Článek
Ve švýcarském Bürgenstocku začne v sobotu krátce po čtvrté hodině odpolední dosud největší mírová konference od začátku války na Ukrajině. Krvavý konflikt trvá v tuto chvíli už 842 dní. A zatímco o vizi, jak válku ukončit, budou jednat zástupci 90 zemí v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jeden důležitý aktér do alpského střediska nedorazí.
Rusko pozvánku na summit nedostalo. Kreml totiž už dříve vzkázal, že se takové akce po boku západních lídrů nehodlá účastnit; označil to za ztrátu času. Mezitím ovšem Rusko představuje téměř každý týden své vlastní představy, jak ukončit, co samo započalo.
Německý premiér Olaf Scholz označil těsně před začátkem summitu poslední Putinovy výroky o míru jako snahu odvést pozornost. „Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ řekl v sobotu.
Nerealistické požadavky
Všechny požadavky ruského diktátora Vladimira Putina k tomu, aby mohla začít jednání o příměří, se stáčejí zejména kolem udržení ukrajinských území, která nezákonně anektoval po začátku války. Jejich připojení k Rusku staví na výsledku někdejších pseudoreferend.
Žádá také jednání s legitimním vedením Ukrajiny, což je status, který podle něj současný prezident Volodymyr Zelenskyj nesplňuje. V obou případech tak jde o požadavky, které už dříve opakovaně vyvrátila či odmítla Ukrajina i její západní spojenci.
Z Kyjeva i dalších zemí totiž zní, že by příměří za takových podmínek znamenalo pro Rusko pouze přestávku a dočasné zmrazení konfliktu, které by armáda federace mohla využít k přeskupení vojsk a následně další fázi války.
Co čekat od mírové konference ve Švýcarsku?
Očekávání, že mírová konference ve Švýcarsku přinese zásadní průlom, snižuje fakt, že se jednání neúčastní Rusko ani Čína. Starosti dělá Kyjevu také nepřítomnost amerického prezidenta Bidena, kterou prý Putin přivítá s potleskem.
Takové obavy vychází z historické zkušenosti, kdy Moskva opakovaně využila uzavření příměří za (pro sebe) vhodných podmínek, aby si uvolnila budoucí cestu k územním ziskům.
Někteří tak označují mírové dohody jako jednu z dalších zbraní, kterou Rusko využívá. Ostatně si to vyzkoušelo právě na Ukrajině v rámci takzvaných Minských dohod.
„Jak jsem již několikrát upozorňovala, Putin neměl nikdy v úmyslu převzít silou kontrolu nad celou Ukrajinou. Příměří je pro něj velmi výhodné: umožnilo by mu ponechat si to, co už získal, politicky by oslabilo ukrajinské vedení, demotivovalo Západ od dodávek zbraní a poslalo vojáky z fronty. Takto Putin hodlá vyhrát válku,“ napsala ruská politická analytička Taťjana Stanovajová působící v Carnegieho mírové nadaci.
Ve skutečnosti i nyní ruské vedení na frontě ukazuje pravý opak touhy po míru, kdy současně s hovory o ukončení konfliktu pokračuje v bombardování Charkovské oblasti.
Pokud by se uzavřela mírová dohoda podle těchto podmínek, neznamenalo by to podle experta na Rusko Karla Svobody dlouhodobé utichnutí konfliktu.
„Rusové si do každé dohody vždycky propašují nějakou časovanou bombu, kterou potom využijí. Argumentují přitom tím, že neútočí, ale jen reagují na porušení mírové smlouvy,“ uvedl pro Seznam Zprávy odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Jde o nepřijatelné podmínky, protože to prakticky znamená, že Ukrajina uzná, co Rusko chce, a garantem toho, že bude mír dodržován, má být také Rusko.“
Vyslat signál, že je Moskva ochotná jednat
Otázka zní, proč se ruský diktátor vyslovuje pro ukončení konfliktu v poslední době stále častěji. Od začátku roku mluvil Vladimir Putin o odhodlání uzavřít mírovou dohodu nejméně devětkrát.
