Putin přitápí, USA nechtějí zaspat: Rusové rozumějí jen čisté síle

„Náš stát se vzdal svého podílu na sovětském jaderném arzenálu - třetím největším na světě. Výměnou za to dostal záruky, také od Ruska, že budou respektovány naše hranice a bezpečnost. A to se nestalo. Je tedy zvláštní slyšet nyní ruskou stranu žádat o záruky, když ona sama už tolik slibů porušila,“ řekl v rozhovoru pro italský list La Repubblica ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Odpovídal tak na otázku, zda by se Ukrajina vzdala své snahy připojit se k Severoatlantické alianci výměnou za ruské záruky, že se vojáci stáhnou z blízkosti hranic.

O ukrajinském odhodlání vést si svoji suverénní politiku a nepodřizovat se Rusku svědčí i středeční schůzka Zelenského se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, jejímž hlavním tématem byla právě hrozba představovaná Ruskem.

Moskva již někokrát dala najevo, že vstup Ukrajiny do Aliance považuje za nepřijatelný. Žádá, aby NATO oficiálně odvolalo svůj slib Ukrajině a Gruzii o jejich budoucím přijetí, k němuž došlo na summitu v Bukurešti v roce 2008.

Hlasy varující Kreml před možnou invazí na Ukrajinu se ozývají i ze Spojených států. Prezident Joe Biden odmítl dát svému protějšku Vladimiru Putinovi v nedávném videohovoru záruky, že Ukrajina nevstoupí do Aliance, někteří zákonodárci ale žádají vůči Rusku aktivnější postup.

Část kongresmanů, která se právě vrátila z návštěvy Ukrajiny, žádala Bílý dům o přípravu „extrémních sankcí“ pro případ, že by k invazi skutečně došlo. Někteří ze zákonodárců, kteří se zúčastnili třídenní cesty, například navrhují odříznutí Ruska od finančních trhů. Další si myslí, že by se nyní Bidenova administrativa měla soustředit na odstrašení včetně varování, že „v prvním dnu invaze zemře spousta ruských chlapců“.

Zároveň podporují masivní dodávky zbraní ukrajinské vládě.

„Klíčové je soustředit se na prevenci ruské akce než na to, jak na ni odpovědět,“ řekl demokratický kongresman Seth Moulton televizi CNN s tím, že na odstrašení má nyní NATO několik málo týdnů.

Jasné varování Vladimiru Putinovi už zaznělo ve videohovoru s Bidenem. Americký prezident řekl, že v případě invaze čekají Rusko drsnější sankce, než tomu bylo v roce 2014 po anexi Krymu. Biden měl Putinovi sdělit, že takové sankce „ještě v životě neviděl“.

Bidenova administrativa také odmítla, že by měla v úmyslu nabádat Ukrajince k ústupkům: „Představa, že bychom Ukrajince tlačili k tomu, aby při diskuzích s Rusy dělali ústupky, je čistá dezinformace, a tak by se s ní mělo nakládat,“ řekla na videu natočeném v Kyjevě Karen Donfriedová, náměstkyně šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.

Její vzkaz v úterý tweetovala ruská ambasáda v Kyjevě. USA, Ukrajina i NATO jsou podle ní jednotní v tom, že diskuzí o Ukrajině se musí účastnit i sami Ukrajinci - jinými slovy není možné, aby se USA a Rusko domlouvaly na tom, zda přijmout Kyjev do Aliance.

Další z kongresmanů, demokrat Ruben Gallego z Arizony, řekl, že Ukrajinci poskytnuté informace ukazují na ruský záměr provést invazi. Kromě případných ekonomických sankcí bude v takovém případě nutné dodat Ukrajincům zbraně, i když to „bohužel bude znamenat, že zabijeme nějaké Rusy“. Rusové ale podle něj „rozumějí jen čisté síle“.

Ke komentářům amerických zákonodárců vrátivších se z Ukrajiny je nutné podotknout, že se ve svých sděleních politici prakticky nelišili - ať už šlo o republikány, nebo demokraty.

Podobný vzkaz jako ze zámoří zazněl i z Berlína, kde vůbec poprvé vystoupil na brífinku před poslanci Bundestagu nový kancléř Olaf Scholz. Sociálnědemokratický politik řekl, že situace na ukrajinsko-ruské hranici je znepokojivá. „Za každé porušení územní celistvosti Ukrajiny zaplatí Rusko vysokou cenu,“ vzkázal do Moskvy.

Od jeho nové vlády se obecně očekává tvrdší postup vůči Rusku, zvláště kvůli přítomnosti Zelených. Německá diplomacie také v případě ruské invaze na Ukrajinu plánuje zastavení plynovodu Nord Stream 2.

Omlouváme se za nepřesnost, v původní verzi textu byl kongresman Seth Moulton označen za republikána, ve skutečnosti je demokrat.