Článek
Prezident Vladimir Putin v pondělí večer po jednání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Moskvě vyvrátil, že by existovalo možné napojení na Wagnerovu skupinu působící v Mali. Právě tam má Francie početné jednotky. V poslední době ale čelí sílící kritice Malijců kvůli své přítomnosti.
„Mali má právo spolupracovat se soukromými ruskými společnostmi,“ uvedl Putin. Podle logiky, kterou používá Severoatlantická aliance, si Mali může samo vybrat, kdo se postará o jeho bezpečnost, cituje Putina agentura DPA.
Podle Macrona se Putin od wagnerovců rozhodně distancoval a „jeho odpověď byla zcela jasná“. Média ale podotýkají, že Macron neupřesnil, zda odpovědi svého kolegy věří.
USA, Francie a další státy podílející se na misích v Mali podle AFP potvrzují, že malijská junta, která je u moci od roku 2020, povolala tuto soukromou milici, která je zapojená do operací i v dalších zemích subsaharské Afriky. Působí rovněž v Sýrii nebo v Libyi. Spojenci, kteří pomáhají Mali v boji proti teroristům, vidí v přítomnosti ruských žoldnéřů, známých bezohledným násilím, další destabilizující faktor. Junta zprávy o povolání žoldnéřů popírá.
Mali, které má přibližně 20 milionů obyvatel, zažilo od roku 2012 tři vojenské převraty a je považováno za politicky velmi nestabilní zemi. Od posledního převratu v květnu loňského roku vede zemi přechodná vojenská vláda. V této krizí zmítané zemi již léta působí potíže islamistické teroristické skupiny.
Putin a Macron v Moskvě jednali téměř šest hodin, zejména o možnostech mírového řešení ukrajinské krize. Rusko přesunutím desítek tisíc vojáků k Ukrajině vyvolalo obavy Západu, že připravuje agresi vůči této zemi. Moskva to popírá a naopak tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost.
