Putin je na cestách za spojenci. Moc mu jich už nezbývá

Vytváření protizápadní koalice. Tak popisují úterní schůzku tří velkých hráčů působících v Sýrii ruská média. Setkání v takzvaném Astanském formátu - Írán, Turecko a Rusko - mívá sice obvykle za cíl projednání situace v Sýrii, tentokrát jde ale o víc: sankcemi sužované a válečným konfliktem na Ukrajině unavené Rusko zoufale potřebuje spojence.

A Írán se nabízí v první řadě, spolupráce mezi oběma zeměmi se ostatně v posledních letech prohlubuje.

Moderátor ruské státní televize Jevgenij Popov mluvil o schůzce v Teheránu jako o rusko-íránském vytváření „osy dobra“, poznamenal britský deník The Times. Narážel tak na výrok amerického prezidenta George W. Bushe o ose zla, do níž v roce 2002 zařadil právě Írán, Irák a Severní Koreu.

Putin se již v Teheránu setkal se svým íránským protějškem Ebrahimem Raisim, upozorňuje stanice BBC. Krátce po setkání Putin prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Íránem se „vyvíjejí dobrým tempem“. Uvedl, že obě země posilují vztahy v oblastech mezinárodního bezpečnosti, obchodu i „řešení syrské krize“.

Později se setkal též s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Poděkoval mu za pomoc při zprostředkování jednání o vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře, informovala agentura Interfax.

„Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou pravda vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun,“ řekl Putin. Erdogan podle agentury TASS prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a Putinovi rovněž poděkoval.

Erdogana v Teheránu doprovází hned několik ministrů. Erdogan by se měl pokusit získat souhlas Ruska a Íránu s vojenskou akcí v Sýrii, kde by si přál „vyčistit“ pohraniční města Manbídž a Tal Rifat od bojovníků kurdských milic. Erdogan se také prezentuje jako zprostředkovatel jednání mezi Ruskem a Ukrajinou a v Íránu jedná s Putinem o uvolnění blokády ukrajinských přístavů.

Putin v úterý večer jednal také s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chámeneím. Ten následně vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Dodal, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“.

Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ prohlásil Chamaneí, který také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“. Ve vztahu k ekonomice Chamaneí řekl, že „dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu“.

Jednání hlav států Ruska, Íránu a Turecka má hned několik rovin. Pokusili jsme se odpovědět na několik otázek, které jsou s ním spojené.

Občanská válka v Sýrii je téma, které Turecko na straně jedné a Rusko s Íránem na straně druhé ostře rozděluje. Zatímco Moskva a Teherán podporují diktátora Bašára Asada, Ankara usiluje celou válku o jeho svržení.

Po Erdoganově jednání s íránským ajatolláhem Alím Chámeneím se nezdá, že by turecký prezident se svým plánem na vojenskou operaci v severní Sýrii uspěl. Podle televize Al-Džazíra Chámeneí řekl, že jakákoliv vojenská akce v Sýrii poškodí Turecko, Sýrii a celý region a těžit z ní budou pouze teroristé.

Erdogan na jednání také žádal o íránskou podporu v boji s terorismem v Sýrii, detaily ale nebyly zveřejněny. Turecký prezident íránskému vůdci připomněl, že jeho země byla vždy proti íránským sankcím a že podporuje íránské ambice spojené s návratem k JCPOA (mezinárodní dohodě o kontrole íránského jaderného programu).

Turecko se v rusko-ukrajinské válce snaží vyvažovat a zachovat si dobrý vztah s oběma zeměmi. Nepřipojilo se proto k protiruským sankcím a stalo se vítaným útočištěm řady ruských oligarchů, také ale rozzlobilo Rusko prodejem dronů Bayraktar ukrajinské vládě. Drony se zejména v první fázi války ukázaly být velmi užitečnou zbraní.

Dosavadní rusko-ukrajinské mírové rozhovory pod taktovkou Turecka nikam nevedly, v otázce uvolnění ukrajinských přístavů kvůli vývozu obilí by ale Erdogan u Putina uspět mohl.

Ruští a ukrajinští vyjednavači spolu s OSN a Tureckem už totiž celou věc předjednali. Pro vývoz obilí by se tak měly otevřít tři ukrajinské přístavy s tím, že každou loď má kontrolovat turecké námořnictvo. Erdoganova schůzka s Putinem by tuto dohodu mohla posvětit.

Putinovy důvody k tomuto ústupku naznačil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba: „Jeho přáním je ukázat zemím, které jsou neutrální nebo inklinují ve válce spíše k ruské straně, že je zachránil od hladu a růstu cen,“ citoval politika server Ukrainska Pravda.

Obě země čelí tvrdým západním sankcím, které drtivě dopadají na jejich ekonomiky. Už i sám Putin přiznal, že sankce mají na ruský technologický sektor „kolosální dopady“. Schůzka v Teheránu je tak pro obě země klíčová už v tom, že mohou světu ukázat, že nejsou v úplné izolaci, kam je Západ tlačí.

Přestože politicky si ruský a íránský režim rozumějí, kříží se jejich zájmy v energetice. „Rusko a Írán jsou obchodními soupeři, zvláště na energetickém trhu,“ citoval server Deutsche Welle Hamidrezu Aziziho, výzkumníka z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky.

Tím, že Rusko přišlo o možnost prodávat ropu do Evropy, musí hledat jiné trhy, kde naráží právě na íránskou konkurenci. Se slevou prodávaná ruská ropa tak škodí íránskému vývozu - jen za poslední tři měsíce klesl Íránu vývoz vedlejších ropných produktů ze 430 tisíc tun na 330 000. Čína a Jižní Korea zase využily slevy na ruskou ocel a daly jí přednost před íránskou, již doposud odebíraly.

Problém ve vztahu obou zemí vyvstal i při jednání k mezinárodní dohodě o kontrole íránského jaderného programu. Rusko přispělo k zablokování jednání svým požadavkem, aby se na jeho obchod s Íránem nevztahovaly sankce zavedené kvůli válce na Ukrajině.

„Rusko a Írán ještě nejsou spojenci,“ myslí si Abdolrasool Divsallar, profesor blízkovýchodních studií na univerzitě v Miláně.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan minulý týden oznámil, že Írán nabídl Rusku stovky dronů. Pokud by k prodeji skutečně došlo, mohlo by to ruské armádě výrazně pomoci doplnit zásoby tohoto druhu zbraní, které se jí válčením na Ukrajině značně ztenčily. Rusové už měli během června a července dvakrát navštívit leteckou základnu v centrálním Íránu, kde si drony prohlédli.

List Džavan, který má blízko k Íránským revolučním gardám, napsal, že by Rusko mohlo drony využívat k určení polohy ukrajinských zbraňových systémů, které se mají stát cílem ruského dělostřelectva. Rusové by za ně údajně neměli platit, ale vyměnit je za neupřesněnou vojenskou spolupráci.

Zatímco Kreml případnou dodávku dronů nekomentoval, Írán ji odmítl s tím, že nebude pomáhat ani jedné z válčících stran a že pouze chce, aby konflikt skončil.

Giorgio Cafiero, šéf washingtonské konzultantské firmy Gulf State Analytics, se domnívá, že íránský export tak velkého množství dronů by byl „bezprecedentní“ a že tvrzení USA je třeba brát s jistou dávkou skepse. „Írán nemá zkušenosti s vývozem tolika dronů do jiné země,“ argumentoval v televizi Al-Džazíra.

O prohloubení spolupráce s Íránem v oblasti obrany mluvil ostatně i Erdogan, prezident členského státu Severoatlantické aliance.