Článek
„Putin má velký strach, protože Rusko neodpouští carům, kteří prohráli válku,“ uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč.
„Bojuje teď o svůj život. Pokud válku prohraje, minimálně v mysli Rusů to znamená konec. Jeho konec coby politické osobnosti. A možná i ve fyzickém smyslu… (Stažení z Chersonu) donutilo i lidi, kteří jsou k Putinovi velmi loajální, pochybovat o tom, že mohou tuto válku vyhrát,“ cituje jeho slova britský deník The Times.
Odchod z Chersonu, jediného regionálního centra, které se ruským jednotkám podařilo dobýt, vyvolal podle ukrajinského poradce šok a zoufalství mezi zastánci tvrdé linie v Moskvě, včetně moderátorů státní televize.
Kde je Vladimir Putin?
Když ruští vojenští pohlaváři v televizním přenosu oznamovali, že stahují jednotky z jihoukrajinského Chersonu, jeden člověk u toho chyběl – prezident Vladimir Putin.
Dobytí Chersonu podle něj také obnovilo ruské údery na infrastrukturu a spustilo plány na novou ofenzivu z Běloruska, odkud ruští vojáci postupovali na Ukrajinu i v počáteční fázi války, nicméně po silném odporu byli donuceni se stáhnout.
Tentokrát má nicméně Moskva v plánu vyslat své vojáky z Běloruska směrem na Donbas, tvrdí Arestovyč. Ruská armáda by tyto síly mohla využít k ofenzivě směrem na Rovenskou jadernou elektrárnu na severozápadě země. Jeden ze čtyř bloků se už po ruském ostřelování automaticky odpojil.
Ruské útoky snížily energetickou produkci Ukrajiny na polovinu a miliony lidí zůstaly bez elektřiny. Podle Arestovyče jde o způsob „vydírání“ Ukrajiny a jejích západních spojenců a donutit je k jednání s Moskvou.
Další útok na Kerčský most?
Cílem je, aby Rusko udrželo okupované oblasti Krymu a Doněcké a Luhanské oblasti. Putin by to pak podle poradce mohl prezentovat jako výsledek invaze a přesvědčit tím ruskou veřejnost, že válka byla oprávněná. Ukrajina ale opakovaně dává najevo, že zahájí rozhovory s Ruskem, až odejdou všechna jeho vojska.
Z Ruska
Kreml zřejmě posílí dosah a účinek vlastní propagandy na ruském internetu. Větší kontrolu nad informacemi si už na začátku listopadu získala FSB. Cílem je vyšší kontrola zpráv o válce na Ukrajině, uvádí Institut pro studium války.
Deklaruje také úmysl získat zpět veškerá území včetně Krymu. Arestovyč připustil, že by ukrajinské jednotky mohly použít rakety dodané Západem k zasažení dvanáctikilometrového mostu, který spojuje Krym s Ruskem. Tzv. Kerčský most byl zasažen už začátkem října.
Cílem úderu by mohlo být izolování ruských jednotek na Krymu. „Krym můžeme izolovat a bude z něj ostrov,“ řekl. Považuje to za scénář, který vyvolává v Rusku obavy.
Mapa části ukrajinského jihu. Kinburnská kosa je výběžek jihozápadně od Chersonu.
Varoval však před očekáváním, že se Ukrajině podaří poloostrov získat zpět v blízké době. Poukázal na silně opevněné ruské pozice v Melitopolu, městě známém jako „brána na Krym“.
Ukrajinská protiofenziva v Chersonské oblasti vstoupila tento týden do nové fáze, píší The Times. Její jednotky zahájily útok na Kinburnskou kosu, která je považována za slabé místo ruské obrany na levém břehu řeky Dněpr.
Pokud by se Ukrajině podařilo kosu dobýt, usnadnilo by to jejím silám kontrolu nad přístupem do Dněpru a do přístavů v Chersonu a nedalekém Mykolajivu. Mohly by také odrážet útoky na část pobřeží Černého moře pod kontrolou Ukrajiny.
