Putin dostal v Bosně vyznamenání. Trestuhodné, zní ze Západu

Bosenští Srbové si 9. ledna připomněli vyhlášení Republiky srbské z roku 1992. Za tehdejším rozhodnutím stálo samoprohlášené Shromáždění srbského národa a došlo k němu těsně před vypuknutím války v Bosně a Hercegovině, které je entita součástí.

U příležitosti 31 let od vzniku se lídr bosenských Srbů rozhodl ocenit přátele tohoto bosenského regionu. Poděkování podle něj patří zvláště těm, kteří za Republiku srbskou položili život, zanechali trvalou stopu v její historii, ale také těm, kteří ji svou prací, talentem a úspěchy propagují.

„Republika srbská je vděčná především prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi, který je spolehlivou oporou Republiky srbské. Díky jeho pozici a síle Ruské federace jsou hlas a pozice Republiky srbské slyšet a dostává se jim respektu,“ napsal v neděli na twitteru Milorad Dodik a západní představitele tím nadzvedl ze židlí.

Republika srbská ruskému prezidentovi, který loni v únoru zavelel ke spuštění invaze na Ukrajinu, v neděli udělila své nejvyšší možné ocenění. Samotný Dodik tímto krokem jen potvrdil svůj proruský postoj, kterým se netají ani v době, kdy na východě Evropy již několik měsíců probíhá konflikt odstartovaný právě Ruskem.

Představitelé Evropské unie a Spojených států již rozhodnutí odsoudili a varovali před jeho možnými následky vzhledem k tomu, že balkánský stát teprve minulý měsíc získal status kandidátské země EU, o který usiloval mnoho let.

Podle amerického velvyslanectví v Sarajevu je rozhodnutí Dodika „udělit ocenění Vladimiru Putinovi, muži, který zahájil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu, jež měla za následek smrt tisíců civilistů a masivní zničení infrastruktury, trestuhodné“. Ambasáda navíc mluví o „zavržení hodnot euroatlantického společenství“.

Podle Ivany Korajlićové, výkonné ředitelky Transparency International v Bosně, se Dodik chce zdůrazňováním své blízkosti k Putinovi ukázat jako silný a relevantní vůdce, a to navzdory časté ostrakizaci Ruska. V září minulého roku se za Putinem lídr bosenských Srbů dokonce vydal až do Moskvy.

Bosna se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou, zejména kvůli vůdcům, jako je Dodik, který je známý výraznou nacionalistickou rétorikou a podněcováním separatistických nálad v zemi. Podle lídra bosenských Srbů má mít Republika srbská právo na vlastní armádu, celní a daňový systém i soudnictví.

Co se týče takzvaného Dne Republiky srbské, tento svátek neuznává celá země. Důvodem je to, že svátek je v podstatě vyjádřením separatistických tendencí a podrývá myšlenku jednotné Bosny. Republika srbská pak na oplátku neuznává podobné svátky, které slaví další skupiny obyvatel.

V chorvatsko-muslimské Federaci Bosny a Hercegoviny se totiž slaví Den státnosti Bosny a Hercegoviny, který připadá na 25. listopad a odkazuje k antifašistickému osvobození za 2. světové války. A připomínají si tam také Den nezávislosti Bosny a Hercegoviny, který se slaví 1. března a odkazuje na vyhlášení samostatné Bosny roku 1992.

„Oslavy Dne Republiky srbské jsou mimo tuto entitu viděné jako kontroverzní a nezákonné. Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je označil za neústavní roku 2015,“ uvedla minulý rok pro Seznam Zprávy balkanistka Markéta Slavková. „Vedení Republiky srbské však toto ustanovení ignorovalo a roku 2016 vyhlásilo referendum, zda se 9. leden má stát svátkem, přičemž drtivá většina voličů byla pro.“

Do hlasování se tehdy zapojili víceméně jen bosenští Srbové a zbylé obyvatelstvo Republiky srbské se nezúčastnilo. Tehdejší vysoký představitel OSN v Bosně Valentin Inzko referendum kritizoval, a dokonce prohlásil, že jeho uskutečněním porušila Republika srbská Daytonskou dohodu, jejíž podpis v roce 1995 skončil krvavý konflikt v zemi.

Každoroční oslavy svátku tak někteří sledují s nevolí. Ani letos však na předměstí Sarajeva nechyběla vojenská přehlídka a jiné podoby oslavy. V průvodu navíc pochodovali i členové prokremelské organizace Noční vlci blízké ruskému prezidentu Putinovi.