Putin ve velkém projevu pohrozil Západu: Máme zbraně, co dosáhnou až k vám

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dva týdny před prezidentskými volbami, o jejichž vítězi nikdo nepochybuje, vystoupil ruský diktátor Vladimir Putin s projevem k národu. Projev také přichází těsně před pohřbem opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. K jeho úmrtí, které šokovalo celý svět, se ruský vládce dosud ani slovem nevyjádřil.

Putin na začátku své řeči poděkoval Rusům za to, jakou prokázali odolnost od začátku speciální vojenské operace, kterou podle něj podporuje „drtivá většina Rusů“. Prohlásil, že mluvil s lidmi po celé zemi včetně učitelů, dobrovolníků i vojáků.

„Celá země je s nimi,“ řekl o vojácích bojujících na Ukrajině s tím, že jim prý obyčejní Rusové posílají balíčky a ve sbírkách už vybrali miliardy rublů. Nezmínil už, že ony balíčky často obsahují základní věci, kterých se vojákům na frontě nedostává.

Projev se zaměří na domácí témata, zdůraznil Putin. „Budeme podporovat naše demokratické instituce a nedovolíme vměšování do našich vnitřních věcí,“ prohlásil. Politická jednota je pro něj „jedním z pilířů“.

Putinův projev často přerušoval potlesk. Z první řady ho sledoval bývalý prezident a nyní vůči Západu nejagresivnější ruský politik Dmitrij Medveděv, vedle něj seděl pravoslavný patriarcha Kirill, další z osob na mezinárodních sankčních seznamech.

Jak Rusové sledovali Putinův projev:

K válce na Ukrajině Putin řekl, že se bojová schopnost ruské armády zvýšila a že Rusové převzali iniciativu. Zmínil také nové zbraně, které Rusko testuje. Západ chtěl podle Putina vytvořit „dekadentní stát“, místo toho ale „prohrál“, soudí.

Lidi na Donbase a v krymském Sevastopolu, tedy v okupovaných oblastech patřících Ukrajině, označil za „hrdiny“ a kritizoval Západ za dodávání moderních zbraní Ukrajině, kterými pak útočí na Rusko.

„My ale také máme své zbraně a oni to vědí. Musí pochopit, že i my máme zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jejich území,“ vzkázal. Rusové se podle něj stali obětí rusofobie.

Západní rétorika podle něj hrozí „konfliktem s použitím jaderných zbraní a následným zničením civilizace“. Putin naopak pochválil spojence a řekl, že je potřeba vytvářet nové kontakty s latinskoamerickými, arabskými a africkými národy.

„Vše, co jsem dosud řekl, bylo důležité, teď ale přijde to nejdůležitější,“ pokračoval a začal mluvit o nízkých příjmech některých ruských rodin. Téma rodiny zmínil několikrát, mluvil o morálce a o tom, že Rusko si letošní rok zvolilo za „rok rodiny“.

Přiznal ale, že značná část velkých rodin spadá pod hranici chudoby. „S chudobou rodin budeme bojovat, od ledna 2023 jsme přijali řadu opatření a zjednodušili procesy, musíme brzy dosáhnout úrovně před pandemií koronaviru,“ slíbil. „Buďte trpěliví, jsme teprve na začátku,“ řekl, aniž by zmínil, že je u moci už téměř čtvrt století.

V rámci projektu „Dlouhý a šťastný život“ také Putin slíbil prodloužit průměrnou délku života do roku 2030 ze současných 73 na 78 let. Jen pro srovnání – v Česku se nyní muži dožívají průměrně 76 let, ženy téměř 82 let.

Ruská demografie se přitom nevyvíjí vůbec dobře, ke stávajícím problémům, jako jsou chudoba a alkoholismus, se přidala úmrtí mladých lidí ve válce na Ukrajině. Podle ukrajinských zdrojů každý den padnou na frontě stovky Rusů.

Slíbil také diverzifikaci ekonomiky a sázku na moderní technologie. Ekonomové přitom poukazují na dlouhodobé zaostávání Ruska, které od invaze na Ukrajinu ještě prohloubily mezinárodní sankce. „Stále otevíráme nové továrny, to je rutina, na kterou jsme už zvyklí,“ pochlubil se nicméně Putin a slíbil dotace podnikům na modernizaci.

Vyzval také k investicím do Ruska: „Náš suverénní národ je tou nejlepší zárukou.“ Rusko je podle Putina největší ekonomikou Evropy a ve světě zaujímá pátou příčku. Více o reálném stavu ruské ekonomiky si přečtěte zde.

Modernizaci ekonomiky, rozvinutí mobilních aplikací pro různé sektory (například zdravotnictví) i pokročilou digitalizaci Putin směřuje k roku 2030. Jako kdyby se inspiroval saúdskoarabským projektem „Vize 2030“, s nímž přišel korunní princ Muhammad bin Salmán.

Před koncem projevu opět Putin děkoval vojákům bojujícím na frontě: „Všechny tyto programy záleží na vojácích a dobrovolnících bránících naši vlast,“ prohlásil. Neznalý posluchač by získal dojem, že se Rusko brání ukrajinské invazi, ne naopak.

Putinův projev nejenže vysílala ruská televize, promítal se i na fasádách mnoha budov a obchodních center v Moskvě a okolí. Kromě toho ho promítala také kina ve 20 městech po celé zemi.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov odmítl dopředu prozradit témata projevu, zmínil jen to, že si ho Putin napsal sám. Sám Putin řekl, že samozřejmě zohlední prezidentské volby, pořádané od 15. do 17. března, a stanoví cíle na „příštích šest let“. Zopakoval také svou tezi o neonacistech na Ukrajině a vyzval ke stíhání „zrádců“ v Rusku. Jinými slovy těch, kteří se jakkoliv postaví politice Kremlu.

Oproti situaci před rokem se ruská pozice na Ukrajině zdá být lepší a stabilizovaná – tehdy Rusové potupně ustupovali před ukrajinskými útoky na jihu a severovýchodě Ukrajiny. Putin se také může radovat z kondice ruské ekonomiky, která se navzdory předpovědím i sankcím nezhroutila a poměrně úspěšně najela na válečný režim.