Článek
Součástí výstupu Vladimira Putina na zasedání ruské Rady bezpečnosti bylo prohlášení, že ruská vláda poskytne mobilizovaným měsíční odměnu ve výši 195 tisíc rublů (necelých 80 tisíc korun), píše server Fontanka.ru. Pro srovnání – podle údajů serveru Statista činila průměrná měsíční mzda v Rusku za loňský rok asi 56 500 rublů (23 tisíc korun).
Lukrativní částka okamžitě vzbudila pozornost ruských ekonomů. Pokud by totiž ruská vláda skutečně chtěla vyplatit 195 tisíc rublů 300 tisícům mobilizovaných, měla by si nachystat 58,5 miliardy rublů. Ruští novináři se tak obrátili na ekonomy se základní otázkou – kde stát takové peníze vezme?
Putin během projevu zdůraznil, že výše peněžního příspěvku pro mobilizované zahrnuje období školení a vzdělávání personálu. Ekonomům však není jasné, zda je zmiňovaných 195 tisíc celková částka za měsíc mobilizace, nebo jen za dny účasti na bojových akcích. „Mám tušení, že půjde o druhou možnost, ale netuším,“ řekl doktor ekonomie, profesor Nikita Kričevsky. Dodal, že peníze nejspíš půjdou z rozpočtu ministerstva obrany a krajů.
Putinovo stanné právo se dotkne i Rusů
Ruský prezident podepsal dekret o zavedení stanného práva v Doněcké, Luhanské lidové republice, Záporožské a Chersonské oblasti. Otevřel také dveře k omezení svobod přímo v Rusku, odkud uprchly stovky tisíc lidí kvůli mobilizaci.
Ekonom a finanční manažer Vitalij Kalugin ujistil, že stát peníze na avizované platby má, minimálně na tento a příští rok se finance určitě najdou. Zdrojem podle něj bude Fond národního blahobytu. Stát aktivně využíval rezervy tohoto celoruského „prasátka“ například v roce 2020, kdy vypukla pandemie koronaviru.
„Stát má peníze. Alespoň letos určitě. Příští rok asi nebude nejistý, ale ani válečný – spotřebujeme značnou část Fondu národního blahobytu a pak uvidíme,“ dodal ekonom Kalugin.
Změny si podle odborníka všimnou i běžní Rusové. Platby mobilizovaným jsou „zanedbatelné“, ale mohou vést k vyšším cenám potravin a průmyslového zboží. Podle doktora ekonomických věd Maxima Maramygina by Rusko mohlo sáhnout na „přebytečné zisky z prodeje energií“.
