„Putin je vrah.“ V Evropě se mluví o možnosti neuznat ho za vítěze voleb

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když v roce 2020 běloruský diktátor Alexandr Lukašenko zmanipuloval prezidentské volby, Evropská unie jejich výsledek neuznala. Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská od té doby cestuje po Evropě a státníci ji přijímají, jako by stála v čele země. Mohl by se podobný scénář opakovat i v případě Ruska?

„Je nejvyšší čas, aby vlády, parlamenty a nevládní organizace po celém světě jednoznačně prohlásily nadcházející volby v Rusku za nezákonné a jeho předem určeného vítěze za nelegitimního prezidenta,“ píše v komentáři pro časopis Foreign Policy ruský opozičník Michail Chodorkovskij spolu s bývalou ukrajinskou poslankyní Alionou Hlivcovou.

A ke své výzvě přidávají i argumenty. Připomínají, že se ruský parlament v roce 2020 rozhodl bez jediného hlasování změnit ústavu země, čímž prodloužil Putinovo funkční období tak, aby mohl zůstat u moci až do roku 2036. Evropský parlament v reakci na to v roce 2021 stanovil, že „EU by měla odsoudit jakýkoli pokus prezidenta Putina zůstat v úřadu po skončení jeho současného a konečného prezidentského mandátu dne 7. května 2024“.

Za hlavní důvod, proč jsou nynější volby nelegitimní, považují skutečnost, že budou probíhat i na ukrajinských okupovaných územích, která byla nezákonně anektována Ruskem.

K tomu přidávají i fakt, že Mezinárodní trestní soud vydal na ruského vůdce zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. „Údajného válečného zločince by západní demokracie neměly považovat za legitimního,“ argumentují Chodorkovskij a Hlivcová.

Jejich názor není přitom ojedinělý, stejný požadavek zazněl i z Polska, a to z oficiálních míst: „Putina nikdo neuzná. Putin je vrah a terorista, a nikdo neuzná volbu teroristy a vraha za prezidenta Ruska. O tom ani nemá být diskuze. Ten člověk denně vraždí ženy, děti a vojáky na Ukrajině,“ řekl v úterý náměstek ministra zahraničních věcí Andrzej Szejna.

V rozhovoru pro server Wirtualna Polska politik strany Levice dodal, že byl měl Putina odsoudil mezinárodní tribunál k doživotnímu vězení. „Ten člověk nemá právo působit v politice ani v demokratické společnosti, protože je vrahem,“ uvedl.

Jak se k jistému vítězství Vladimira Putina postaví Češi, není jisté. „Česká diplomacie nekomentuje dopředu výsledky voleb v zahraničí,“ napsal SZ mluvčí Ministerstva zahraničí Daniel Drake.

V Evropském parlamentu proběhla v únoru akce, jejíž účastníci, mezi nimiž byli i ruští disidenti – žádali občany Ruské federace, aby přišli volit až v neděli v poledne. Pokud by se v neděli tvořily ve volebních místnostech fronty a ostatní dny by zely prázdnotou, lidé by tak alespoň symbolicky Putinovi ukázali, že stojí proti němu.

„Otázka uznání legitimity voleb je pro Putinův režim nesmírně důležitá a citlivá,“ řekl listu The Moscow Times právník Vadim Prochorov, který obhajoval ruského opozičního aktivistu Vladimira Kara-Murzu odsouzeného na 25 let vězení za údajnou vlastizradu.

Litevský europoslanec Andrius Kubilius, který je parlamentním zpravodajem pro Rusko, chce navrhnout, aby EU výsledek ruských voleb neuznala. Diskuze má ale začít až po volbách.

Podle Luca Devigneho, zástupce ředitele pro východní Evropu v unijní diplomatické službě EEAS, však nic takového jako neuznávání voleb v mezinárodním právu neexistuje. Je to prý spíše politická otázka.

Stejný názor má i Veronika Bílková, odbornice na mezinárodní právo z Ústavu mezinárodních vztahů. „Když se v minulosti někde měnila vláda, existovala pro ostatní státy možnost ji neuznat. To se ale v zásadě používalo pouze v případě revolucí a změn režimů, kdy nastala otázka, kdo je poté legitimním reprezentantem státu. V Rusku by taková situace byla relevantní po říjnové revoluci. Nedá se ale aplikovat na situaci po volbách,“ vysvětlila Seznam Zprávám.

Politoložka Bílková nicméně dodává, že Evropská unie se i tak může vyjádřit k volbám a říci, že nesplňovaly základní standardy demokratických voleb a vláda (v tomto případě prezident), který z nich vzešel, je nelegitimní. „Je to ale spíš otázka politická než právní,“ upozorňuje s tím, že pak nastává problém kvůli tomu, že zde není nikdo, kdo by za stát mohl mluvit.

Navzdory jejím slovům Západ neuznal vítězství Lukašenka v běloruských prezidentských volbách. Tehdejší okolnosti vysvětlil běloruský opozičník Pavel Latuška: „Volby 2020 se konaly v autoritářském státě, již od jara v kontextu sílících represí. V té době už byli Lukašenkovi klíčoví konkurenti bezdůvodně uvrženi za mříže, režim už začínal stupňovat násilí proti civilistům, kteří se snažili bránit svá práva.“

Latuška považuje za důležité, že běloruská opozice se dokázala dobře připravit. „Demokratickým silám a občanské společnosti se však podařily dvě důležité věci: Zaprvé vytvořit alternativní nástroje pro monitorování voleb (platformy Golos a Zubr), s jejichž pomocí bylo následně možné prokázat masivní a hrubé falšování a skutečně sečíst hlasy. Za druhé: přestože Lukašenkovi klíčoví konkurenti byli předem uvrženi do vězení, jejich štáb se dokázal sjednotit a postavit jedinou kandidátku – Svjatlanu Cichanouskou, manželku Sergeje Cichanouského.“

Latuška připomíná i obvinění Lukašenka z nezákonných deportací ukrajinských dětí do Běloruska, kvůli němuž by mohl brzy čelit mezinárodnímu zatykači stejně jako Putin. „Vrátíme-li se k otázce legitimity a uznání, Lukašenko je ztratil v důsledku prohraných voleb. A ty už nebude moci obnovit prostřednictvím nového volebního cyklu, protože od roku 2020 je Lukašenko, který se chopil moci násilím, uzurpátorem, který nemá právo vést žádnou volební kampaň,“ argumentuje ministr exilové vlády Svjatlany Cichanouské.

Příkladem, kdy Evropská unie uznala někoho jiného, než byl oficiální vítěz voleb, je i Venezuela. EU uznala za legitimního vůdce Juana Guaidóa, nikoli stále vládnoucího Nicoláse Madura.

„Je velice těžké se držet teze, že v nějaké zemi vládne vláda, která nad ní nemá faktickou kontrolu,“ připomíná Bílková reálný stav v Rusku i Bělorusku, kde Vladimir Putin, resp. Alexandr Lukašenko drží moc pevně v rukách.