Putin se odvolává na princip, jímž se řídí i Češi. O co jde?

„Je dobře známo, že v uplynulých 30 letech jsme se vytrvale a trpělivě pokoušeli domluvit s vedoucími zeměmi NATO na principech rovné a nedělitelné bezpečnosti v Evropě,“ řekl mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtečním projevu, kterým zahájil nejvážnější válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Nebylo to poprvé, kdy Putin v souvislosti se svými výhradami vůči Ukrajině mluvil o principu nedělitelné bezpečnosti (případně nedělitelnosti bezpečnosti).

O stejný princip se mimo jiné opírá i česká zahraniční politika. Jak je tedy možné, že ruský vládce tento argument používá k vysvětlení agrese proti sousednímu státu?

Princip nedělitelné bezpečnosti je konceptem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (později se změnila na Organizaci bezpečnosti a spolupráce v Evropě), poprvé se objevil v roce 1975.

Princip má v sobě zakódováno, že bezpečnost jednoho evropského státu by neměla být zvyšována na úkor ostatních.

Jak ale vysvětlil Seznam Zprávám ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych, Putin si koncept vykládá po svém: „Vykládá si ho tak, že má veto na geopolitická rozhodnutí Ukrajiny. Ze strany Moskvy je koncept nedělitelné bezpečnosti jako argument, proč by rozhodnutí o bezpečnostních záležitostech v Evropě, včetně rozšiřování NATO, neměla být přijímána bez ní, používaný dlouhodobě. V Putinově podání ale účelové a dekontextualizované používání konceptu dosáhlo absurdních rozměrů.“

Závěrečný akt z Helsinek, v němž se koncept poprvé objevil, mluví například i o suverénní rovnosti států, zdržení se hrozby nebo použití síly nebo nedotknutelnosti státních hranic, nechybí ani pasáž o úctě k lidským právům. „To ovšem putinistickému režimu nic neříká,“ podotýká Ditrych.

Skutečný názor Putina a jeho okolí na Ukrajinu odhalil až ministr zahraničí Sergej Lavrov, když prohlásil, že Ukrajina nemá právo na suverenitu. „V tomto vidění světa mají nárok na plnou suverenitu pouze mocnosti, ale v případě Ukrajiny je toto odepření navíc ještě umocněno tezí o tom, že Ukrajina nemá žádnou historickou státnost,“ vysvětluje postoj Kremlu politolog.