Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rusko vyhlásilo jednostranné příměří ve válce na Ukrajině po dobu oslav 80. výročí konce druhé světové války. Oznámil to Kreml. Ukrajinská strana zatím nereagovala.
„S ohledem na humanitární důvody ruská strana v době 80. výročí Vítězství – od půlnoci ze 7. na 8. května do půlnoci z 10. na 11 . května – vyhlašuje příměří,“ píše se v prohlášení Kremlu, jež citovala ruská státní agentura TASS. „Během tohoto období se zastaví veškeré vojenské akce.“
Ukrajina přijala americké bezpodmínečné příměří
Rusko si konec druhé světové války připomíná 9. května. Jako každý rok bude i letos v tento den v Moskvě vojenská přehlídka, tentokrát se jí zúčastní například i slovenský premiér Robert Fico.
Oznámení přichází v době, kdy také americký prezident Donald Trump vyjádřil pochyby o tom, zda si Rusko přeje dosažení mírové dohody. Reagoval na sérii ruských útoků proti civilistům v ukrajinských městech, při kterých přišly o život desítky lidí. Ministr zahraničí USA Marco Rubio pak označil tento týden za klíčový pro rozhodnutí Washingtonu o tom, zda setrvá u jednání o míru.
Rusko ale nadále ignoruje americkou výzvu k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří, kterou Ukrajina přijala už 11. března. Mezitím ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil krátké „velikonoční příměří“, které platilo 30 hodin během svátků.
Oznámení tehdy na rozdíl od současné zprávy přišlo velmi náhle, pouhou hodinu před plánovaným začátkem klidu zbraní. To samo o sobě vyvolalo pochybnosti, zda se rozkaz o zastavení palby vůbec stihne včas dostat ke všem ruským jednotkám na frontě.
Předchozí Putinův klid se projevil
Ačkoliv se obě strany později vzájemně obviňovaly z porušování příměří podél frontové linie, jisté zklidnění situace bylo patrné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během Velikonoční neděle (20. dubna) nebyly na Ukrajině vyhlášeny žádné letecké poplachy. K úplnému zastavení bojů sice nedošlo, ale intenzita střetů, alespoň v některých úsecích fronty, poklesla.
Obě strany využily krátké pauzy k činnostem, na které v prudkých bojích nebývá čas. Probíhala evakuace těl padlých vojáků, rotace personálu na pozicích a v některých oblastech i odminovávání. Například v lymanském směru ruské síly vytahovaly poškozenou ženijní techniku uvázlou u brodu přes řeku Žerebec.
Objevily se také zprávy, že Rusové přesouvali zálohy blíže k frontě, zatímco Ukrajinci se pod ochranou bílých vlajek pokoušeli obsadit některé pozice v „šedých zónách“. Převažovalo vzájemné ostřelování a dronové údery nad přímými útoky pěchoty. Nejpoklidnější situace panovala podle různých hlášení v Záporožské oblasti.
Nejvýraznějším pozitivním dopadem příměří byl dramatický pokles civilních obětí. Během 30 hodin, kdy platilo, nebyla hlášena žádná civilní úmrtí. Kvůli ostřelování, dronovým útokům či výbuchům min bylo na obou stranách fronty zraněno sedm lidí. To je výrazně méně než denní průměr – například v březnu bylo denně zraněno či zabito průměrně 43 civilistů a v první polovině dubna dokonce 48.
Proč vlastně Putin velikonoční příměří vyhlásil? Někteří analytici i ruští blogeři spekulovali, že šlo spíše o politické gesto než o skutečnou snahu o mír a cílem bylo zapůsobit na amerického prezidenta Donalda Trumpa a podpořit obraz Putina jako mírotvorce.
Tomu by nasvědčovala i reakce Kremlu na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prodloužit příměří o 30 dní, aby se vytvořil prostor pro budování důvěry. To Rusko odmítlo.
