Článek
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na ekonomickém fóru ve Vladivostoku označil intervenci sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 za chyby sovětské politiky, uvedla ruská média. Politiku zjevně namířenou proti zájmům jiných zemí označil za nepřípustnou, ale Západ podle něj dělá ve své zahraniční politice stejnou chybu jako Sovětský svaz.
O válce proti Ukrajině, kterou na jeho rozkaz rozpoutala ruská vojska, se v této souvislosti nezmínil. Pouze mimo jiné hovořil o dosavadní „bezvýslednosti“ ukrajinské protiofenzivy a údajných vysokých ztrátách ukrajinské armády.
Šéf Kremlu rovněž prohlásil, že Rusko poskytovalo pomoc jiným zemím, ale nikdy nebylo kolonizátorem. Na připomínku moderátora, že pobaltské země, Česko a Maďarsko obviňují Sovětský svaz z kolonizace, prezident odvětil, že vstup sovětských vojsk do Maďarska a Československa byl chybou sovětské vlády.
„Už dávno jsme přiznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla jen k napjatým vztahům,“ řekl Putin podle serveru Lenta. Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf státu.
V Maďarsku sovětská vojska potlačila povstání proti komunistickému režimu, které vypuklo v říjnu 1956; boje trvaly i v prvních deseti dnech listopadu. Invaze do Československa v srpnu 1968 ukončila pražské jaro, jak jsou nazývány tehdejší změny, pokusy o reformy systému a snaha o „socialismus s lidskou tváří“.
Putinova podpora
Podle posledního průzkumu uznávaného centra Levada se podíl Rusů, kteří bezvýhradně podporují válku na Ukrajině, poprvé snížil pod 40 procent. Méně lidí také konflikt vnímá jako prvořadou událost.
Putin ve Vladivostoku podle státní agentury TASS hovořil o „zvířeckém šklebu amerického kapitalismu“, který podle něj odhalilo „politické pronásledování“ bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Případ podle Putina ukázal, jak je americký systém „prohnilý“.
Navzdory soudním žalobám je Trump favoritem v klání o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce. Jejich výsledek ale podle Putina neovlivní politiku Washingtonu vůči Moskvě.
„Myslím, že k zásadním změnám v americké zahraniční politice vůči Rusku nedojde, ať bude prezidentem zvolen kdokoliv,“ řekl ruský prezident. Podotkl, že Trump slibuje v případě zvolení vyřešit za pár dní nejožehavější problémy, včetně ukrajinské krize, a „to nemůže nepotěšit“. Nicméně Trump jako prezident zavedl sankce proti Rusku, připomněl.
USA podle Putina hledí na Rusko jako na věčného protivníka či dokonce nepřítele, což také vštěpují prostým Američanům, a nynější vláda naladila americkou veřejnost protirusky.
Změnit tento kurz by bylo podle Putina velice obtížné, přestože v Rusku i Americe je hodně lidí, kteří by si přáli přátelské vztahy, a to tím spíše, že společně sdílejí „tradiční hodnoty“. „Máme tam hodně přátel, mnoho stejně smýšlejících lidí, ale samozřejmě je potlačují,“ dodal podle TASS.
Hlavní část Putinova vystoupení na fóru ve Vladivostoku byla věnována rozvoji Dálného východu a ekonomickým otázkám.
