Mongolsko navzdory závazkům odmítá zatknout Putina

Natažený koberec a slavnostně seřazená vojska přivítala v pondělí ruského prezidenta Vladimira Putina na mongolském letišti. Pompézní návštěva připomínala setkání starých přátel, které pojí hluboké ekonomické i diplomatické pouto. Jen s tím háčkem, že středoasijská země má povinnost prezidenta zatknout.

Mongolsko je totiž signatářem římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), který loni vydal v souvislosti s válečnými zločiny zatykač na ruského lídra.

Kreml nicméně už před cestou prezidenta hrdě hlásal, že se zatčení neobává. „S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ poznamenal prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.

Nakonec si v zemi navzdory zatykači potřásal rukou s vrchními představiteli, pak se promenádoval po ulánbátarských ulicích.

Seznam Zprávy připravily přehled toho nejdůležitějšího, co je třeba ke kontroverzní návštěvě vědět.

Mezinárodní soudní dvůr nemá žádný mechanismus pro vymáhání práva. Země, které se k soudu přihlásily, mají povinnost zadržet osoby stíhané zatykačem. Pokud to ale neudělají, hrozí jim pouhá slovní důtka.

Mongolsko tak zřejmě neponese za uskutečněnou návštěvu Vladimira Putina žádné následky. „ICC se pak může rozhodnout, že případ postoupí shromáždění smluvních stran, které by mohlo porušení ze strany Mongolska odsoudit v rámci takzvaného řízení o nesplnění povinnosti. Z toho však pro zemi, která se provinila, nevyplývají žádné závažné důsledky, například sankce,“ vysvětlil pro server Politico maďarský odborník na mezinárodní právo Tamás Hoffmann.

Mezinárodní soud se sídlem v nizozemském Haagu vydal na Putina zatykač v loňském roce a obvinil ho ze spáchání válečných zločinů v souvislosti s únosy a deportacemi ukrajinských dětí. Soud vydal zatykač také na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou.

Kreml, který ICC neuznává, obvinění vůči ruskému prezidentovi vždy důrazně odmítal.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí už v okamžiku oznámení návštěvy Mongolsko vyzvalo, aby dodrželo své mezinárodněprávní závazky, což podpořila i organizace Human Rights Watch a několik ruských opozičních představitelů.

Také Evropská komise naléhala na Ulánbátar, aby splnil, k čemu se zavázal už v roce 2002. Mongolsko nicméně vysvětlilo svou neochotu jednat ekonomickou závislosti na Rusku.

„Mongolsko dováží 95 procent svých ropných produktů a přes 20 procent elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, přičemž tyto dodávky byly již dříve z technických důvodů přerušeny. Zásobování je stěžejní pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ uvedl mluvčí mongolské vlády pro server Politico.

Slavnostní návštěva poukazuje na bezzubost rozhodnutí, které upozorňuje na válečné zločiny páchané ruským režimem. Neochota mongolských představitelů naplnit své závazky totiž nahrává Putinově roli nedotknutelného vůdce, který se navzdory vedení války těší přízní věrných spojenců.

„Prezident Putin uprchl před spravedlností. Jakákoli cesta do členského státu ICC, která neskončí zatčením, povzbudí současný postup prezidenta Putina a musí být vnímána jako součást strategického úsilí o podkopání práce ICC,“ popsala pro deník The Guardian Altantuya Batdorj, výkonná ředitelka Amnesty International Mongolsko.

Ve výsledku se návštěva stane i příkladem pro další země, které váhají, jak k ruskému lídrovi přistupovat.

„Problém je v tom, že by tato návštěva mohla vyvolat podobné chování ze strany dalších smluvních států ICC, které nyní jsou na vážkách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy těch, které Ukrajinu a snahy o vyvození odpovědnosti tolik nepodporují, kterým nevadí obchodovat s Putinem a těžit z ruské válečné ekonomiky,“ řekl pro deník The Moscow Times Sergej Vasiljev, odborník na mezinárodní právo z nizozemské Open Universiteit.

Podobné téma loni řešila Jihoafrická republika, která dokonce požádala ICC o výjimku ze zatčení Putina. Ruský prezident se zde měl zúčastnit summitu BRICS, tedy seskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a JAR. Když ale žádosti nebylo vyhověno, rozhodl se Putin summit raději vynechat.

Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává Rusko, Spojené státy nebo Čína.

Putinova návštěva připomíná, že Moskva má nad svým jižním sousedem stále strategickou moc. Mongolsko, vnitrozemská demokracie vklíněná mezi Rusko a Čínu, dlouhodobě balancuje na hraně mezi svými dvěma mnohem mocnějšími sousedy. To zahrnuje i neutrální postoj k válce na Ukrajině a snahy získávat ekonomické vazby s oběma stranami.

Středoasijskou zemi pojí s Ruskem tři tisíce kilometrů dlouhá hranice a také závislost na jeho pohonných hmotách, kterých do země dováží asi 95 procent.

Právě ekonomické propojení patří i mezi témata státní návštěvy, během níž Putin setká se svým mongolským protějškem Uchnágínem Chürelsüchem. Mongolsko se má totiž stát tranzitní zemí pro vybudování plynovodu Síla Sibiře 2, který by pomohl Moskvě kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání války proti Ukrajině.

Přestože se Ulánbátar v posledních letech snažil o větší provázání se západními státy, ve srovnání s jeho sousedy nejde o hluboké vztahy.

Putin není prvním vůdcem, který odcestoval do členského státu Mezinárodního trestního soudu, ačkoli na něj byl vydán zatykač.

Bývalý súdánský prezident Umar Bašír, který byl svržen při státním převratu v roce 2019, cestoval do několika členských států ICC poté, co na něj soud vydal zatykač kvůli spáchání několika zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy.

Jordánsko, jeden ze smluvních států Mezinárodního trestního soudu, který Bašír navštívil, bylo nakonec shledáno jako nespolupracující se soudem. Členské státy se od té doby nemohou podle ICC odvolávat na imunity jako důvod pro odmítnutí zatčení hledané osoby nebo jejího předání soudu.