„Putin Veliký“ je dojímá k slzám. Čína zakazuje lákat krásné Ukrajinky

Vladimir Putin podporu pro napadení Ukrajiny hledá jen těžko. Možná by byl překvapen, kdyby navštívil čínské sociální sítě, kde jej nazývají „Putinem Velikým“, „nejlepším dědictvím bývalého Sovětského svazu“ i „největším stratégem tohoto století“.

Kritiku naopak schytávají Rusové, kteří proti válce protestují. Podle některých čínských uživatelů „jim Spojené státy vymyly mozek“.

Hlasitý ohlas vyvolal zejména Putinův čtvrteční projev, který v podstatě válku vykreslil jako konflikt vedený proti Západu. Podle slov čínských uživatelů Putinova slova dojímala k slzám. „Kdybych byl Rus, Putin by byl mou vírou, mým světlem,“ napsal uživatel pod jménem @jinyujiyiliangxiaokou na platformě Weibo, čínské obdobě Twitteru.

Zatímco drtivá většina světa ruskou invazi na Ukrajinu odsuzuje, čínský internet je z části proruský, proválečný a proputinovský, píše server New York Times.

Putinovo vykreslování Ruska jako oběti politické, ideologické a vojenské agrese Západu hluboce rezonovalo nejen na Weibo, ale i na dalších platformách. Uživatelé kopírují čínský narativ, že se Spojené státy a jejich spojenci obávají vzestupu Číny a alternativního světového řádu, který by mohla spolu s Ruskem vytvořit.

Čínská vláda, nejmocnější přítel Ruska, je už obezřetnější. Úředníci na jednu stranu odmítli označit vpád ruských vojsk na Ukrajinu za invazi, na druhou stranu ji ale ani nepodpořili.

Virálním se stal také překlad projevu Vladimira Putina. Zmínky #putin10000wordsspeechfulltext během jediného dne zaznamenaly 1,1 miliardy zobrazení. „Toto je příkladný projev válečné mobilizace,“ napsal uživatel Weibo zaregistrovaný jako @apjam. „Proč mě ta řeč dojala k slzám?“ napsal @ASsicangyueliang. „Protože takhle zacházejí i s Čínou.“

Tento typ online uživatelů je v Číně známý jako Little Pinks. Jde o termín používaný k popisu mladých čínských nacionalistů na internetu. Termín Little Pink vznikl na webu Jinjiang Literature City, kdy skupina uživatelů silně kritizovala publikování příspěvků obsahujících negativní zprávy o Číně.

Vzorem jim jsou takzvaní diplomaté „vlčích válečníků“, kteří se vyžívají ve verbálních bitvách s novináři a jejich západními protějšky.

Například den před ruskou invazí mluvčí čínského ministerstva zahraničí řekla, že „viníkem“ napětí ohledně Ukrajiny jsou Spojené státy. „Když USA dohnaly pět vln rozšiřování NATO na východ až k ruským dveřím a nasadily pokročilé útočné strategické zbraně v rozporu s ujištěními vůči Rusku, přemýšlely někdy o důsledcích přitlačení velké země ke zdi?“ zeptala se mluvčí Chua Čchun-jing.

Následující den, když se na ni sesypaly otázky, zda Čína považuje ruskou „zvláštní vojenskou operaci“ za invazi, se brífink proměnil v kritiku Spojených států. „Můžete se jít zeptat USA. To oni založili oheň a rozdmýchali plameny,“ řekla. „Jak ho teď uhasí?“

Další kategorií mohou být zmatení uživatelé. „Kdybych jen procházel Weibo, věřil bych, že to byly Spojené státy, kdo napadl Ukrajinu,“ napsal uživatel @____26156.

„Na čínském internetu je situace zatím poněkud nepřehledná, což souvisí i s tím, že ani čínská diplomacie nemá zcela jasnou pozici, respektive se její pozice různě vyvíjí a upravuje. Čínská propaganda na jedné straně obviňuje Západ, na druhé straně se ale zdá, že minimálně některé projevy sympatií vůči Ukrajině nejsou cenzurovány,“ říká pro Seznam Zprávy sinolog Richard Turcsányi z projektu Sinofon.

„Zaregistroval jsem například video apel od Číňanů v Kyjevě, kteří žádali, aby čínský internet upravil svůj sentiment – ​​některé podpůrné zprávy pro Rusko a zesměšňování Ukrajiny se totiž mohou dostat i mezi Ukrajince a vést dokonce k útokům na místní Číňany. Dokonce i čínský velvyslanec se vyjádřil v podobném duchu, když doporučil místním Číňanům, aby se v principu skrývali a nezasahovali do jakýchkoli diskusí apod.,“ dodává Turcsányi.

Silné proválečné nálady na internetu však mnohé Číňany šokovaly. Někteří uživatelé WeChatu varovali, že si všechny příznivce Putina zablokují. Mnoho lidí sdílelo články o dlouhé, neklidné čínsko-ruské historii, včetně připomínky ruské anexe čínského území a hraničního konfliktu se Sovětským svazem na konci 60. let.

V některých případech musely sociální sítě zasáhnout.

Platforma WeChat spolu s hojně využívanou aplikací Douyin přistoupily k „zamezení dezinformací a jiného nevhodného obsahu“. „Jednotlivci využili příležitosti zveřejnit nevhodné informace o globálních zpravodajských událostech,“ uvedla v prohlášení zveřejněném v aplikaci WeChat společnost Tencent Holdings, provozovatel platformy. Příspěvek později sdílela i Čínská správa kyberprostoru, která je tamním internetovým hlídačem.

