Putin chce na Ukrajině nárazníkovou zónu. Plán další anexe, říká analytik

Ukrajina, která se už více než dva roky brání ruské agresi, v posledních týdnech opět často podniká dronové údery uvnitř ruského území. Míří na ropné rafinerie a sklady daleko za hranicemi.

Na intenzitě nabírá i ostřelování ruské Bělgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Tento region se stal dokonce i terčem přeshraničních vpádů ozbrojených skupin, které se prohlašují za protirežimní Rusy bojující na straně Ukrajiny.

Kreml sice tyto útoky pravidelně odsuzuje, nyní ovšem přišel i s významnějším plánem k jejich zastavení. Ruský prezident Vladimir Putin po svém opětovném potvrzení ve funkci řekl, že nevylučuje vytvoření bezpečnostní zóny na územích ovládaných Kyjevem.

Mluvil konkrétně o Charkovské oblasti, z níž většina těchto úderů na ruská území míří. Neupřesnil ale, jak konkrétně by taková zóna měla vypadat.

Pokud by skutečně měla plnit funkci deklarovanou Kremlem (chránit Rusko před ukrajinskými útoky), není ustavení zóny v současnosti reálné, jak pro Seznam Zprávy upozorňuje vojenský analytik Lukáš Visingr. Hlavním důvodem je, že Rusko zkrátka toto území nekontroluje.

„Rusové se dostali do situace, kdy jsou jejich cíle nesplnitelné a nerealistické. Neumím si představit, že by tam nějaká taková nárazníková zóna mohla někdy vzniknout. Spíše jde o nějaké ospravedlnění další anexe ukrajinského území,“ upřesnil.

Slova ruského prezidenta potvrdil i jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Ten označil vytvoření nárazníkové zóny za jediný způsob, jak se bránit proti rostoucímu počtu útoků ukrajinských sil na ruské území.

Kyjev prohlášení o vytvoření nárazníkové zóny označuje za jasný důkaz toho, že Moskva plánuje eskalaci konfliktu. Ukrajina se již více než dva roky brání ruské agresi a každý den zažívá ničivé ruské dronové a raketové útoky, které často zasáhnou civilní infrastrukturu.

„Je to přímý projev toho, že válka se bude jen stupňovat. To vše je přímým důkazem toho, že Ruská federace není připravena žít v moderních společenských a politických vztazích s ohledem na absolutní suverénní práva jiných zemí,“ řekl agentuře Reuters poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Rusové se Charkovskou oblast snažili ovládnout v roce 2022 po začátku invaze na Ukrajinu, ukrajinské síly je však během protiofenzivy předloni v září z většiny jejího území vytlačily.

Mnoho míst v Charkovské oblasti zůstává ovšem nadále pod palbou, včetně její metropole Charkova. Ruské síly se navíc už několik měsíců pokoušejí prolomit ukrajinskou obrannou linii u města Kupjansk na východě regionu.

V poslední době se na bojišti daří spíše právě okupačním jednotkám, při pohledu na mapu jde ale většinou jen o nepatrný pokrok. Ukrajinské síly se po více než dvou letech války potýkají s vážným nedostatkem dělostřeleckých granátů a vyčerpáním.