Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Krátce před tím, než Spojené státy a Velká Británie oznámí, zda povolí ukrajinské armádě používat zbraně dlouhého doletu k útokům na ruské území, v Kremlu hřmí.
Rusko v pátek vyhostilo šest britských diplomatů, které obvinilo ze špionáže. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že Spojené království vůči zemi podniká nepřátelské aktivity.
Tajná služba FSB pak diplomaty obvinila z „podvratné činnosti a shromažďování zpravodajských informací“ a dodala, že má důkazy potvrzující „koordinaci Londýna při vyhrocení mezinárodní politické a vojenské situace“.
Británie se vůči takovým obviněním ohradila, zatímco její premiér přiletěl do Washingtonu, kde má jednat o poskytnutí povolení i s americkým prezidentem Joem Bidenem. Z vedení konfliktu Keir Starmer obvinil režim ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Tento konflikt začalo Rusko. Rusko nezákonně napadlo území Ukrajiny. Rusko může tento konflikt ukončit právě teď. Ukrajina má právo na sebeobranu a my samozřejmě plně podporujeme právo Ukrajiny na sebeobranu – poskytujeme možnosti školení,“ řekl Starmer podle stanice Sky News.
Jak by změnilo zrušení restrikcí průběh války?
Kyjev dlouhodobě apeluje na Spojené státy, aby mu umožnily útočit americkými zbraněmi na cíle hluboko za ruskou hranicí. Uvolnění restrikcí by podle něj mohlo snížit počet ruských útoků a Ukrajinu by přiblížilo konci války.
Britský premiér zároveň poznamenal, že Londýn „nevyhledává konflikt s Ruskem“.
To si ovšem nemyslí Kreml. Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s rozhodováním prohlásil, že ukrajinské útoky vysoce přesnými západními zbraněmi na ruské území by znamenaly, že země NATO jsou přímo zapojeny do války. Zdůraznil, že takový krok „změní samotnou podstatu a povahu konfliktu“.
Západní státy tak nyní bilancují, jestli ruský prezident blafuje - jako tomu už několikrát bylo -, nebo myslí svá slova vážně.
Putinem nakreslené linie
Přestože lze nynější Putinova prohlášení číst jako eskalaci, nejde o úplně dramatickou změnu rétoriky.
Kremlem kontrolovaná média již dlouho tvrdí, že západní země jsou do války silně zapojeny poskytováním zbraní a výcvikem ukrajinské armády. Moskva také opakovaně varovala, že je připravena použít všechny dostupné prostředky na svou obranu - včetně jaderných zbraní „v případě ohrožení své svrchovanosti a územní celistvosti“.
Americký prezident Joe Biden a britský premiér Keir Starmer v červenci.
Ruský prezident také - podobně jako nyní - už několikrát vyhrožoval odvetou, pokud Západ dodá Ukrajině hlavní bojové tanky, dělostřelectvo dlouhého doletu a poté i bojové letouny F-16. Ani v jednom z případů nepřišla větší eskalace, přesto rizika deklarovaná Moskvou dodávky zbrzdila.
Podle stále většího počtu vojenských analytiků a bývalých amerických představitelů citovaných deníkem The New York Times ale nyní nedává zdrženlivost administrativy smysl, zejména když podle nich ani ukrajinský vpád do ruské pohraniční Kurské oblasti zatím nevyvolal žádnou větší reakci ze strany Moskvy.
Jak může Rusko zareagovat?
Rusko přesto má plejádu způsobů, jakými může situaci eskalovat. Na té umírněnější straně spektra se nabízí zesílení jeho stínových operací, tedy sabotáží a kybernetických útoků, jako tomu bylo v posledních měsících po řadě evropských zemí.
Další varianta, která je sice nebezpečnější, ale také mnohem méně pravděpodobná, by mohla podle stanice BBC zahrnovat odpálení taktické jaderné zbraně proti Ukrajině nebo útok na základnu pro zásobování zbraněmi uvnitř země NATO, například v Polsku.
Co Rusko sleduje sabotážemi po Evropě
Ruské sabotáže mají podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga za cíl odradit Evropu od podpory Ukrajiny. Souhlasí s ním i analytici a experti na hybridní válku. Dodávají však, že nemusí jít o jediný cíl.
Sám ruský prezident už během červnové tiskové konference nabídl indicie k jeho reakci, když dostal otázku, jak by Rusko reagovalo, kdyby Ukrajina dostala možnost zasáhnout cíle na ruském území zbraněmi dodanými Evropou.
„Nejprve samozřejmě zdokonalíme naše systémy protivzdušné obrany. Budeme ničit jejich rakety. Zadruhé se domníváme, že pokud si někdo myslí, že je možné dodávat takové zbraně do válečné zóny, aby zasáhly naše území a způsobily nám problémy, proč bychom nemohli dodávat naše zbraně stejné třídy do těch oblastí světa, kde budou cílit na citlivé objekty zemí, které to Rusku dělají?“ odpověděl Putin.
Kreml minulý týden oznámil plán na revizi své jaderné doktríny, která by mu mohla usnadnit podniknout údery.
Přestože si ruské chrastění jadernými zbraněmi získalo široké odsouzení, ukázalo se jako vysoce účinné proti západním vůdcům, kteří se snaží zmírnit rizika svých rozhodnutí, jak upozorňuje Peter Dickinson z think tanku Atlantic Council.
Právě jedním z rozhodnutí, které kvůli tlaku Ruska západní státy dlouho odkládaly, je i nyní diskutované zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, což by Ukrajině umožnilo útočit na cíle hluboko na ruském území.
Kyjev dlouhodobě žádal Washington, aby restrikce zrušil, protože ho údajně v boji proti ruské agresi omezují. Pokud by armáda dostala zelenou, bude prý moci zasahovat ruská vojenská letiště, z nichž mohou startovat letouny vypouštějící řízené střely či klouzavé bomby na Ukrajinu a zbrzdit tak páchané škody. Na průběh konfliktu by nicméně nemělo rozhodnutí podle analytiků zásadní vliv.