Mezi příklady nevhodného obsahu citovaného na webu WeChatu patří nepravdivé informace o tom, že studenti mohou získat kredity, když se přihlásí k boji na Ukrajině, a také „vulgární“ zprávy vyzývající „krásné Ukrajinky“, aby odjely do Číny. Konkrétně příspěvek zněl: „Pokud nějaká ukrajinská kráska ztratila domov a potřebuje nový, možná jí pomůžu!“

Douyin, sourozenec aplikace TikTok, uvedl, že v rámci cíleného zásahu proti uživatelům, kteří si „dělají legraci ze zpravodajských událostí“, zakázal 6 400 videí a pozastavil 1 620 relací živého vysílání, které porušovaly pravidla. Videa, jako jsou ta vyzývající k „zajetí krásných ukrajinských žen“, šíří „nevhodné hodnoty a poškozují atmosféru platformy“, uvedl v sobotu Douyin na svém účtu.

Turcsányi se domnívá, že sledovat vývoj nálady na čínském internetu bude ještě zajímavé. „Samozřejmě doufám, že se tak nestane, ale pokud by došlo k nějaké oběti v řadách čínské komunity, tak to může vést k určitým posunům.“

Vášně se snaží klidnit i Číňané, kteří na Ukrajině uvázli. „Prosím, přestaňte si dělat legraci z války,“ napsal jeden z uživatelů, který se identifikoval jako čínský student na Ukrajině. „Zatímco vy doma pijete čaj s mlékem a rozesíláte vtipy, jsme to my, vaši krajané na bojišti, kdo platí za vaše činy.“

„Podle některých čínských médií je na Ukrajině kolem 6 tisíc Číňanů. Je obtížné získat a ověřovat informace, ale zdá se, že mnozí Číňané zůstali na Ukrajině zaseknutí - Čína před vypuknutím hlavních bojů nevydala doporučení pro své občany, aby odešli, ani nepřesunula své velvyslanectví z Kyjeva, tak jako mnohé jiné země,“ uvádí sinolog Richard Turcsányi.

Podle korespondenta BBC v Číně Stephena McDonella čínské velvyslanectví na Ukrajině uvedlo, že Číňané, kteří chtějí opustit Kyjev, by se měli ve středu v poledne sejít na konečné stanici Teremky, nastoupit do autobusu a připojit se k zahraničním partnerům, rodičům a dětem.

Peking podle státních médií v pondělí evakuoval prvních 600 lidí do Moldavska. Další tisícovka lidí v úterý čekala na odjezd na Slovensko a do Polska.

„Je zajímavé, že čínské autority nejprve radily svým občanům na Ukrajině, aby se jasně identifikovali čínskou vlajkou. Tato rada asi vycházela z předpokladu, že je to ochrání před ruskými vojsky. Některé informace, které prosakují, však naznačují, že identifikování se s Čínou před Ukrajinci naopak může být nebezpečné, protože Čína je vnímána jako ruský přítel,“ říká Turcsányi.

Dva dny po doporučení vyvěsit vlajky pak ministr zahraničí Wang I obrátil a doporučil naopak žádné známky čínské národnosti nevykazovat. V pondělním telefonátu se svým ukrajinským protějškem vyzval Ukrajinu, aby splnila svou „mezinárodní odpovědnost“ a zajistila bezpečnost čínských občanů. „Nyní je bezpečnější předstírat, že jste Japonci,“ navrhl jeden z uživatelů čínských sociálních sítí.

Od minulého pátku, tedy po rozšíření internetových vtipů a urážek, hlásí rostoucí počet Číňanů žijících na Ukrajině nepřátelství ze strany místních a někteří tvrdí, že byli dokonce napadeni.

„Bojím se pokaždé, když musím jít do krytu, protože místní jsou nepřátelští,“ řekla dle Financial Times čínská studentka na kyjevské univerzitě, která uvedla pouze své příjmení Wang. Řekla, že její „okenní tabule rachotí pokaždé, když je něco poblíž zasažené“ a že je lepší hledat bezpečí u místních lidí. „Ale to je teď velmi nepříjemné.“ Ve videu zveřejněném státní stanicí CGTN čínská studentka na Ukrajině identifikovaná jako Sü Sieng-chuej uvedla, že ji někdo sledoval na ulici a poté jí vyhrožoval v supermarketu. Mnozí v komentářích vinili čínskou vládu, která do invaze nezasáhla.

Rozhodnutí o evakuaci podle McDonella vyvolává otázky, proč Čína reaguje nyní. „Buď Peking zpočátku považoval za důležité nerozčílit Rusko předčasným odchodem Číňanů z Ukrajiny, nebo Čína neočekávala, že Moskva bude útočit na všechny,“ napsal na svůj Twitter.

Dodal i třetí možnost. „Čína si mohla myslet, že Rusko zabere Ukrajinu tak rychle, že to odchod Číňanů vyžadovat nebude. Možná proto ta původní rada vyvěsit si na auta čínské vlajky? Toto by ale byla riskantní strategie, protože i rychlá válka je smrtící.“

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin uvedl, že byl během evakuace postřelen jeden čínský občan. K incidentu došlo v úterý. Podle Wen-pina čínské velvyslanectví v Kyjevě okamžitě postřeleného kontaktovalo, aby poskytlo pomoc. Zraněný by měl být mimo ohrožení života.

Podrobnosti o střelbě jsou nejasné, což dokresluje chaotickou situaci, kdy se statisíce Ukrajinců a tisíce cizinců snaží uniknout bojům. „Co samozřejmě vnímám jako trochu bizarní je, že je to právě čínský přítel Putin, kdo střílí i do Číňanů,“ uzavírá Turcsányi.