Článek
Ruský prezident Vladimir Putin podle očekávání využil oslavy svátku porážky nacistického Německa k tomu, aby posílil veřejnou podporu války na Ukrajině a podepřel ji argumenty o vojenském ohrožení Ruska ze strany Západu.
„Proti naší vlasti se znovu rozpoutala skutečná válka,“ prohlásil Putin na úvod tradiční vojenské přehlídky na Rudém náměstí. Podle něj se civilizace znovu nachází ve zlomové situaci. „Odrazili jsme mezinárodní terorismus, ubráníme i obyvatele Donbasu, zajistíme svoji bezpečnost,“ uvedl prezident.
Podle bezprostředních reakcí Putin obsahem asi desetiminutového projevu nepřekvapil. Například ruskojazyčný zpravodajský web Meduza napsal, že v prezidentově řeči nebyla „jediná nová myšlenka“. Agentura AP poznamenala, že vykreslování války na Ukrajině jako zástupné existenciální bitvy se Západem je oficiálním narativem Kremlu.
Moskva podle Putina usiluje o mírovou, svobodnou a stabilní budoucnost a necítí nepřátelství vůči žádnému národu, západní elity se však považují za výjimečné, vyvolávají krvavé konflikty, rozsévají nenávist, rusofobii a ničí tradiční rodinné hodnoty. To vše proto, aby mohli ostatním vnucovat svoji vůli, zákony a pravidla, které nejsou ničím jiným než „systémem loupeží, násilí a represe“, řekl ruský prezident.
Odpůrci Ruska se však nepoučili z toho, kdo porazil monstrózní zlo nacismu a nešetřil životy za „osvobození národů Evropy“, varoval Putin. Kritizoval údajné ničení pomníků sovětských vojáků v některých západních zemích, označil jej za zločin a mluvil o „neonacistické havěti z celého světa“.
„Jejich cílem, a není to nic nového, je dosáhnout rozkladu a zničení naší země, škrtnout výsledky druhé světové války, konečně rozbít systém globální bezpečnosti a mezinárodního práva a udusit jakákoli suverénní centra rozvoje,“ prohlásil prezident. Právě tato politika Západu podle něj vedla ke konfliktu na Ukrajině.
Sestřih z přehlídky na Rudém náměstí.Video: AP
Putin vyzdvihl nasazení účastníků „speciální vojenské operace“, jak Kreml stále nazývá válku proti Ukrajině. Doslova řekl, že v současnosti „není nic důležitějšího“ než jejich boj.
„Celá země se shromáždila, aby podpořila naše hrdiny. Všichni jsou připraveni pomoci, modlit se za vás,“ zdůraznil prezident.
Podle ruského publicisty Ivana Preobraženského, který žije v emigraci, Putin těmito slovy vlastně přiznal, že na výsledku války na Ukrajině závisí jeho budoucnost.
Co pro Rusy znamená Den vítězství
Vyzdobené ulice, svatojiřské stuhy a pochodující vojenské kapely. Monstrózní oslavy vítězství nad nacismem letos v některých ruských městech omezily kvůli obavám z ukrajinských dronů a sabotáží.
„Byla to apoteóza diktátorského Ruska. V parazitování na vzpomínce na vítězství SSSR ve druhé světové válce je Kreml nucen pokračovat. Nemá mnoho pozitivních nástrojů, které by mohl použít,“ uvedl Preobraženskij.
V závěru řeči se Putin obrátil k veteránům 2. světové války.
„Na světě není nic silnějšího než naše láska k vlasti. Za Rusko! Za naše statečné ozbrojené síly! Za vítězství! Hurá!“ zakončil Putin svůj projev. Následovalo trojnásobné „hurá“ shromážděných vojáků a dělové salvy.
Na přehlídku sice nakonec dorazilo více zahraničních hostů, než se původně očekávalo, na úrovni prezidentů šlo ale pouze o politiky z některých bývalých sovětských republik. Po přehlídce tito lídři spolu s Putinem položili květiny k pomníku neznámého vojína v Alexandrovské zahradě.
Zpravodaj amerického listu New York Times poznamenal, že vojenská přehlídka byla ve srovnání s minulými lety o poznání skromnější. Oproti původnímu plánu přes Rudé náměstí nepřejely moderní tanky - účastníci mohli vidět pouze historický typ T-34. Chyběl také tradiční přelet vojenských letadel.
