Není náhoda, že Prigožin zemřel den po konci Surovikina, říká expert

Po středeční havárii letadla v Tverské oblasti pravděpodobně zemřel šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Okamžitě se vyrojily spekulace, zda Prigožin v letadle byl či nebyl, jeho úmrtí ale potvrdil i telegramový kanál Grey Zone blízký vagnerovcům. Okolnosti nehody se vyšetřují.

Prigožin před dvěma měsíci vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení a ministerstvu obrany. Jeho jednotky tehdy vytáhly směrem na Moskvu, nakonec ale akci ještě téhož dne ukončily.

Podle odborníka na Rusko z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka není pochyb o tom, že Prigožin v letadle byl a že ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina šlo o „takovou pomyslnou pomstu“.

Havlíček ale upozorňuje, že Putin je „spíše než geniální stratég“, jak bývá někdy označován, „taktický manipulátor“ a rozhodnutí často přijímá pozdě.

S jakou jistotou podle vás můžeme říct, že Prigožin v tom letadle vůbec byl?

V tuto chvíli už tu informaci potvrzují jak oficiální kanály z Ruské federace, tak i sama Prigožinova žoldnéřská skupina. Vyslali určité signály, že skutečně postrádají toho největšího ruského patriota.

Hodně se mluvilo o tom, že v tu chvíli byla ve vzduchu dvě Prigožinova letadla, při čemž sestřeleno bylo jedno, ale Prigožin se mohl nacházet v tom druhém. Tyto spekulace se podle všeho nepotvrdily.

Naopak původní informace, se kterými přišla ruskojazyčná služba BBC, tedy že Prigožin a někteří další představitelé Vagnerovy skupiny byli v tom sestřeleném letadle, skutečně i po těch uplynulých hodinách drží a nějakým způsobem to dává tušit, že ta informace byla hodnověrná.

Jak tedy lze celou událost vnímat?

Pravděpodobně tady proběhla taková pomyslná pomsta. Sám americký prezident Joe Biden veřejně říkal, že se dneska v Ruské federaci jen velmi málo věcí děje bez toho, aby o tom Vladimir Putin věděl nebo nad tím nějakým způsobem dozoroval. To samozřejmě platí i pro celou řadu dalších úmrtí - někdy se analytici vrací například k zavraždění (ruského opozičního politika) Borise Němcova v roce 2015 nebo ještě dřívější smrti (novinářky) Anny Politkovské.

To jsou všechno příležitosti, kdy měl ruský stát ty lidi nějakým způsobem dlouhodobě v hledáčku a už jenom hledal příležitost, jak to provést.

Co si myslíte o spekulacích, že letadlo mohla sestřelit ruská armáda?

Kolem pádu toho letadla se vyskytla celá řada spekulací. To ale provází každé velké úmrtí, zabití, zavraždění nějaké osobnosti v Ruské federaci, takže to není úplně překvapivé.

Já si myslím, že je to poměrně symbolické. Jak připomíná celá řada analytiků, stalo se to přesně dva měsíce po rozpoutání té vzpoury proti Vladimiru Putinovi a tažení na Moskvu.

Je také symbolické, že to letadlo bylo sestřeleno právě kvůli tomu, že jediní ruští vojáci a v zásadě jediní Rusové, kteří během toho zmařeného pochodu na Moskvu zemřeli, byli právě příslušníci letectva, kteří vyrazili bránit Moskvu. Kremelský režim se teď mohl spolehnout na podporu těchto složek, protože tam určitě po tom dva měsíce starém incidentu zůstala spousta zlé krve.

Ještě se připomínala jedna věc, a to, že Prigožin skonal den po tom, co byl z leteckých sil odstraněn jeho spojenec generál Sergej Surovikin.

Myslíte si, že je to náhoda, že Surovikina oficiálně odvolali z funkce jen den předtím, než zemřel Prigožin?

Já si myslím, že to náhoda není. V Rusku se dnes děje velmi málo náhod, které by ten režim nedokázal kontrolovat.

Surovikina postupně odstavovali už nějakou dobu a k tomu definitivnímu odstavení došlo teď. Možná to dávalo tušit, že se v ruském letectvu bude dít něco zajímavého, a to vlastně přišlo hned o den později. Neřekl bych, že to je náhoda. Právě naopak.

Můžete zkusit nějak popsat Putinovy motivace k tomuhle činu? Šlo spíše o pomstu za tu vzpouru nebo třeba i signál dalším kritikům režimu, kteří by se pokoušeli nějakým způsobem s Kremlem bojovat?

Ta obecná motivace byla v tom, že Vladimir Putin potřeboval posílit své postavení, které bylo tím pochodem na Moskvu neustále podkopáváno.

Nebyl to jen ten jeden den - ona osudná sobota na konci června - ale šlo i o ten následný souběh událostí, kdy se Vladimir Putin s představiteli vagnerovců setkal a musel znovu získávat jejich loajalitu.

Celá řada důležitých momentů ukazovala, že postavení Vladimira Putina tím bylo ohrožené a právě Prigožin byl symbolem pro to, že ruský stát nemá věci pod kontrolou, že ruský prezident nemá to neochvějné postavení, které se snažil posledních více než 20 let budovat.

