Putin čelí před volbami odporu žen. Nemůže ho ignorovat ani rozdrtit silou

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco si Kreml chystá půdu pro nadcházející prezidentské volby, v zemi se kumuluje únava z jím vyvolané války na Ukrajině. Ani propaganda prorostlá veřejným prostorem nedokáže ve svůj prospěch zvrátit narůstající nespokojenost veřejnosti se zamrznutím války.

V ulicích se tak po více než roce opět objevují protestní hlasy. Tentokrát ale nově vzniklá hnutí, v jejichž čele stojí matky a manželky mobilizovaných vojáků, zvedají pro Kreml jednu z nejsvízelnějších otázek – kdy se muži budou moci vrátit z fronty.

Služba v armádě totiž není u mobilizovaných nijak časově ohraničená a s táhnoucí se válkou se tenčí naděje na jejich brzký návrat. V létě přitom nenastal v bojích významnější zlom a na frontě už panuje chladná zima.

Pokud úřady nevyhoví výzvám, může se stát, že budou čelit rostoucímu hněvu vlivné části ruské společnosti, včetně dříve loajálních stoupenců Putina. Současně si režim před volbami, které mají sloužit k utužení jeho stability, nemůže dovolit protestní hlasy v ulicích ani jejich hlasité potlačení. Kreml tak stojí před těžkou volbou mezi uklidněním tohoto stále hlasitějšího hnutí a udržením potřebných vojáků na frontě.

První významnější projev této „vzpoury“ přišel na začátku listopadu, kdy asi 30 žen dorazilo na shromáždění komunistické strany v Moskvě. Manželky a matky mobilizovaných zde v ulicích vyvěsily nápisy: „Je čas, aby se mobilizovaní vrátili domů“, „Ne nekonečné mobilizaci“ nebo „Vraťte nám naše muže, otce, syny“. U mikrofonů vysvětlovaly, že nejsou proti „speciální vojenské operaci“, ale že je čas, aby břemeno války nesli jiní.

Policie sice do několika minut zasáhla a plakáty ženám zabavila, ale nikoho nezatkla. I přesto se na sociálních sítích začaly snímky z akce šířit a v následujících týdnech do ulic vyšly i ženy v Petrohradě nebo Novosibirsku.

Pro Kreml jde přitom v lecčem o nebezpečnější hnutí, než kterému čelí ze strany opozičních skupin.

„Ženy mobilizovaných nemluví o budoucí ruské zahraniční politice nebo politické situaci, mluví o svých rodinných příslušnících. Jejich požadavky jsou velmi konkrétní, zatímco ostatní opoziční skupiny požadují mnohem větší cíle – jsou proti válce, chtějí demokracii a stavějí se proti Putinovi. To tyto ženy neříkají. Ony naopak podporují válku a Putina. Jen se jim nelíbí situace jejich mužů,“ přibližuje odbornice na Rusko Jenny Mathersová z Aberystwythské Univerzity ve Walesu.

Důležitou roli hraje také důraz protestujících žen na rodinné hodnoty a patriotismus, jejichž budováním v Rusku se dlouhodobě chvástá i Putin. Když se tedy i ony obrátí proti způsobu vedení války na Ukrajině, vráží to klín do zdánlivě neochvějné loajality Rusů.

Mathersová nazývá takové hnutí „patriotickým disentem“.

„Tvrdí o sobě, že jsou vlastenecké hnutí, které je loajální režimu. Nesnaží se o svrhnutí Putina. Ale přesto vyjadřují nesouhlas a zvedají nepříjemné otázky týkající se kompetencí ministerstva obrany a Kremlu,“ vysvětluje pozici protestujících žen expertka.

Kreml tak přistupuje k potírání těchto akcí velmi opatrně. Místo tvrdých zásahů se snaží o nenápadné rozehnání hnutí, zastrašení i podplácení jeho členů.

