„Putin mu neodpustí.“ Web zveřejnil podrobnosti, jak Prigožin prohrál

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V sobotu večer šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin oznámil, že jeho žoldáci zastavili svůj postup na Moskvu. Ukončil tím necelý den a půl dlouhou vzpouru vagnerovců proti vedení ruské armády. „Konvoj se otočí a vrátí se do polních táborů,“ zveřejnila Prigožinovo rozhodnutí v tiskovém prohlášení jeho firma Concord.

Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že „situace došla do okamžiku, kdy mohla být prolita krev“. Obhajoval se ušetřením lidských životů i přesto, že vagnerovci podle dostupných informací zabili několik ruských pilotů, kteří se jejich postup snažili zastavit.

Než Prigožin postup zastavil, vyšlo na světlo, že s ním jedná běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Ten mu údajně dal záruky, které ho přiměly zastavit postup. Sám Prigožin průběh jednání nekomentoval – americká stanice CNN s odvoláním na Prigožinovu kancelář uvedla, že jeho status v Bělorusku je zatím nejistý a že odpoví na dotazy, jakmile to půjde.

Dohodu mezi Prigožinem a Lukašenkem potvrdil tiskový odbor běloruského prezidenta a mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Ten v sobotu večer potvrdil, že Prigožin odcestuje do Běloruska a že jeho bude trestní stíhání pozastaveno.

Podle zdroje ruského opozičního webu Meduza Kreml s Prigožinem začal vyjednávat už v pátek večer, kdy oznámil začátek svého „pochodu za spravedlnost“.

Web již dříve napsal, že Kreml na začátku vzpoury doufal, že situaci vyřeší „pokojně“, ale nepodařilo se dosáhnout s vůdcem vagnerovců dohody. Kreml prý poté nařídil ruským generálům a politiků, aby Prigožinovy kroky odsoudili a označili ho za „zrádce“. V té chvíli začala vycházet prohlášení gubernátorů ruských oblastí, kteří Prigožina odsoudili. Postavil se proti němu také velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin, kterého následovali další velitelé.

V 10:00 moskevského času vystoupil prezident Putin s televizním projevem, ve kterém mluvil o „zradě“ a „bodnutí ruského národa do zad“, čímž zdánlivě vyloučil mírové řešení situace. Prigožina při projevu ani jednou neoslovil jménem. Ten na projev reagoval okamžitě a Putinovi vzkázal, že „se hluboce mýlí“.

V té době už měli vagnerovci milionový Rostov na Donu zcela pod kontrolou.

V době, kdy konvoj vagnerovců mířil na Moskvu, se podle zdrojů Meduzy Prigožin pokoušel Kreml kontaktovat sám, ale Putin s ním nechtěl mluvit.

Zdroje webu se domnívají, že si v té době Prigožin uvědomil, že „překročil určitou mez“. Ve stejný okamžik jeho jednotky směřovaly dále směrem k Moskvě. Nebyly daleko od řeky Oky, kde se ruské obranné složky rozhodly vybudovat první obranou linii. Navzdory Prigožinovým prohlášením, že „polovina armády je připravena jít do boje s ním“, nezískali vagnerovci žádnou významnější podporu.

Kreml si prý podle informací všiml změny v Prigožinově jednání a rozhodl se s ním znovu zahájit jednání. Ta vedla početná skupina lidí blízkých Putinovi – šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev či ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. V čele této skupiny stál Lukašenko.

Podle zdrojů Meduzy Prigožin trval na tom, aby se jednání účastnily režimní špičky, a když s ním Putin odmítl jednat, padla volba právě na běloruského prezidenta.

Prigožin potřeboval důstojného protivníka, aby si zachoval tvář. Lukašenko podle Meduzy roli přijal, protože miluje PR a chápal výhody, které mu přinese sjednání dohody s vagnerovci. Pro veřejnost to je právě on, kdo „zachránil Rusko před občanskou válkou a velkým krveprolitím“.

Zdroje blízké Kremlu se shodují, že Prigožin prohrál, píše Meduza. „Byl vyhnán z Ruska. Prezident mu neodpustí,“ řekl novinářům Meduzy jeden ze zdrojů, který si nepřál být jmenován. Tvrdí také, že strany budu dále jednat o detailech dohody, bude se řešit Prigožinovo nové postavení v rámci Putinova kruhu a ve válce na Ukrajině. Shodují se, že jednoznačně nebude mít stejný vliv ani zdroje.

Celé povstání mělo za deklarovaný cíl změnu ve vedení ruského armádního velení a ministerstva obrany. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov po celou dobu vzpoury mlčeli.

Po zveřejnění dohody mezi Prigožinem a putinovými spojenci se objevily informace, že součástí dohody byly i záruky, že dojde k požadovaným změnám. Zdroje Meduzy však pochybují, že ke změnám dojde. „Putin se téměř nikdy neohýbá okolnostem a neohýbá se ani pod tlakem,“ shodly se.

Nemyslí si, že by Putin sáhl k personálním změnám na základě žádosti člověka, který proti němu vystoupil, když má na těchto místech loajální lidi.

Putinova pozice se vlivem povstání oslabila, píše Meduza. Podle webu bude rebelujících ruských elit časem přibývat, protože Prigožinovo povstání ukázalo, že Putinova pozice není neochvějná a že systém je možné za správné konstelace změnit.