Článek
Informátor, který působí v ruské Federální bezpečnostní službě (FSB), označil Vladimira Putina za narcistu a řekl, že má až příliš velký strach na to, aby na Ukrajině použil jaderné zbraně.
Do jeho korespondence s ruským lidskoprávním aktivistou dal americkému týdeníku Newsweek nahlédnout Igor Suško z washingtonské neziskové organizace, který e-maily překládá do angličtiny.
Agent, který vystupuje pod přezdívkou Vítr změny, je v pravidelném kontaktu s ruským aktivistou Vladimirem Osečkinem, který z francouzského exilu vede antikorupční web Gulagu.net. Ve svých dopisech odhaluje nespokojenost, která uvnitř FSB panovala kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Ve zprávě z 5. března poskytl unikátní pohled na ruského prezidenta očima některých ruských rozvědčíků, napsal tento týden Newsweek.
Korespondenci pro časopis analyzoval expert na ruskou Federální bezpečnostní službu Christo Grozev. Ukázal ji údajně jednomu současnému a jednomu bývalému členovi FSB. Oba řekli, že nemají pochyb o tom, že dopis napsal jejich kolega. Důkladněji ale pravost zpráv nelze ověřit.
Putin se po Chersonu bojí o život, zní z Kyjeva
Osvobození Chersonu z ruského područí bylo pro prezidenta Vladimira Putina vážnou psychologickou ranou. Obává se proto o svůj život, tvrdí vojenský poradce z prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského.
„Putin má velký strach, protože Rusko neodpouští carům, kteří prohráli válku,“ uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč.
„Na jedné straně je podporován a respektován, ale když se trochu zahloubáte, je to kolektivní pocit kvůli image, díky které má (FSB) takovou moc, jakou má,“ vysvětluje informátor.
Podle něj uvnitř FSB existuje jedno „nezapomenutelné pravidlo“. „Většině lidí toto pravidlo dokonce připadá docela přirozené a berou ho jako samozřejmost - kritizovat Putinovu image znamená zradit vlastní zájmy,“ tvrdí.
Agent také popisuje, jak by FSB Putina posuzovala z psychologického hlediska, kdyby se v hypotetické situaci ucházel o post zpravodajce. „Za fakt máme následující… Narcistické poruchy, pravděpodobně způsobené komplexy z dětství,“ uvedl.
O Putinově narcistní povaze se v minulosti zmiňovaly mnohé osobnosti. Zesnulý poradce amerického exprezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski mluvil o „narcistní megalomanii“ ruského prezidenta, zatímco bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád označil Putina za „tyranského narcise“.
Důležitým aspektem Putinova psychologického posudku by podle whistleblowera bylo také „odmítání rodinného života“. „Žádné informace o jeho rodičích, tajemství kolem jeho dětí a jeho osobního života. To vyžaduje psychologické kompenzační mechanismy při hledání blízkých vztahů,“ vysvětluje Vítr změny s tím, že Putin má tendenci „obklopovat se takovými lidmi, kterých si v dětství vážil/bál se jich a nad kterými má nyní moc“.
Ruský prezident je podle whistleblowera také psychologicky velmi odolný vůči tomu, aby cítil osobní zodpovědnost za těžká rozhodnutí. „To vede také k závěru, že nikomu nic negarantuje, neřekne mu ano, protože něco garantovat znamená vzít na sebe zodpovědnost,“ píše dále informátor.
Hrozba jaderného útoku
V e-mailu ze 4. března se whistleblower na základě poznatků FSB věnuje otázce, zda by byl Putin schopen rozkázat jaderný úder proti Ukrajině. Podle něj má ruský prezident až příliš velký strach z použití jaderných zbraní na to, aby se k tomuto kroku odhodlal.
Informátor nevylučuje „možnost lokálního jaderného úderu“, ale nikoliv za účelem dosažení vojenských cílů. „Taková zbraň nepomůže s prolomením obrany. Cílem může být vyděsit všechny ostatní (Západ),“ stojí v korespondenci.
Podle FSB existují tři důvody, proč Putin k využití jaderných zbraní nepřistoupí, vysvětluje agent.
Kde je Vladimir Putin?
Když ruští vojenští pohlaváři v televizním přenosu oznamovali, že stahují jednotky z jihoukrajinského Chersonu, jeden člověk u toho chyběl – prezident Vladimir Putin.
„Nevěřím, že Putin stiskne červené tlačítko a zničí celý svět. Za prvé, nerozhoduje o tom jeden člověk, někdo to odmítne. Je tam spousta lidí a neexistuje jedno ‚červené‘ tlačítko,“ tvrdí informátor.
„Za druhé, existují jisté pochybnosti o tom, zda (ruský jaderný arzenál) skutečně funguje správně,“ přibližuje Vítr změny přesvědčení, které mezi agenty FSB panuje.
Posledním důvodem je podle informátora Putinův strach ze smrti. „Za třetí, a to je nejodpornější a nejsmutnější, osobně nevěřím v Putinovu vůli obětovat se, když nedovolí ani svým nejbližším ministrům a poradcům být v jeho blízkosti,“ napsal.
„Jestli je to kvůli jeho strachu z covidu nebo z možného atentátu, je irelevantní. Pokud se bojíte, že by ve vaší blízkosti byli vaši nejdůvěryhodnější lidé, jak byste pak mohli rozhodnout o zničení sebe a svých nejdražších,“ shrnuje.
