Článek
Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé od loňského prosince veřejně vyjádřil k situaci na Ukrajině. Stalo se tak po několikahodinovém rozhovoru s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Na tiskové konferenci v úterý řekl, že Spojené státy v požadavcích Rusko ignorují, informuje britská BBC.
„Je to zřejmé, informoval jsem o tom premiéra (Orbána). Obavy Ruska byly ignorovány. Nevidíme, že by Spojené státy zvažovaly naše tři klíčové požadavky,“ řekl šéf Kremlu. Narážel tak na skutečnost, že Moskva postrádá v písemném vyjádření USA z ledna uspokojivou odpověď ohledně ruského požadavku, že NATO se nebude rozšiřovat, upustí od umisťování zbraňových systémů poblíž ruských hranic a navrátí se k vojenské podobě bloku z roku 1997, uvedla agentura TASS.
„Představte si, že se Ukrajina stane členem NATO a začnou vojenské operace (k znovuzískání Krymu),“ řekl dále Putin. „Budeme s NATO bojovat? Přemýšlel o tom někdo? Zdá se, že ne,“ dodal. Putin tak narážel na závazek členů Aliance vzájemně se v případě konfliktu bránit.
Domnívá se dále, že Američané využívají konflikt na Ukrajině jako skrytou záminku pro to, aby proti Rusku uvalili sankce, a jako prostředek k vyprovokování Ruska. „Připadá mi, že se Spojené státy tolik nestarají o bezpečnost Ukrajiny… Ale jejich hlavním úkolem je zamezit rozvoji Ruska. V tomto smyslu je sama Ukrajina jen nástrojem k dosažení tohoto cíle,“ řekl.
Šéf Kremlu nicméně dodal, že je připravený v mírových jednáních se Západem pokračovat. „Doufám, že budeme v dialogu pokračovat… Doufám, že nakonec najdeme řešení, i když víme, že to nebude jednoduché. Jak bude vypadat, dnes samozřejmě nejsem připraven říct,“ cituje jeho slova americká CNN.
USA a NATO klíčové ruské požadavky v dopisech z minulé středy odmítly. Washington si ale ponechal otevřené dveře pro jednání o dalších otázkách, jako je rozmístění raket a vzájemné omezení vojenských cvičení. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla americká odpověď „vzorem diplomatické slušnosti“, kdežto odpověď od NATO byla „ideologická“.
Rusové by mohli na inspekci základen NATO
Americká vláda podle zdrojů agentury Bloomberg nabídla Rusku, aby si ověřilo, že na základnách NATO v Rumunsku a Polsku nejsou střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Žádné útočné střely tam v současnosti nejsou, ale ruský prezident Putin opakovaně zmínil možnost, že by protiraketový systém Aegis Ashore, který tam je, mohl být využit k jejich odpálení, protože oba systémy používají stejná odpalovací zařízení.
Spojené státy podle agentury chtějí návrh nejdřív prodiskutovat se spojenci, zvlášť s Polskem a Rumunskem. Podmínkou zároveň je, aby také Rusko umožnilo Západu inspekce na některých svých základnách.
NATO tvrdí, že systém Aegis Ashore je čistě obranný a je namířený proti balistickým raketám například z Íránu. Rakety z tohoto systému nejsou technicky schopné sestřelit rakety dlouhého doletu z Ruska, píše Bloomberg. Moskva ale poukazuje na to, že nemůže vědět, jaké přesně typy střel jsou v Polsku a Rumunsku rozmístěné.
Informace agentury Bloomberg potvrzují i dokumenty publikované ve středu španělským listem El País, který se údajně dostal k písemným odpovědím USA a NATO na bezpečnostní požadavky Moskvy.
Španělský deník uvádí, že oba vzkazy odmítají některé z hlavních ruských návrhů, jak ostatně západní činitelé jasně dali najevo i veřejně. Zejména jde o požadavek, aby spojenci poskytli Rusku záruku, že do NATO nikdy nevstoupí Ukrajina. Washington i aliance nicméně navrhují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry, plyne z materiálů El País.
USA a NATO své odpovědi konzultovaly, podle El País jsou nicméně mezi dvěma dokumenty jisté rozdíly. „Hlavním rozdílem mezi dvěma texty je to, že Washington je připraven diskutovat o konceptu ‚nerozdělitelnosti bezpečnosti‘, který OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) schválila na summitu v kazachstánském Nur-Sultanu v roce 2010,“ píše list.
Bílý dům ani americké ministerstvo zahraničí se ihned ke zprávám o návrzích adresovaných Moskvě nevyjádřily. Nicméně zdroj obeznámený se situací podle agentury Reuters uvedl, že Spojené státy nabídly pouze jednání o různých obavách Ruska, například o kontrole zbrojení.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden označil americkou reakci za lepší než tu, která přišla od NATO. O situaci v úterý znovu hovořil s americkým protějškem Blinkenem, který podle mluvčího americké diplomacie vyjádřil ochotu pokračovat ve výměně bezpečnostních návrhů. USA i NATO nicméně ve svých písemných stanoviscích z minulého týdne uvádí, že pro jakýkoli úspěch těchto rozhovorů je klíčové, aby Rusko upustilo od agresivních kroků vůči Ukrajině.
