Lukašenko po Putinově boku oznámil, že uvedl do pohotovosti raketové systémy

Už o několik hodin dřív než Putin dorazili do Minsku ruští ministři zahraničí a obrany Sergej Lavrov a Sergej Šojgu. Šéf Kremlu přijel za Lukašenkem odpoledne.

Běloruský diktátor ho přivítal na letišti objetím a s sebou vzal i svého nejmladšího syna Nikolaje.

Oficiálně se jako témata jednání dvou autoritářů uvádějí obchodní vztahy, bezpečnost a stav integrace obou států ve Svazovém státu Ruska a Běloruska.

Lukašenko ale na tiskové konferenci prohlásil, že Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které dostalo od Moskvy.

Putin pak přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během dnešního setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.

Řešily se také „regionální a mezinárodní“ problémy, včetně mezinárodních sankcí, kterým obě země čelí kvůli útočné válce proti Ukrajině. „S Běloruskem se společně bráníme nezákonným mezinárodním sankcí. Jejich dopady se snažíme mírnit koordinovaným a efektivní přístupem,“ řekl Putin agentuře TASS po setkání s Lukašenkem.

Putin označil jednání za „velmi produktivní“. Minská schůzka v rozšířeném formátu trvala dvě a půl hodiny.

Nabízí se ale i zcela jiná témata jednání. Poradce z ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak předem uvedl, že Putin bude Lukašenka přesvědčovat, aby se připojil k jeho útoku proti Ukrajině.

To tvrdí i velitel společných ozbrojených sil Ukrajiny Serhij Najev. Podle něj je cílem Putinovy návštěvy zatažení běloruské armády do války na Ukrajině, včetně pozemní invaze.

Podle Najeva odjel Putin do Minsku krátce po poradě s velením své armády, na kterém se řešily „návrhy vojenského velení pro krátko- a střednědobou perspektivu“.

„Hned potom naplánoval setkání s běloruskými představiteli. Máme za to, že tématem té schůzky bude otázka většího angažmá ozbrojených sil Běloruska v operaci proti Ukrajině, včetně pozemního,“ citoval generálporučíka Najeva list Ukrajinska pravda.

Obavy z Putinovy návštěvy v Minsku a s tím související role Běloruska ve válce vyjádřil podle Deutsche Welle mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Mluvčí Kremlu označil takové zprávy za „hloupé a nepodložené“. Sám diktátor Lukašenko minulý pátek prohlásil, že „suverenita a nezávislost Běloruska jsou nedotknutelné“, a že se země zároveň nikdy neobrátí proti Rusku.

„Nikdy nebudeme nepřáteli Ruska. A nikdy se neobrátíme proti Rusku. Tato země a její lidé jsou nám nejbližší. Myslím, že se tohoto kurzu budeme držet, dokud budu u moci. Kdyby to bylo jinak, dopadli bychom jako na Ukrajině,“ citovala diktátora státní agentura Belta.

Lukašenko také ujišťoval, že v zemi vládne on a vláda, a ne Rusové.

Americký Institut pro studium války (ISW) nedávno psal, že cílem schůzky Lukašenka s Putinem bude posílení ruské informační operace spočívající ve snaze vyvolat v Kyjevě a u západních států dojem, že Rusko může zaútočit na Ukrajinu z běloruského směru. Kvůli tomu podle ISW pokračuje v rozmisťování svých vojsk v Bělorusku.

I když podle ukrajinské rozvědky teď Bělorusko není připravené na to se zapojit do pozemní invaze, samo běloruské velení v pondělí uvedlo, že své jednotky udržuje ve stavu stálé bojové pohotovosti.

Státní tajemník běloruské Rady bezpečnosti Alexandr Volfovič v té souvislosti mluvil o obraně Běloruska před hrozbou západních států nebo o tom, že „Polsko okupuje Ukrajinu pomocí měkké síly“.

Ruské ministerstvo obrany také v pondělí uvedlo, že ruské jednotky, které dorazily do Běloruska letos na podzim, zahájí v zemi taktická cvičení. Oficiálně poslal Kreml do Běloruska 9000 vojáků, ovšem své vojenské síly tam měl už dříve.

Z Běloruska směřoval na jaře i hlavní ruský útok na ukrajinskou metropoli a Rusové využívají běloruská letiště ke startům bombardérů a dronů a odpalování raket.

Schůzku Putina a Lukašenka komentovala také exilová lídryně běloruských demokratických sil Svjatlana Cichanouská.

„Bělorusko není na prodej. Naše nezávislost není na prodej. Diktátor Lukašenko nemůže za náš lid uzavírat dohody – zastupuje pouze sám sebe. A nezachrání si vlastní kůži – bude odpovědný za své zločiny páchané na Bělorusech a Ukrajincích,“ napsala Cichanouská na twitteru.

Běloruská nezávislá média také upozornila na spekulace, které návštěvu doprovázejí. Na ruském telegramovém kanále Generál SVR (Služba vnější rozvědky) se totiž objevila zpráva, že se chtěl Lukašenko Putinově cestě do Minsku vyhnout, a do Moskvy proto nahlásil, že má chřipku a necítí se dobře. Kreml se ale z jiného zdroje dozvěděl, že se cítí diktátor dobře.

Účet Generál SVR na telegramu zveřejňuje údajné informace ze zákulisního dění v Kremlu a vzbuzuje dojem informovanosti, je ovšem anonymní a zprávy nelze ověřit.