„Přesvědčujte, slibujte, plaťte. Cokoli, hlavně ať nevyjdou do ulic, v jakémkoli množství, třeba i 50 lidí,“ padlo podle nezávislého serveru The Insider na konferenci v Moskvě, kde dostávali úředníci instrukce, jak mají před volbami přistupovat k nesouhlasným hlasům. Nedávné žádosti manželek vojáků o uspořádání protestů v Moskvě a Petrohradě pak úřady zamítly.

Kreml je navíc stále více znepokojen nespokojeností veřejnosti, zejména v souvislosti s ruskými prezidentskými volbami, které se budou konat v březnu 2024.

„Ruský režim je velmi opatrný a vyhýbá se radikálním krokům, které by mohly monopol moci jakkoliv ohrozit a podkopat podporu státu, tedy vlastně samotného Putina. Právě s tímto argumentem se tak nedá očekávat, že by se minimálně do března uskutečnila zásadnější vojenská mobilizace či vyžadování nějakých dalších příspěvků do válečného hnutí, které se uvnitř ruské společnosti a také armády stává stále více nepopulárnějším,“ říká analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Pro Putina by to přitom mohlo být želízko v ohni. „Putin se mohl postavit na stranu žen, a dokonce toho využít k zahájení předvolební propagandistické kampaně, v níž by vystupovali šťastní muži vracející se domů ke svým šťastným manželkám; na prsou mají vyznamenání a kapsy plné peněz,“ poznamenal bývalý autor projevů ruského prezidenta Abbas Gallyamov v komentáři pro Politico.

Ženy nicméně způsobily Kremlu se svým protestním hlasem problémy již v minulosti. Skupiny matek ruských vojáků vedly kampaň za lepší podmínky pro své syny sloužící v ozbrojených silách v době rozpadu Sovětského svazu a později za jejich návrat z první války v Čečensku v 90. letech. Právě tehdy sehrál jejich odpor významnou roli v rozhodování Kremlu.

„Dnes se ale nedá očekávat, že by podobná situace mohla nastat,“ míní Mathersová.

Tehdy stál v čele země Boris Jelcin a země zažívala liberalizaci politiky. Média byla mnohem svobodnější a lidé mohli protestovat, aniž by se obávali, že budou zatčeni. Existovala rovněž spousta politických stran a opozičních hnutí. Putinovo Rusko nicméně všechny z těchto atributů, které by umožňovaly protest, zakazuje.

„Svou roli hraje i to, že první čečenská válka byla mnohem méně populární, než je nynější vedení bojů na Ukrajině,“ myslí si expertka.

Mezi Rusy nicméně narůstá nespokojenost s protahující se válkou. Průzkum nezávislé agentury Chronicles ukázal, že poprvé od začátku války je více Rusů, kteří by podpořili Putinovo rozhodnutí stáhnout vojska a zahájit mírové rozhovory, aniž by bylo dosaženo válečných cílů.

Podobná data přinesl i průzkum centra Levada, podle nějž by se Rusové nejraději svého prezidenta zeptali, kdy skončí válka proti Ukrajině.

Nespokojenost ale nepanuje jen v ulicích Ruska, hlas odporu roste i mezi vojáky na frontě. S pokračující válkou a narůstajícími oběťmi přitom Kreml potřebuje zajistit jejich dostatek, a spekulace o možné mobilizaci se tak vedou už několik měsíců.

Naposledy je popřel i Putin ve svém tradiční projevu, kdy Rusy uklidňoval, že na frontě je dostatek vojáků, kteří se hlásí dobrovolně.

Ve skutečnosti nicméně Kreml utahuje šrouby natolik, že pro předvolané muže je skoro nemožné uprchnout. Od jara mohou být povolávací rozkazy zasílány elektronicky, což prakticky znemožnilo vyhýbání se nástupu. Pokud se takto předvolaní nedostaví na vojenskou správu do dvou týdnů, mají automaticky zakázáno vycestovat do zahraničí.

Nedávno také nezávislý server Meduza upozornil, že se stále častější praktikou stávají tzv. tajné mobilizace, kdy může k odvodu zejména mladých mužů dojít i v kavárně nebo na ulici.