Článek
Kreml ohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin v pátek v 15:00 (14:00 SELČ) odpoledne podepíše dekrety o připojení čtyřech okupovaných regionů na Ukrajině k Rusku. Při této příležitosti rovněž pronese projev.
Ruská média dříve bez dalšího upřesnění informovala o tom, že ruští poslanci dostali na páteční odpoledne pozvání do Kremlu na schůzku s prezidentem Putinem.
„Poslancům Státní dumy poslali pozvání na 30. září do Kremlu, kde v 15:00 začne akce s účastí ruského prezidenta Vladimira Putina,“ uvedl komunistický poslanec Denis Parfjonov na sociální síti.
V Moskvě se nyní nacházejí i vůdcové neuznávaných republik – Doněcké a Luhanské lidové republiky a okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti, aby po nedávných narychlo zorganizovaných hlasováních pokročili v připojení těchto Moskvou okupovaných či ovládaných území k Rusku.
Kyjev a Západ tato hlasování neuznávají a nehodlají uznat ani anexi dalších ukrajinských území Ruskem. Moskva ale trvá na tom, že vše proběhlo v souladu s mezinárodním právem.
Co všechno způsobí referenda v okupovaných oblastech?
Referenda s předem jasným výsledkem, ale nejasnými následky. Jak mohou proměnit válku? A jak ovlivní probíhající ruskou mobilizaci? V rozhovoru Seznam Zpráv odpovídá analytik Pavel Havlíček.
Formální anexe oblastí znamená, že Rusko se na ně bude dívat jako na kterákoli jiná svá území. Putin dopředu varoval, že k obraně „svého území“ použije jakékoli prostředky, Ukrajina ale dává najevo, že se podobnými hrozbami nenechá zastrašit a anexe na jejím přístupu k válce nic nezmění.
Analytik Pavel Havlíček tento týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že neočekává změnu ukrajinského postoje k válce. „Viděli jsme podobnou situaci i na Krymu. Údery proti různým cílům tam pokračovaly, protože Ukrajina ho jednoduše stále považuje za součást svého území, a nedrželi se zpátky ani v úderech proti jeho okupační správě,“ řekl Havlíček.
Na regiony by se nově měla zároveň vztahovat ruská „částečná“ mobilizace, okupační správa by tedy mohla nutit Ukrajince bojovat proti vlastní armádě. „Pokud dnes probíhá na území Ruské federace částečná mobilizace, tak o to víc se bude týkat právě těchto teritorií. A dokážu si představit, že na straně ruské armády bude velký zájem rekrutovat právě z těchto oblastí,“ domnívá se Pavel Havlíček.
Jak upozornil, z hlediska ruských zákonů bude po anexi také možné do války nasadit ruské vojáky na základní vojenské službě. To už se sice dělo, ale Kreml vždy tvrdil, že to bylo důsledkem omylu a armáda brance do bojů neposílá.