Prigožin skutečně byl symbolem toho vzdoru a dodnes osobou, která si užívala poměrně zásadní svobody - i tento let byl mezi Moskvou a Petrohradem, kde dále sídlily jeho společnosti, což dává tušit, že všichni vagnerovci nebyli odsunutí do Běloruska, jak se o tom mluvilo.

Šéf vagnerovců sice dále využíval všech výhod svého privilegovaného postavení uvnitř Ruské federace, ale zároveň se od počátku spekulovalo o tom, že se na něj ten hněv v určitou chvíli snese a možná jsme včera právě toho byli svědky.

Jaké důsledky může Prigožinova smrt mít pro Putinovu politickou image? Pokud Prigožinova vzpoura Putinovi ubližovala, může tato fáze Putina naopak posílit?

Já si myslím, že v očích těch běžných Rusů a možná i představitelů západního společenství do určité míry ano.

Je to ale spíše taková snaha zahladit šrámy a nějakým způsobem ukončit tuhle pro Vladimira Putina bolestivou kapitolu. Jde vlastně o dodatečný krizový management a dobře to ukazuje na to, že Vladimir Putin, přestože se o něm častokrát mluví jako o tom geniálním stratégovi, je spíše takový taktický manipulátor a mnohdy přijímá ta rozhodnutí velmi pozdě.

Tohle může být právě ten případ. Skutečně - Putin se v tu chvíli nedokázal s tou vzpourou vypořádat a nedokázal se vůči tomu dostatečně vymezit a ani následně tu vzpouru radikálně odsoudit a její představitele potrestat.

Vyřešil to zřejmě takovou FSB taktikou - ve skrytu, v nestřeženém momentu zaútočit a nějakým způsobem se pomstít. To je, myslím si, poměrně typické pro to, jak Vladimir Putin a jeho okolí přemýšlí.

Měl Putin situaci pod kontrolou?

Že Vladimir Putin neměl tu situaci úplně pod kontrolou, tvrdili mnozí západní pozorovatelé. Vyrojila se celá řada spekulací, jestli vůbec bude Putin v příštích takzvaných volbách na prezidenta kandidovat. Jeho image utrpěla velmi zásadní škody, když se například stáhnul do Petrohradu a ani nezůstal v Moskvě, v hlavním městě, na které se valily ty Prigožinovy oddíly.

Zároveň je důležité, že vagnerovci jako bojové uskupení neskončili a byli jenom přemístěni - nejen do Běloruska, zčásti se stále pohybovali v Africe.

Tam všude si ruský režim také pojišťoval to, že zavraždění těch představitelů, k němuž pravděpodobně došlo ve středu, nepovede k nějaké další vzpouře, k nějakému dalšímu krveprolití. Za ty poslední dva měsíce ruský režim nelenil - dělal přípravy a připravoval se na tento klíčový moment pomsty.

Co se s vagnerovci nyní stane?

Já si myslím, že budou postupně úplně zlikvidováni a odsunutí na druhou kolej. Už ty události po té vzpouře to dobře ukázaly. Tehdy jsme se bavili možná až o několika desítkách tisíc vojáků a žoldnéřů, kteří se v řadách vagnerovců pohybovali. Do Běloruska se poté přemístilo pět až sedm tisíc vojáků - byl to opravdu pouhý zlomek těch oddílů.

Zároveň připravili vagnerovce o všechnu vojenskou techniku. Bylo vidět, že vypadli z obliby ruského režimu, že už skončilo období, kdy je nasazovali na nejtěžších úsecích fronty a těšili se určité důvěře - minimálně v tom smyslu, že byli schopni realizovat určité vojenské úkoly.

Jejich role se zásadně proměnila už dva měsíce zpátky. Od té doby se snažili nějakým způsobem přeskupit, restrukturalizovat, znovu si to postavení najít, třeba i díky běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi, ale nic z toho už nebylo ani zlomkem toho, jaký význam měli ještě před tou vzpourou.

Je vidět, že Kreml dává čím dál tím více přednost jiným žoldáckým uskupením, které bude mít přímo pod svou kontrolou, bude je vyzbrojovat, bude je přímo financovat. Rusko bude nějakým způsobem využívat stejný mechanismus jako dosud, ale s daleko přísnějšími pravidly, která se nevymknou kontrole, tak jako to bylo v případě právě Prigožina a jeho vagnerovců.

Jak Prigožinova smrt ovlivní ruskou zahraniční politiku zejména v regionech, kde vagnerovci působili?

Zásadnější postavení než na Ukrajině, mají na africkém kontinentu, zejména tedy ve Středoafrické republice, Mali nebo třeba v Libyi, kde také působí. Tam skutečně hráli daleko silnější roli a dá se tušit, že tam budou ty dopady na ruskou zahraniční bezpečnostní politiku největší. I tam ale postupem času docházelo k přípravě terénu a přechodu těchto žoldáckých skupin pod oficiální ruskou armádu.

Dá se tedy očekávat, že daleko více úkolů tam budou plnit pod oficiální vlajkou Ruské federace, přestože to třeba budou ti samí lidé.

Uvidíme, jak moc hladce ta transformace půjde, spousta vagnerovců požadavky na podřízení ruským strukturám nesla nelibě a z toho úplně na začátku vyplynul celý ten velký konflikt. Rivalita mezi těmito uskupeními panovala dlouhé roky. Můžeme být i svědky nějakých turbulencí a třeba i pokračujícího soupeření mezi těmito dvěma strukturami.