Článek
Na jednání euroasijské ekonomické rady Putin řekl, že v případě útoku jadernými zbraněmi na Rusko by byl útočník smazán z povrchu země.
Putin už dříve v tomto týdnu zmínil, že hrozba jaderného konfliktu narůstá. Přitom žádná země nenaznačila, že by proti Rusku plánovala podniknout útok s použitím jaderných prostředků. Naopak o použití jaderných zbraní už několik měsíců mluví spíše Moskva, a to v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Rusko podle Putina nemá ve své jaderné doktríně, na rozdíl od Spojených států, možnost zahájit jaderný úder preventivně, tedy v případě obav z útoku druhé strany. Nicméně země disponuje vyspělými hypersonickými zbraněmi, díky kterým je schopna rázně odpovědět v případě útoku, řekl Putin.
„Když už mluvíme o odzbrojovacím úderu, tak by možná stálo za to zamyslet se, jestli nepřevzít některé postupy našich amerických partnerů, jak zajistit svoji bezpečnost,“ citovala Putina agentura TASS.
„Poté, co výstražný systém dostane signál o raketovém útoku, vyšleme do vzduchu stovky, opravdu stovky raket, které není možné zastavit… Co to znamená? Pád částí raketových hlavic na ruské území je tak jako tak nevyhnutelný. Nicméně z nepřítele nezůstane nic, protože zlikvidovat stovky raket nelze,“ řekl Putin ve vystoupení, jehož část zveřejnil ruský portál Izvestija. Zdůraznil, že Rusko má nyní k dispozici hypersonické zbraně.
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes podle Reuters prohlásil, že Rusko rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál, a Putina obvinil z „řinčení jadernými zbraněmi“. „Zatímco Kreml pokračuje v kruté a ničím nevyprovokované válce proti Ukrajině, celý svět pozoruje, jak se Putin pouští do velmi nezodpovědného řinčení jadernými zbraněmi,“ řekl šéf Pentagonu.
Ruský prezident během svého vystoupení rovněž zmínil, že Moskva bude pravděpodobně muset v budoucnu uzavřít dohody týkající se Ukrajiny, informovala agentura Reuters.
Aktuálně z fronty
Rusko-ukrajinská válka je nadále v jakési „statické“ fázi. Linie fronty se nehýbou, byť střety probíhají na celé řadě míst. Ostatně obrana na obou stranách je čím dál propracovanější.
Účastníky Minských dohod, především Německo a Francii, ovšem obvinil ze zrady a vytkl jim, že nyní poskytují Ukrajině dodávky zbraní. Cílem Minských dohod bylo ukončení války na východní Ukrajině, která začala v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty, podotkla agentura ČTK.
Kritika byla reakcí na slova bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, která pro týdeník Die Zeit řekla, že dohody představovaly pokus poskytnout Ukrajině čas a dát jí příležitost zlepšit svoji obranu.
Putin rovněž zmínil, že další mobilizace ruských mužů není v plánu, neboť 150 tisíc nedávno povolaných mužů podle něj ještě nebylo nasazeno na frontovou linii.
Ačkoliv to není poprvé, kdy Putin prohlásil, že odvody do armády skončily, Kreml odmítl vydat oficiální dekret, který by povolávání ukončil, připomněla stanice Al-Džazíra. Přiznal také některé nedostatky se zásobováním nově mobilizovaných mužů.
