Článek
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko minulý týden ohlásil, že s Ruskem vytvoří společné vojenské uskupení, které je bude chránit před údajnými hrozbami ze strany Ukrajiny a Severoatlantické aliance.
Rusko od té doby na běloruských hranicích, které leží přibližně 230 kilometrů od ukrajinského hlavního města Kyjev, nashromáždilo 9 000 vojáků. Do Běloruska ruská armáda přesunuje také přibližně 170 tanků, 200 bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo.
Snahy obsadit ukrajinskou metropoli Moskva po neúspěšných pokusech vzdala už na konci března. Podle britského deníku The Times je ale nyní možné, že se Rusko ve snaze vyvážit vojenské neúspěchy na jihu i východě Ukrajiny pokusí útok obnovit a na Kyjev zaútočí z Běloruska.
Obavy z otevření nové válečné fronty rozvířila slova běloruského lídra, který uvedl, že jádro nově vzniklého vojenského uskupení bude tvořit běloruská armáda, která čítá přibližně 60 000 běloruských vojáků, včetně branců.
Moskva navíc oznámila, že běloruské bojové letouny SU-25 vybaví schopností odpalovat jaderné rakety. Bojové hlavice Minsku ale zatím nedá. Vlastním jaderným arzenálem Bělorusko nedisponuje.
Více o formování rusko-běloruského vojenského uskupení
Bělorusko a Rusko se dohodly na nasazení společné regionální skupiny vojenských sil. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko o tom minulý týden informoval na schůzce o bezpečnostních otázkách v Minsku.
„Lukašenko a Putin zatahují Bělorusko do totální války proti Ukrajině,“ uvedla běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská, podle které lze rozmístění ruských jednotek v Bělorusku chápat jako okupaci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval OSN, aby na hranice s Běloruskem vyslala mírové jednotky a pomohla tak zabránit opětovnému útoku na Kyjev.
Představitelé ukrajinské obrany sice tvrdí, že dosud nezaznamenali jednoznačné známky toho, že by se Rusko opravdu chystalo zaútočit z Běloruska, hrozba útoku ovšem stále visí ve vzduchu.
Americký Institut pro studium války (ISW) minulý týden napsal, že nový útok z Běloruska na sever Ukrajiny je nepravděpodobný. Posilování ruských vojenských kapacit tu má podle něj za cíl spíše vázat v prostoru Kyjeva co největší počet ukrajinských jednotek, aby se nemohly účastnit protiofenzivy na jiných částech fronty.
Válka na Ukrajině v mapách
Rusko se v poslední době soustředí hlavně na bombardování ukrajinské kritické infrastruktury. Pohyby na frontě jsou proto menší, ale okupanti například připravili Ukrajince o část územního zisku u Chersonu.
„Není jasné, zda překročí hranice,“ okomentoval na Twitteru dění na Ukrajině vojenský analytik Mike Martin, který působí na King's College v Londýně. „Každopádně to svazuje ukrajinské jednotky, a tak to má smysl. To je vojenský efekt, kterého je dosaženo bez ohledu na to, zda překročí hranici, nebo ne,“ dodal.
Z běloruského území vstoupili ruští vojáci na začátku invaze na Ukrajinu při ofenzivě směrem na Kyjev. Ruská armáda nadále z běloruského území podniká vzdušné údery na Ukrajinu, tvrdí Kyjev i běloruská nezávislá opozice.
Lukašenko nadále tvrdí, že Bělorusko se do války nezapojí a vojenské uskupení na hranicích je ryze obranného charakteru. „Nikoho jsme nezabili a nikoho zabíjet nebudeme,“ uvedl běloruský lídr v pátek pro NBC News.
