Putin na koberečku. Uklidňoval spojence, které „bodnul do zad“

Snímky zachycující první summit Rusko-Afrika v roce 2019 se od těch letošních výrazně liší. Zatímco před čtyřmi lety seděli státníci kolem obřího stolu a řečníka mohli sledovat díky obrazovce uprostřed, letos se v Petrohradu sešli v podstatně menší sestavě. Hlav států a vlád dorazilo z Afriky jen 21 oproti dřívějším 43.

Rusko si v posledních týdnech opakovaně stěžovalo, že afričtí vůdci čelí „bezprecedentnímu tlaku“, aby na setkání v Rusku nejezdili. Vytvářet ho měli západní spojenci Ukrajiny, zvláště Francie. Ukrajinský ministr obrany Dmytro Kuleba to ale odmítl a summit v Petrohradu označil za „nástroj propagandy“.

Mezi absentujícími jsou přitom i vůdci několika velkých afrických států, jako je nigerijský prezident Bola Tinubu, keňský prezident William Ruto nebo Félix Tshisekedi z Demokratické republiky Kongo. Doma zůstal i rwandský vůdce Paul Kagame.

Dvoudenní summit přichází v citlivé době pro všechny strany - zatímco ruský prezident Vladimir Putin zoufale hledá spojence, kteří by mu ulevili od mezinárodního tlaku kvůli agresi na Ukrajině, afričtí lídři se obávají potravinové krize. Tu by mohlo vyvolat rozhodnutí Ruska neprodloužit takzvanou obilnou dohodu v Černém moři, jejíž platnost skončila 17. července.

Pocit, který tento krok Ruska v mnoha Afričanech vyvolal, výstižně vyjádřil krátce před summitem vysoce postavený keňský diplomat Korir Sing’Oei. Označil ho za „bodnutí do zad“.

Putin tak svým protějškům měl co vysvětlovat. A nechyběly ani sliby: Rusko je připraveno dodat africkým zemím v příštích třech až čtyřech měsících zdarma 25 000 až 50 000 tun obilí, citovala ruského diktátora agentura Interfax. Konkrétně by obilí mělo směřovat do zemí, v nichž má Rusko značný vliv - Burkiny Faso, Zimbabwe, Mali, Somálska, Středoafrické republiky a Eritreje.

Somálsku pak Rusko odpustí část dluhu ve výši 690 milionů dolarů, druhou část bude moci somálská vláda umořovat podle nového splátkového kalendáře, napsal server banki.ru. Místopředseda somálské vlády za to vyjádřil Rusku a jeho lidu vděčnost.

Obilnou dohodu sice odmítlo prodloužit Rusko, podle Putina je to ale Západ, kdo překáží dodávkám ruského obilí do Afriky. „Pokrytecky nás obviňují ze současné krizové situace na globálním trhu s potravinami,“ stěžoval si Putin Afričanům s tím, že Rusko „významně přispívá ke globální potravinové bezpečnosti“.

Jak ale naznačuje menší účast na summitu, Rusku se zatím Afričany dostat na svoji stranu nedaří. Nepomohlo ani několik cest po kontinentu, které v posledním roce podnikl ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Západ byl sice nemile překvapen, když při prvním hlasování OSN odmítlo ruskou agresi na Ukrajině odsoudit hned 17 afrických států, zároveň ale také nehlasovaly s Ruskem. Za oddané spojence Kremlu se dají označit jen dvě země, které patří mezi párie na kontinentu - jedna z nejtužších diktatur světa Eritrea a saharské Mali, při čemž tamní vládci si pozvali na svoji ochranu Vagnerovu žoldnéřskou skupinu.

Jihoafrický ministr pro mezinárodní vztahy Naledi Pankor si ještě loni při setkání se svým americkým protějškem stěžoval, že Západ Afričany poučuje, co si mají myslet o válce na Ukrajině.

Když ale v březnu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač na Putina, musela si JAR vybrat, zda splní jako signatář soudu své závazky, nebo bude stát za Putinem. Výsledek je známý - v červenci jihoafrická vláda oznámila, že Putin „po vzájemné dohodě“ na srpnový summit BRICS do Johannesburgu nedorazí.

Jak připomíná deník The Financial Times, nenaplnil se ani Putinův plán z roku 2018 na zdvojnásobení obchodu s africkými zeměmi, který tehdy dosahoval 40 miliard dolarů. Výsledek byl ale opačný, objem obchodu od té doby spadl na pouhých 17 miliard. Zhruba 70 procent z této částky přitom tvoří obchodní výměna s pouhými třemi státy - Alžírskem, Egyptem a Jihoafrickou republikou.

Rusko tak ve srovnání se Západem, ale i Čínou pro africké lídry příliš atraktivní obchodní partner není. A ještě méně s ohledem na investice, které Afričané potřebují - od země ve válce a oslabené sankcemi se příliv kapitálu rozhodně očekávat nedá.

Také Putinova nabídka na dodávky obilí zdarma a nahrazení ukrajinského obilí nemusí podle experta na Afriku Alexeje Tselunova zajistit dlouhodobou stabilitu cen potravin. „Trhy takto fungovat nebudou; nemůžete jen izolovat Ukrajinu od jejích zákazníků a nahradit její obilí vaším. Byla to samotná dohoda, ne množství obilí dostupného pro přepravu, co udrželo ceny nízké,“ řekl v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle.

Co naopak od Ruska Afričané získat mohou, to jsou zbraně a případné dohody o vyslání vagnerovců. Ti mají sice i v Africe špatnou pověst kvůli válečným zločinům, z nichž byli opakovaně obviňováni, na příkladu malijské vojenské junty je ale vidět, že zájem o jejich služby stále je.

V Petrohradě ostatně během summitu je i vůdce vagnerovců Jevgenij Prigožin, který by se měl oficiálně zdržovat v Bělorusku. Přesto ale v ruské severní metropoli jednal se členem delegace Středoafrické republiky.

Právě tento týden proběhl puč v sousedním Nigeru, který patřil mezi poměrně spolehlivé spojence Západu. Svržení tamního prezidenta ale může mezinárodně politickou orientaci země zcela změnit, třeba i na příklon k Rusku.