Putin zvyšuje sázky. Analytik říká, co čekat od pozastavení jaderné smlouvy

Spojené státy se podle Vladimira Putina „snaží rozbít architekturu mezinárodních vztahů vytvořenou po druhé světové válce a přetvářejí světový řád podle svých představ“. Ruský prezident to řekl ve chvíli, kdy navzdory vlastním mezinárodním závazkům narušuje suverenitu sousední země.

Američané navíc spolu s NATO podle Putina ignorují ruské žádosti o inspekci svých jaderných zařízení, což ruský prezident zjevně odmítá tolerovat. Během projevu ke Státní dumě tak oznámil, že jeho země „pozastavuje účast ve Smlouvě o omezení strategických útočných zbraní“.

Tato dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem je známá pod názvem Nový START a v platnosti je již od roku 2010, kdy ji v Praze podepsali prezidenti obou zemí. Ruské ministerstvo zahraničí nicméně v úterý večer oznámilo, že budou i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezený smlouvou. Důvodem je podle něj zachování stability.

„Z pohledu Kremlu se pravděpodobně jedná o krok, který má u západních lídrů zvyšovat pocit rizika spojeného s průběhem války na Ukrajině a který je má tlačit k tomu, aby omezovali svou podporu Ukrajině,“ okomentoval Putinovo rozhodnutí pro Seznam Zprávy výzkumný pracovník Institutu politologických studií FSV UK Michal Smetana.

V rozhovoru analytik dále hodnotí, jaké z toho vyplývá nebezpečí pro zbytek světa, a nastiňuje, jak by mohla vypadat budoucnost, ve které tyto dvě jaderné mocnosti nebude vázat pozastavená dohoda.

Jak Putinovo nové prohlášení číst? Američané Rusko přece jenom již před několika měsíci obvinili z toho, že dohodu Nový START porušuje.

Spojené státy vydaly v lednu letošního roku oficiální stanovisko, že ruská strana porušuje dohodu tím, že neumožnuje Washingtonu provádět inspekce smluvně vymezených zařízení a že se odmítá scházet s americkými zástupci v rámci tzv. bilaterální konzultativní komise.

S velkou pravděpodobností se tak nyní dá očekávat, že Moskva bude v tomto jednání pokračovat a že se možná ani nebude podílet na pravidelném sdílení informací a notifikací souvisejících s ruským strategickým arzenálem, které smlouva vyžaduje. USA by v takovém případě musely spoléhat již pouze na informace ze satelitů a od tajných služeb.

Teoreticky by Vladimir Putin mohl přistoupit i k rozhodnutí ignorovat smluvní limity pro počty strategických nosičů a k nim přiřazených jaderných hlavic a mohl by se pokusit tyto počty navýšit. Rozhodně ale není jisté, že k tomuto kroku Moskva přistoupí. Dala by se totiž očekávat reciproční reakce ze strany Washingtonu, což může být z pohledu strategické rovnováhy pro Kreml velmi riskantní krok. Vyloučit se to nicméně nedá. (Moskva s odstupem několika hodin oznámila, že bude počty dodržovat, pozn. red.)

Je také potřeba říct, že Moskva zatím neoznámila rozhodnutí ze smlouvy přímo vystoupit, což na rozdíl od „pozastavení“ smlouva Nový START technicky umožňuje na základě přesně vymezených podmínek. Rusko se tedy teoreticky může před vypršením platnosti dohody v únoru 2026 do smluvního režimu opět vrátit.

Je tedy možné, že se Kreml nějak pokusí využít vydíracího potenciálu současného stavu a bude se snažit vyjednat se Spojenými státy podmínky, za kterých se tak stane.

Co znamená takové prohlášení pro zbytek světa? Měli bychom se bát?

Rozhodně platí, že nedodržování smluv o kontrole jaderného zbrojení ohrožuje strategickou rovnováhu mezi dvěma hlavními jadernými mocnostmi a vytváří základ pro závody ve zbrojení. Ty s sebou vždy nesou riziko chyb, nedorozumění a neřízené eskalace.

Dohody o kontrole jaderného zbrojení mezi Washingtonem a Moskvou existují již od 70. let a byly platné i v dobách, kdy vzájemné vztahy byly na bodě mrazu. Obě dvě strany si totiž vždy uvědomovaly, že existence těchto smluv výrazně zvyšuje přehlednost situace a strategickou stabilitu, což je v zájmu obou dvou stran.

V této chvíli není třeba panikařit, ve finále bude klíčové sledovat, jakými konkrétními praktickými kroky obě strany tuto nepříznivou dynamiku naplní. Z pohledu mezinárodní bezpečnosti se ale každopádně jedná o špatnou zprávu.

Putin mimo jiné sdělil, že Kreml má informace o tom, že USA chtějí provést jaderný test. Je něco takového pravděpodobné?

Ne, v tuto chvíli je to rozhodně velmi nepravděpodobné. Spojené státy sice dodnes neratifikovaly Smlouvu o zákazu jaderných testů, minimálně v současné chvíli by ale takový krok neměl ani strategickou, ani politickou logiku.

Co můžeme čekat od budoucnosti, ve které Rusko oficiálně pozastavilo svou účast na dohodě?

Bezesporu se tímto krokem dále snižuje naděje, že se podaří úspěšně vyjednat novou americko-ruskou smlouvu o kontrole jaderného zbrojení, která by Nový START měla nahradit po jeho vypršení v únoru 2026.

Dlouhodobě by to znamenalo, že jaderné arzenály USA a Ruska budou poprvé od 70. let minulého století zcela bez formálních smluvních limitů, což bude vytvářet nestabilní mezinárodně-bezpečnostní prostředí.

A změní to něco pro konflikt na Ukrajině?

Z pohledu Kremlu se pravděpodobně jedná o krok, který má u západních lídrů zvyšovat pocit rizika spojeného s průběhem války na Ukrajině a který je má tlačit k tomu, aby omezovali svou podporu Ukrajině a aby případně tlačili Kyjev k nějaké formě brzkého diplomatického řešení, jež bude pro Moskvu v důsledku relativně výhodné.

Západ si je této snahy dobře vědom a dlouhodobě tak dává najevo odhodlání v podpoře vytrvat a nechat Ukrajinu, aby si sama stanovila, jaká forma ukončení konfliktu je pro ni akceptovatelná.

Je pravděpodobné, že kromě ukončení své účasti na plnění smlouvy Nový START sáhne Moskva v dohledné době i k dalším krokům, kterými bude signalizovat svoji vůli situaci dále eskalovat.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Moskvy, že bude dodržovat počty jaderných hlavic a nosičů, jak je vymezuje smlouva.