Článek
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP.
Podepsání doktríny odráží Putinovu připravenost hrozit použitím jaderného arzenálu země, aby donutil Západ ustoupit, zatímco Moskva tlačí na Ukrajinu pomalu postupující ofenzivou ruských vojsk, napsala agentura Reuters.
Ruský vůdce na konci září varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. Agentury si Putinova slova vyložily jako varování Spojeným státům a dalším západním spojencům Kyjeva.
Obnovená jaderná doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, prohlásil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
Kromě odpálení balistických raket proti Rusku zmiňuje Putinův dekret jako podmínku pro použití jaderných zbraní také „poskytnutí území a zdrojů k agresi proti Rusku“, napsala AFP.
Připomněla, že americký prezident Joe Biden svolil použití amerických raket proti ruskému území na pozadí krvavých a ničivých ruských úderů proti Ukrajině, jak agentuře potvrdil nejmenovaný americký představitel. Přesné podmínky tohoto svolení však zůstávají neznámé a podle médií se souhlas omezuje jen na Kurskou oblast na západě Ruska, kde bojují ukrajinské jednotky a kde byli nasazeni severokorejští vojáci.
Putin koncem září ohlásil upřesnění ruské jaderné doktríny, která byla naposledy upravena v roce 2020. Prezident hodlal rozšířit seznam situací, za kterých by Rusko mohlo použít jaderné zbraně. Vysvětlil to nezbytností přihlížet ke změnám současné vojenské a politické situace. Kreml tento krok označil za „signál“ vyslaný „nikoliv přátelským“ zemím, připomněl list Kommersant.
Doktrína stanoví, že jaderné zbraně představují krajní prostředek obrany suverenity Ruska. Ale rozšiřuje výčet hrozeb, k jejichž neutralizaci lze jaderné zbraně použít. Kromě agrese ze strany libovolného nejaderného státu s účastí či podporou jaderné mocnosti je jaderná odplata přípustná také při kritickém ohrožení svrchovanosti Ruska konvenčními zbraněmi, anebo při útoku na Bělorusko jako účastníka svazového soustátí, napsal Kommersant.
Předchozí verze jaderné doktríny počítala s jadernou odplata v případě odstartování balistických raket na Rusko a (nebo) jeho spojence, avšak žádný spojenec nebyl konkrétně jmenován, uvedl list.
Ruské jaderné zbraně lze také použít v případě použití jaderných zbraní či jiných druhů zbraní hromadného ničení na území Ruska či jeho spojenců a také proti ruským vojenským jednotkám a ruským objektům v zahraničí, v případě hodnověrných informací o masovém startu prostředků vzdušného a vesmírného napadení, včetně strategických bombardérů, taktického letectva, střel s plochou dráhou letu, dronů či nadzvukových zbraní.
Nová doktrína rovněž poprvé definuje „potenciálního nepřítele“ jako jednotlivé státy i vojenské koalice, pokládající Rusko za potenciálního nepřítele a disponující jadernými či jinými zbraněmi hromadného ničení či značným vojenským potenciálem, dodal Kommersant.
