů.

Organizace, které se snaží škody počítat po vlastní ose přímo na místě nebo z otevřených zdrojů, hlásí zatím „jen“ stovky potvrzených případů.

Například nejnovější čísla UNEP z ledna zatím uvádí 618 potvrzených případů poškození industriální a kritické infrastruktury. Ukrajinská nezisková organizace EcoAction zase podle BBC hovoří o víc jak 800 případech. Nizozemská organizace Pax, která případy potvrzuje pomocí satelitních snímků a ověřování materiálů ze sociálních sítí, potvrdila zatím 213 „znečišťujících incidentů“.

Konkrétnější obrázek o tom, co se za tímto neurčitým termínem může skrývat, poskytuje seznam kategorií incidentů UNEP. Ten uvádí, že v důsledku války došlo například k nejméně stovce nebezpečných incidentů v hutnických a kovozpracujících podnicích, 140 případům v chemičkách, 50 incidentům v těžebním průmyslu a 130 případům v zemědělství a potravinářství.

A takhle by se dalo pokračovat přes veškeré klíčové sektory. Rozměr znečištění je podle Černochové z pohledu člověka žijícího v Česku „prostě nepředstavitelný“.

Na dotaz Seznam Zpráv, zda jí utkvěl v paměti nějaký konkrétní případ, kdy se kvůli ruským útokům do prostředí dostaly obzvlášť nebezpečné látky, vyjmenovala hned několik událostí.

Například 21. března Rusové zasáhli sklad čpavku v závodu Sumykhimprom v Sumy. Do životního prostředí poté uniklo 67 tun této nebezpečné látky. Jen o pár týdnů později došlo k masivnímu úniku silně toxické kyseliny dusičné ve městě Rubižne. Dále Černochová vypíchla únik karcinogenních látek vznikajících při spalování ropných produktů po požáru ropné rafinerie v Lysyčansku.

Město Rubižne skončilo kompletně v troskách:

Pro úplnost doplňme, že samozřejmě ani ukrajinská armáda na životní prostředí při plnění svých cílů nijak zvlášť nedbá. Důkazem jsou například útoky na ruské ropné plošiny v Černém moři.

Ekologický problém ale samozřejmě neznamená jen úniky škodlivin z fabrik, průmyslových a těžařských komplexů nebo skladů. Je toho mnohem, mnohem víc.

Masivní škody působí například i poškozená vodní infrastruktura, kvůli které odpadní voda z domácností vytéká rovnou do prostředí. Podobný problém je navíc i s tuhým odpadem. Wim Zwijnenburg z organizace Pax uvedl, že válka poškozuje celý sektor správy odpadků, které nyní často končí na nepovolených skládkách a na okrajích měst i vesnic.

Zátěž pro životní prostředí ostatně představují i samotné zbraně a munice, které obsahují těžké kovy a v místech nejtvrdších bojů je jimi posypaná celá krajina. BBC k tomu dodává, že například na bojištích první světové války jsou i dnes, 100 let po konci bojů, v půdě zvýšené hodnoty mědi. Ve Francii jsou zejména kvůli intenzivnímu ostřelování artilerií v této válce dodnes zóny, kde se nedá farmařit. Připomeňme, že současná fáze války na Ukrajině bývá právě kvůli silné každodenní dělostřelecké palbě k první světové válce přirovnávána.

Znečištění podobného rázu s sebou také samozřejmě přináší i velké množství vojenské techniky a suť ze zničených budov. „Jen v Kyjevské oblasti muselo být zřízeno už 62 speciálních skladů, kde se dosud nashromáždilo 144 tisíc tun válečného odpadu,“ uvedla k tomu Černochová. „Dalším až nepředstavitelným číslem je plocha válkou ohrožených chráněných oblastí, dosahuje 3,5 milionu hektarů (zhruba půlka rozlohy ČR),“ dodala.

Nemalý problém dále představují i nepřímé důsledky války. Například v tom smyslu, že ochrana životního prostředí kvůli ní často musí jít stranou. Podle Černochové sice Ukrajinci neztratili o téma zájem a neziskové organizace tam pracují ještě s větším nasazením než dřív, jak ale uvedl pro BBC expert OSN Marcos Orellana, snížená schopnost úřadů efektivně kontrolovat nebezpečné látky a odpady na svém území patří ke všem válečným konfliktům.

Právě práce organizace Arnika je nicméně příkladem snahy neziskovek tuto roli státu suplovat. Arnika na Ukrajině působí už od roku 2017 a vybudovala tam síť stanic monitorujících kvalitu ovzduší. Ta byla totiž v průmyslových oblastech podle Černochové velmi špatná už před invazí. Zastavení průmyslu v prvních měsících dokonce podle analýzy Arniky způsobilo, že obecně měla Ukrajina paradoxně čistší ovzduší v první polovině roku 2022 než v předešlých letech. To ale neznamená, že boje s sebou nepřinesly nová rizika.

„Válka posunula význam této činnosti blíž k sektoru civilní obrany. V okamžiku, kdy dochází k ostřelování, požárům a haváriím, je dobré vědět, že se můžete podívat na internet a zkontrolovat, jestli ve vzduchu nejsou nějaké nebezpečné látky,“ řekla Černochová s tím, že na Ukrajině v podstatě není k dispozici žádný monitorovací systém.

Přehled měření stanic Arnika podle ní navíc posílila o varovný systém. „Funguje to přes aplikaci Telegram, stačí se zaregistrovat a v případě, že u dané stanice, kterou si člověk vybere, došlo ke zvýšené úrovni nějakého znečištění, dostane daná osoba upozornění,“ řekla Černochová a dodala, že stanice měří mimo jiné i radiaci.