Článek
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170 tisíc, uvedla v pátek státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentovu výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.
TASS připomněl, že předchozím výnosem, platným od letošního 1. ledna, Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2 039 758 lidí včetně 1 150 628 vojáků. Nový dekret stanovuje početnost ozbrojených sil na 2 209 130 lidí, včetně 1 320 000 vojáků.
Experti předpokládají, že další mobilizace, jako krajně nepopulární opatření, nebude vyhlášena přinejmenším do prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu. Když Putin loni v září vyhlásil „částečnou mobilizaci“, asi 300 tisíc záložníků k doplnění ztrát, které utrpěly ruské jednotky válčící proti Ukrajině, statisíce Rusů v branném věku podle odhadů odjely z Ruska.
Ministerstvo obrany podle TASS vysvětlilo zvýšení tabulkového počtu příslušníků ozbrojených sil „zvýšením hrozeb“, kterým Rusko čelí kvůli „speciální vojenské operaci“, tedy válce proti Ukrajině, a kvůli pokračujícímu rozšiřování Severoatlantické aliance, zvyšování počtu aliančních sil u ruských hranic a kvůli růstu potenciálu taktických jaderných sil NATO vzhledem k nastávající výměně asi 200 zastaralých amerických jaderných bomb na základnách v Evropě a v Turecku za modernější, vysoce přesnou verzi. V tak těžkých podmínkách se zvýšení počtu bojeschopných sil jeví „adekvátní reakcí na agresivní činnost bloku NATO“, dodal TASS.
V polovině září velitel norských ozbrojených sil upozornil, že stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu oproti stavu před rozpoutáním války proti Ukrajině. Takové oslabení podle generála svědčí o tom, že si Putin velmi dobře uvědomuje, že NATO nijak Rusko neohrožuje.
„Pokud by věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,“ řekl generál Eirik Kristoffersen po schůzce se svými protějšky z členských zemí NATO v Oslu. Tento vzorec ruského chování platí i vůči Finsku poté, co v dubnu vstoupilo do NATO, poznamenal tehdy předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Rusové podle něj sice o hrozbě NATO hovoří, ale fakticky se chovají jinak.
