Článek
Mezinárodní tým pozastavil vyšetřování sestřelení letadla MH17 nad separatistickým územím na východě Ukrajiny, které si v roce 2014 vyžádalo 298 životů. Na tiskové konferenci v nizozemském Haagu o tom ve středu podle agentury AP informovali vyšetřovatelé.
Uvedli, že nemají dostatek důkazů, aby mohli trestně stíhat další osoby, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Loni v listopadu nizozemský soud kvůli sestřelení malajsijského letadla odsoudil v nepřítomnosti na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského separatistu.
Rusko dlouhodobě odmítá, že by za tragédii neslo jakoukoli vinu.
Nizozemská vyšetřovatelka Digna van Boetzelaerová ve středu prohlásila, že vyšetřování dosáhlo svého limitu.
Vyšetřovatelé tak sice třeba mají „silné indicie“, že ruský prezident Putin rozhodl o dodání raketového systému Buk proruským separatistům na východě Ukrajiny. Důkazy jsou ale nedostatečné k zahájení trestního stíhání. Podobně je tomu podle nich také v případě dalších podezřelých. Právě systém Buk pak letadlo směřující z Amsterodamu do Kuala Lumpuru 17. července 2014 sestřelil.
Co se v roce 2014 stalo?
17. července 2014 civilní boeing, který mířil z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, podle vyšetřovatelů nad ukrajinským Donbasem sestřelila ruská protiletecká raketa Buk, kterou Rusové poskytli proruským separatistům.
Letadlo vzlétlo v 11:31 (SEČ), kontakt s řízením leteckého provozu přerušilo v 14:20 (SEČ). Tehdy se pohybovalo ve výšce 10 km. K incidentu došlo v prvních dnech ruských snah o kontrolu části Ukrajiny, informuje britská BBC.
Vyšetřovatelé se mimo jiné odkazovali na zachycené telefonáty, kde ruští představitelé uváděli, že rozhodnutí o vojenské pomoci separatistům na východní Ukrajině „je v rukou prezidenta“.
„Existují jasné informace, že žádost separatistů (o dodání systému, pozn. red.) byla předložena prezidentovi a že tato žádost byla schválena,“ uvádí se v prohlášení vyšetřovatelů. Chybí ale důkaz, z něhož by vyplývalo, že žádost explicitně zmiňovala systém použitý k sestřelení letadla.
Zároveň dospěli k závěru, že samozvaná Doněcká lidová republika byla pod „plnou kontrolou“ Moskvy.
Premiér Nizozemska Mark Rutte ve středu fakt, že vyšetřování skončilo bez dalšího trestního stíhání, označil za „hořké zklamání“. „Budeme i nadále volat Ruskou federaci ke zodpovědnosti za její roli v této tragédii,“ zdůraznil v prohlášení.
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin v reakci uvedl, že se Kyjev stejně pokusí využít všech existujících právních mechanismů, aby dohnal Putina ke zodpovědnosti za sestřelení letadla.
Nizozemský soud loni došel k závěru, že dopravní stroj společnosti Malaysia Airlines sestřelila raketa ruské výroby odpálená z pole na východě Ukrajiny, který v té době kontrolovali proruští separatisté. Rusko, které jakýkoliv podíl na tragédii odmítá, verdikt označilo za politickou objednávku.
Konkrétně soudci za vinné shledali Rusy – Igora Girkina a Sergeje Dubinského – a také ukrajinského občana Leonida Charčenka, a to z toho, že pomáhali s převozem a instalací odpalovacího sytému, ačkoli to nebyli oni, kdo raketu vypálil.
Odsouzení zůstávají na útěku a je nepravděpodobné, že si trest odpykají. Předpokládá se, že se všichni nacházejí v Rusku, které je nechce vydat.