Že by uzavření míru mělo být na stole, zmiňoval opakovaně i jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov a blízký spojenec režimu - běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Ani nejnovější poznámky (detailně zde) krátce před mírovým summitem ve Švýcarsku ovšem nenaznačují opravdovou touhu Vladimira Putina po příměří, naopak.
„Putinovy podmínky ukazují, jak tvrdý postoj by Rusko zaujalo při případných mírových jednáních. Patří mezi ně i to, že se Ukrajina vzdá dvou velkých měst: Cherson, z něhož se Rusko stáhlo na podzim 2022, a Záporoží, které bylo po celou dobu války pod kontrolou Ukrajiny,“ okomentoval nová prohlášení o míru novinář Max Seddon z deníku The Financial Times.
Ve výsledku tak nynější provolání slouží hlavně k vytvoření dojmu doma i v zahraničí, že Moskva není překážkou ve vyjednáváních. A že těmi, na kom stojí neúspěchy v mírových snahách, jsou právě Západ a Ukrajina.
Například počátkem tohoto roku se Putin zaměřil na bývalého britského premiéra Borise Johnsona a obvinil ho, že zmařil šance na úspěch mírových jednání konaných v týdnech po invazi. Byť podmínky, které tam Kreml tehdy přednesl, byly naprosto nepřijatelné.
Detaily si dnes nikdo nepamatuje. Zato slova o tom, že konflikt býval mohl skončit hned, zní líbivě. Rusko díky nim může na svou stranu získávat další - i větší - hráče.
„Tyto vize ruského míru zní dobře pro Číňany, nebo pro země třetího světa, které tato válka už upřímně unavuje. Naopak jim řadu věcí komplikuje, nemůžou obchodovat s Ruskem, protože jim za to hrozí druhotné sankce. Čili oni by byli mnohem radši, kdyby se to co nejdříve nějak vyřešilo,“ popisuje Svoboda, podle kterého tato prohlášení o touze po míru používá Putin dlouhodobě.
Podobný cíl ovšem Moskva sleduje i na Západě, kde se v posledních měsících taktéž rozrůstá únava z války. Podpora Ukrajiny je pro západní země drahá a stále více nepopulární, což se odráží i na postojích některých politických stran. Ukázalo se to ostatně také na dlouhém schvalování balíčku americké pomoci.
Body ovšem Vladimir Putin získává za podobná prohlášení i doma, kde nadále prezentuje konflikt a s ním spojenou neochotu jednat jako dílo západních států.
Putinovo poslední vyjádření k míru
Načasování před mírovou konferencí
Načasování prohlášení o touze jednat o míru pak může plynout podle ruského nezávislého serveru Važnyje Istorii zejména ze situace na bojišti, kde v poslední době hrály do karet okolnosti spíše Moskvě.
Ukrajinské ozbrojené síly se potýkaly s nedostatkem munice i personálu, a Rusko se tak dostalo do nejlepší vyjednávací pozice za dlouhou dobu.
Oba problémy ukrajinské armády se však postupně řeší poté, co vlády na Západě schválily další dodávky zbraní. Pokud chce své úspěchy Moskva zužitkovat, nyní je správná chvíle.
Podle ukrajinských představitelů může jít také o snahu podkopat právě švýcarskou mírovou konferenci.
„Putin v současné době nemá žádnou snahu ukončit svou agresi proti Ukrajině. Pouze zásadový a jednotný hlas globální většiny ho může přinutit, aby dal přednost míru před válkou. Právě toho má mírový summit dosáhnout. Proto se ho tolik bojí,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na platformu X.
Si Ťin-pching a Vladimir Putin v Pekingu, 16. května.
Samotná švýcarská konference zřejmě bude impulsem pro vážnější diskuse o tom, jak ukončit válku. Hlavní západní podporovatelé Ukrajiny ovšem už dříve uváděli, že nevidí důvod k zahájení rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který málo dbá na právní stát nebo mezinárodní normy.
Mírového summitu se navíc o víkendu nezúčastní ani další klíčoví hráči, včetně Číny a Saúdské Arábie - svou přítomnost ještě zvažují i Jihoafrická republika a Brazílie.
Právě Peking se opakovaně snaží vpasovat do role mírotvůrce na východě Evropy. Minulý rok také přišel s mírovým plánem, ke kterému se přiklonila Moskva.
