Článek
Vladimir Putin je na brazilské půdě vítaný. Tak se v sobotu vyjádřil brazilský lídr Luiz Inácio Lula da Silva k možné účasti ruského prezidenta na dalším summitu zemí G20 v Rio de Janeiru plánovaném na příští rok.
„Rádi se chováme k lidem dobře, takže věřím, že může Putin do Brazílie klidně přijet. Mohu vám říct, že pokud budu brazilským prezidentem a on přijede do Brazílie, není důvod, aby byl zatčený,“ cituje jeho slova pro indický kanál Firstpost brazilský deník Folha de São Paulo.
Prohlášení, že by se Putin mohl zúčastnit podle Lulových slov summitu v „mírové atmosféře“, ale vzbudilo kontroverzi.
Na Putina totiž letos v březnu kvůli podezření z jeho podílu na válečných zločinech na Ukrajině vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Brazílie je jeho součástí, a tak by Putina v souladu se svými mezinárodními závazky měla v případě jeho návštěvy okamžitě zatknout.
Brazilský lídr tak svůj postoj o dva dny později mírnil.
Summit G20
Víkendový summit G20 v indickém Dillí kromě sporu o deklaraci k válce na Ukrajině upoutal i tím, že před domácím lídrem stála cedulka s názvem „Bhárat“ namísto „Indie“. Co nejlidnatější země světa sleduje úpravou svého označení? A jak to zapadá do jejího vzestupu, včetně úspěšné mise na Měsíc?
„Nevím, jestli ho soud nebo brazilská justice zatknou. O tom rozhoduje soud, nikoli (brazilská) vláda nebo parlament,“ odpověděl na otázku, zda jeho vyjádření znamená, že by nerespektoval dohodu o ICC.
Lula nicméně dodal, že si chce prostudovat, proč je Brazílie součástí ICC, když autoritu soudu neuznávají například Spojené státy americké. „Proč jsme méněcenní a musíme něco přijmout,“ řekl dále v rozhovoru.
Brazilský lídr se od začátku ruské invaze na Ukrajinu staví do pozice nestranného lídra, který prosazuje především dialog a mír.
„Přestože při hlasování na Valném shromáždění OSN v březnu 2022 Brazílie hlasovala pro odsouzení ruské agrese na Ukrajině (tehdy byl prezidentem Brazílie krajně pravicový Jair Bolsonaro, pozn. red.), Brazílie aplikuje politiku žádné intervence do tohoto konfliktu. Pro Lulovu zahraniční politiku vždy byla a znovu je typická multilateralita ve snaze vyvažovat zájmy a vztahy se všemi důležitými mocnostmi světa,“ komentovala brazilskou pozici před časem pro Seznam Zprávy iberoamerikanistka Pavlína Springerová z Univerzity Hradec Králové.
Mírotvůrce Lula
Brazílie od začátku ruské invaze na Ukrajinu prohlašuje, že zastává neutrální postoj. Vyzývá k nastolení míru mezi Kyjevem a Moskvou. Jenže nedávná vyjádření prezidenta Luly naznačují, že to s neutralitou není až tak horké.
Jak se postavit k možné návštěvě Putina letos řešila i Jihoafrická republika, která zastává podobnou pozici jako Brazílie a rovněž uznává autoritu ICC.
Tamní prezident Cyril Ramaphosa na jaře připustil, že by na chystaný summit BRICS (uskutečněný letos v srpnu – pozn. red.) mohl dorazit i prezident Putin. Podle stanov ICC měla i JAR ruského lídra ihned po případném příjezdu zatknout.
Šéf Kremlu se nakonec summitu zúčastnil pouze virtuálně a na místo vyslal místo sebe ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Rozporuplná prohlášení jihoafrické vlády ale vyvolala v zemi rozsáhlou politickou debatu i kritiku západních států.
