Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rusko je ochotno uzavřít příměří s Ukrajinou, pokud budou zachovány současné bitevní linie. S touto zprávou přišla v pátek respektovaná agentura Reuters, která informaci opřela hned o čtyři ruské zdroje z bezprostředního okolí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Autoři textu Guy Faulconbridge a Andrew Osborn píší, že se tito lidé nezávisle na sobě shodli, že Putin je skutečně připraven konflikt zastavit. „Putin může bojovat tak dlouho, jak to bude potřeba, ale Putin je také připraven na příměří – zmrazit válku,“ citují jeden z vysoce postavených zdrojů, který s Putinem spolupracoval a má informace o jednáních v Kremlu.
Ruský diktátor měl dále (podle tří z těchto zdrojů) vyjádřit v malé skupině svých blízkých poradců frustraci z toho, že Západ chce zmařit jednání a že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodl o míru nejednat.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na žádost o komentář uvedl, že šéf Kremlu přeci dává opakovaně najevo, že Rusko je otevřené dialogu, že země nechce „věčnou válku“.
Ukrajinská ministerstva zahraničí a obrany na dotazy nereagovala.
Ale západní analytici, kteří dlouhodobě situaci sledují, mají jasno: Putin vlastně do éteru nenechal vypustit nic nového. Jen zopakoval neměnnou myšlenku, že Ukrajina musí přestat klást odpor. A začít jednat o podmínkách své kapitulace.
Zprávy z bojiště
Po relativně rychlém postupu v prvních dnech nová ruská ofenziva v Charkovské oblasti zpomalila. Situace ale zatím není stabilizovaná, byť k tomu pravděpodobně směřuje.
Jak rozumět vypuštěnému balónku
„Putin už od loňského září signalizoval, že je Moskva připravena jednat. Nedávno k tomu přidal, že příměří by nemělo být využito k přezbrojení Ukrajiny,“ připomněla ruská politická analytička Taťjana Stanovajová žijící v exilu. Působí v Carnegieho mírové nadaci a je rovněž zakladatelkou časopisu R.Politik. „Jak jsem již několikrát upozorňovala, Putin neměl nikdy v úmyslu převzít silou kontrolu nad celou Ukrajinou. (…) Příměří je pro něj velmi výhodné: umožnilo by mu ponechat si to, co už získal, politicky by oslabilo ukrajinské vedení, demotivovalo Západ od dodávek zbraní a poslalo vojáky z fronty. Takto Putin hodlá vyhrát válku.“
Každopádně jde o chytrý tah, jak Stanovajová upozorňuje. „Pokud Západ na tyto signály (z Kremlu, pozn. red.) nebude reagovat a nepřinutí Kyjev k jednání, může Kreml na podzim anektovat Charkovskou oblast, a to stejným postupem, jako v září 2022 udělal u čtyř ukrajinských regionů. Aby ukázal, že cena eskalace se zvýší, pokud budou ruské signály ignorovány.“
Rovněž Gustav C. Gressel z mezinárodního think-tanku ECFR (Evropská rada pro zahraniční vztahy) má za to, že náznak ochoty k zastavení války je fámou svého druhu: „Má rozptýlit pozornost Západu a vykreslil iluzi, že mír už je na dosah.“
Připomeňte si
Zpráva z podzimu 2022: Ruský ústavní soud schválil balík dokumentů o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku, oznámila agentura TASS.
Rusové by to vnímali jako vítězství
Co se reálně v Rusku děje, je přeskládání mocenských struktur, které obsluhují válečný aparát (podrobně třeba zde).
Jmenování ekonoma Andreje Bělousova ministrem obrany (nahradil odvolaného Sergeje Šojgua) vykládala minimálně část pozorovatelů jako Putinovu snahu zcela podřídit ekonomiku válce a pokusit se vleklý konflikt vyhrát.
Tomu by nasvědčovala i sílící ruská ofenziva a územní zisky na bojišti. Putin si ale podle výše zmíněných zdrojů myslí, že ukončení konfliktu v této podobě by už Rusům stačilo, aby to vnímali jako vítězství. Reuters uvádí, že Putin už prý pochopil, že pro úplné vítězství by musel sáhnout k další mobilizaci, čemuž se chce vyhnout. Když vyhlásil mobilizaci v roce 2022, značně mu tehdy klesla popularita.
„Pokud víme, z 385 tisíc nových vojáků, kteří se přidali k ruským ozbrojeným silám pro letošní ofenzivu, tvoří mobilizovaní asi jen 25 tisíc osob. Všechno ostatní jsou smluvní vojáci,“ upozorňuje Gressel, jehož specializací je bezpečnostní politika. Jde zejména o muže z chudých ruských regionů, pro které jsou peníze, které ruská armáda nabízí, dostatečnou vějičkou. „Nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko potřebovalo další mobilizaci,“ argumentuje Gressel.
Proč Putin vyměnil ministra obrany?
Nástup Andreje Bělousova do funkce ruského ministra obrany ukazuje, že Putin se chce soustředit na ekonomické aspekty války. Odcházející šéf resortu Sergej Šojgu ale zřejmě vliv úplně neztratí.
Putin řekne, že na nás NATO zaútočilo
Vyhlídky na mír se tak jako tak nezdají vysoké – šéf americké diplomacie Antony Blinken nevěří, že by Putin měl zájem na seriózních jednáních, a Zelenskyj podepsal už v roce 2022 dekret, který jakékoliv rozhovory s Putinem zapovídá.
Ukrajina se ale chystá v červnu na mírové rozhovory do Švýcarska. Na nich nebude Rusko, které organizátoři nepozvali. Ukrajina nevěří, že by Rusko vedené Putinem jakékoliv budoucí dohody dodržovalo, a je přesvědčena, že by je Kreml využil jen k přezbrojení.
Jak by Putin doma „prodal“ konec války, přiblížil jeden ze zdrojů Reuters: „Putin řekne, že jsme vyhráli, že na nás NATO zaútočilo a my jsme si zachovali suverenitu, že máme pozemní koridor na Krym, což je pravda.“
Zmrazení konfliktu, který si už vyžádal desítky tisíc životů, by podle současných frontových linií znamenalo, že by si Rusko ponechalo velké části čtyř ukrajinských regionů. Peskov řekl, že nemůže být řeč o vrácení čtyř regionů, které jsou nyní trvale součástí Ruska podle jeho vlastní ústavy.
Dalším faktorem, který hraje roli v názoru šéfa Kremlu, že válka by měla skončit, je to, že čím déle se vleče, tím více bojem zocelených veteránů se vrací do Ruska, nespokojených s poválečnými pracovními a příjmovými vyhlídkami, což může vytvářet napětí ve společnosti, řekl jeden ze zdrojů, které spolupracovaly s Putinem.
Rusko nyní okupuje na 18 procent území Ukrajiny a podle výše citovaných zdrojů se bude další ofenzivou snažit vynutit si příměří. „Rusko bude tlačit dál,“ řekl jeden z nich.
