Článek
Američtí a evropští představitelé se sice kvůli obavám o dodržování lidských práv v Číně zimních olympijských her v Pekingu nezúčastní, ruský prezident Vladimir Putin na místě bude. A to i přesto, že se zvyšuje napětí kvůli posilování přítomnosti vojenských jednotek na hranicích jeho země s Ukrajinou, napsal web The Guardian.
Putinovo páteční jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem bude jejich prvním osobním setkáním od roku 2019. Podle agentury AP má pomoci posílit vazby Moskvy s Čínou a koordinovat jejich politiku tváří v tvář tlaku Západu. Oba se v pátek zúčastní slavnostního zahájení olympijských her.
„Bude to jejich 38. setkání od roku 2013 a je mimořádně významné vzhledem k zahraničněpolitickým výzvám, kterým oba prezidenti v současnosti čelí,“ řekl vrchní ředitel Global China Hub David Shullman o Vladimiru Putinovi a Si Ťin-pchingovi.
„Putin oceňuje čínské veřejné projevy podpory ruskému postoji k Ukrajině, které ukazují, že Kreml není v mezinárodní izolaci. Pro Čínu je Putinova návštěva důležitým projevem podpory v době, kdy USA, Velká Británie a další země podnikají diplomatický bojkot her,“ dodal.
V článku, který ve čtvrtek zveřejnila čínská tisková agentura Sin-chua, Putin napsal, že Moskva a Peking hrají „důležitou stabilizační roli ve světových záležitostech“ a pomáhají učinit mezinárodní záležitosti „spravedlivějšími a inkluzivnějšími“.
Putinovo setkání s čínským prezidentem a jeho účast na zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her 2022 „poukazuje na další rozvoj čínsko-ruských vztahů“, uvedl ředitel Institutu evropských a asijských studií na šanghajské Univerzitě politických věd a práva Sin Li.
Čína a Rusko stále častěji nacházejí společnou řeč, a to kvůli tomu, že sledují přehlížení svých územních a bezpečnostních zájmů ze strany USA, uvedl Li. Vlády obou zemí se podle něj také „vysmívají“ USA kvůli jejich potížím na domácí scéně, jako například událost loňských nepokojů v Kapitolu.
„USA a západní země na jedné straně vyvíjejí tlak na Rusko kvůli otázce Ukrajiny a na druhé straně vyvíjejí tlak na Čínu kvůli otázce Tchaj-wanu. Takovéto akty extrémního nátlaku ze strany Západu pouze donutí Čínu a Rusko k dalšímu posílení spolupráce,“ dodal Li.
Ruský prezident ohledně diplomatického bojkotu olympijských her ze strany USA a některých jejich spojenců uvedl, že jde o „pokusy některých zemí zpolitizovat sport ve prospěch svých ambicí“.
Tento měsíc uplynulo 50 let od historického stisku ruky mezi Richardem Nixonem a Mao Ce-tungem, který 21. února 1972 změnil trend studené války, připomněla agentura AP, podle níž historici tuto návštěvu označují za „týden, který změnil svět“.
Po uplynulých padesáti letech lze hovořit o další variantě studené války, tentokrát mezi USA a Čínou. Moskva a Peking se však nyní naopak sbližují, napsala agentura AP. V souvislosti s rozvíjející se krizí na Ukrajině Peking minulý týden veřejně podpořil „bezpečnostní obavy“ Moskvy týkající se NATO.
Ve čtvrtek Čína vydala prohlášení, v němž uvedla, že čínští a ruští ministři zahraničí koordinovali své postoje k regionálním otázkám společného zájmu, včetně Ukrajiny, Afghánistánu a Korejského poloostrova.
„Jsme samozřejmě plně odhodláni přispívat k podpoře a ochraně sportovní integrity a k posilování všeobecného respektu k lidským právům. Velké sportovní události, jako jsou olympijské hry, mají často univerzální publikum,“ reagovala na čínské prohlášení mluvčí Evropské unie Nabila Massraliová.
„Mohou být nápomocné při šíření pozitivních hodnot a prosazování svobody a lidských práv na celosvětové úrovni. Tyto platformy by však neměly být využívány k politické propagandě,“ dodala.
Mnoho západních představitelů se her v Pekingu nezúčastní na protest proti tomu, jakým způsobem Čína v severozápadní oblasti Sin-ťiang zachází s Ujgury, muslimskou menšinou. Představitelé bývalých sovětských středoasijských zemí, které mají úzké vazby jak s Ruskem, tak s Čínou, však následovali Putinův příklad a her se plánují účastnit, doplnila agentura AP.
