„Putin si na námořnictvu zakládá.“ Křižník Moskva a další ztráty, které Rusko zabolely

„Křižník Moskva při vlečení do cílového přístavu ztratil kvůli poškození trupu v důsledku požáru, který vyvolala detonace munice, stabilitu. V podmínkách rozbouřeného moře se loď potopila“.

Čtvrteční stručné vyjádření ruského ministerstva obrany prostřednictvím agentury TASS korunovalo nečekaně rozsáhlé ztráty ruské armády za 50 dní, kolik trvá invaze na Ukrajinu.

Právě potopení plavidla o hmotnosti 12 490 tun, délce 186,4 metru a schopnosti doplout až 10 tisíc námořních mil (19 tisíc kilometrů), tedy největší ruské válečné lodi v akci od druhé světové války, je ale pro Moskvu podle odborníků dosud největším „odpisem“.

Ukrajinští vojenští představitelé uvedli, že armáda zasáhla křižník raketami Neptun. Tyto zbraně začala Ukrajina vyrábět po ruské anexi Krymu v roce 2014, kdy hrozba ruské agrese v Černém moři nadále rostla, uvádí BBC.

Potopení lodi označily USA za „velkou ránu“, nicméně američtí představitelé nebyli schopni potvrdit, zda byly za potopení zodpovědné právě ukrajinské střely Neptun. „Je jistě pravděpodobné a možné, že (Ukrajina) loď ve skutečnosti zasáhla raketou Neptun nebo možná i více raketami,“ řekl stanici CNN mluvčí Pentagonu John Kirby.

Podle ukrajinského ministerstva obrany na palubě Moskvy mohlo být až 510 členů posádky. Křižník s řízenými střelami byl dříve nasazen během konfliktu v Sýrii. Moskva měla k dispozici podle ruské armády šestnáct protilodních střel Vulkan a řadu protiponorkových zbraní.

Odborník na činnost zpravodajských služeb Justin Crump řekl v pořadu BBC Radio 4 Today, že hlavní rolí „Moskvy“ bylo poskytování protivzdušné podpory ostatním lodím ruské Černomořské flotily. „Hlavní výhodou byly protivzdušné zbraňové systémy s velmi dlouhým dosahem, nešlo ani tak o plavidlo pro útoky na pevninu,“ řekl Crump pro BBC Radio 4 Today.

Admirál Alan West, bývalý náčelník štábu britského námořnictva, uvedl, že ztráta plavidla byla nejen vojenskou ranou. „Má to obrovský dopad. Putin miluje námořnictvo. Když se dostal k moci, první část starých sovětských sil, do kterých vložil úsilí, bylo námořnictvo. Vždy pro něj měl slabost,“ uvedl.

V případě křižníku Moskva jde navíc o druhé velké plavidlo, které Rusko ztratilo od začátku invaze na Ukrajinu. V březnu byla výsadková loď Saratov zničena ukrajinským útokem v přístavu Berďansk, ukrajinském přístavu v Azovském moři, který se podařilo ruským silám obsadit.

Nicméně americký Institut pro studium války uvádí, že potopení Moskvy sice ukázalo, že ukrajinské síly jsou schopné útočit na ruské lodě v Černém moři a omezí ruské možnosti podnikat raketové útoky, je ale nepravděpodobné, že by znamenalo rozhodující ránu pro ruskou armádu v celé vojenské operaci na Ukrajině.

Hlavním úlohou křižníku zřejmě bylo provádět přesné údery proti logistickým centrům nebo letištím. Tyto útoky byly sice úspěšné, ale početně omezené ve srovnání s leteckými útoky a raketovými údery vedenými ze země.

Ruská armáda ale ve velkém nesčítá jen ztráty na moři. Podle ukrajinského ministerstva obrany dosud Moskva od začátku invaze na Ukrajinu ztratila téměř 700 tanků. Server Oryx, který analyzuje ruské vojenské ztráty na Ukrajině na základě fotografií zaslaných z válečné zóny, pak uvádí, že Rusko ztratilo více než 500 tanků a přes dva tisíce dalších obrněných vozidel. Podle stejného serveru pak do konce března Rusko přišlo nejméně o 84 letounů.

Britský think-tank Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) pak odhaduje ruské ztráty na 2 700 obrněných vozidel.

Zásadními pro boj ukrajinské armády s ruskou obrněnou technikou se staly dodávky zbraní z USA a Velké Británie. Spojené státy od začátku invaze poskytly Ukrajině nejméně čtyři tisíce kusů protitankového raketového kompletu Javelin (v překladu oštěp), které ničí tanky dopadem na horní část, kde je pancíř nejtenčí.

Rakety si navíc poradí i s takzvaným reaktivním („doplňkovým“) pancířem, protože Javeliny jsou podle BBC vybaveny dvěma hlavicemi, kdy první zničí reaktivní pancíř a druhá samotné vozidlo. Na ukrajinských sociálních sítích už se dokonce šíří i oslavná píseň protitankové střely.

Mimoto Ukrajině dodalo Spojené království nejméně 3 600 lehkých protitankových střel nové generace (NLAW), které explodují na vršcích tankových věží. Americká armáda pak té ukrajinské poskytla také asi stovku protitankových „kamikadze“ dronů Switchblade.

Podle server Oryx nicméně polovina tanků, které Rusko ztratilo, nebyla zničena nebo poškozena nepřítelem, ale buď je ukrajinská armáda zajala, nebo je ruské jednotky opustily. Podle odborníků jde o důkaz špatné logistiky ruské armády i neschopnosti ruských jednotek.

„Viděli jste obrázky ruských tanků vlečených ukrajinskými traktory,“ řekl BBC profesor strategických studií na skotské univerzitě St. Andrews Phillips O'Brien. „Některá z těch vozidel byla opuštěná, protože jim došlo palivo. To je logistické selhání. Některá uvázla v jarním bahně, protože vrchní velení provedlo invazi v nesprávnou roční dobu,“ dodal O'Brien.

Zatím nejisté nadále zůstávají počty padlých ruských vojáků, Moskva totiž jejich počet prakticky nezveřejňuje. Podle deníku The Washington Post odhadovali představitelé Severoatlantické aliance ruské ztráty na konci března až na patnáct tisíc padlých, podle Ukrajiny se pak počet padlých blíží dvaceti tisícům.

Minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru pro britskou stanici Sky News přiznal, že Rusko od zahájení invaze na Ukrajinu 24. února utrpělo značné ztráty. „Máme značné ztráty, je to pro nás obrovská tragédie,“ prohlásil Peskov. Konkrétní číslo ale neuvedl. Poslední oficiální ruský údaj o ztrátách z konce března referoval o 1 351 padlých vojácích.

Na konci března se pak na ruském webu Komsomolskaja pravda objevil článek o ztrátách ruské armády od začátku války na Ukrajině, který konkrétně hovořil o 9 861 mrtvých a 16 153 zraněných vojácích. Článek odkazoval na data ruského ministerstva obrany, později byl ale smazán.