Článek
Je dlouhá jen asi 12 milimetrů, navíc je průhledná, ale v akváriu dokáže způsobit pěkný virvál. Rybka druhu Danionella cerebrum umí vydávat zvuky o hlasitosti přesahující 140 decibelů, tedy víc než pneumatické kladivo. Upozornil na to tento týden tým mezinárodních vědců.
Zajímavý objev učinili v berlínském laboratorním akváriu. Z nádrže se ozývaly záhadné hlasité klikající zvuky, které přitáhly jejich pozornost. Jako pachatele pak vědci identifikovali právě malou rybku, konkrétně samce.
V přírodě většinou platí jednoduché pravidlo: čím větší zvíře, tím větší hlasitost. Třeba sloni dokážou pomocí chobotu vydávat zvuky až do 125 decibelů. Pod vodou to ale funguje jinak. Například některé druhy krevet umí vytvořit zvuk až 250 decibelů, píše americká CNN.
I některé druhy ryb umí být neobvykle hlasité. Například samečci druhu ryby Porichthys při páření dokážou volat až do výšky 130 decibelů. Mezi rybí křiklouny patří i smuha vousatá. Všechny tyto druhy jsou ale mnohem větší než Danionella žijící v mělkých vodách u Myanmaru, shrnuje server BBC News.
„Je to srovnatelné s hlukem, který člověk vnímá při vzletu letadla na vzdálenost 100 metrů. Pro tak drobné zvíře je to docela neobvyklé,“ řekl Ralf Britz, jeden z autorů studie a ichtyolog ze Senckenbergova přírodovědného muzea v Drážďanech.
Mohlo by vás zajímat
Švýcarsko navrhuje vytvořit v rámci OSN expertní panel, který prozkoumá rizika a potenciální přínosy kontroverzní technologie solárního geoinženýrství.
Danionella cerebrum je vědecky cenná, a to především díky průhlednému tělu. To vědcům umožňuje celý zvukový proces pozorovat a můžou studovat i další její chování.
Odborníci použili vysokorychlostní videozáznamy, mikrotomografické snímky a analyzovali genetické informace, aby prokázali, že samci tohoto druhu „mají jedinečný aparát pro vytváření zvuků, který zahrnuje bubnovací chrupavku, specializovaná žebra a sval odolný proti únavě,“ uvádí tisková zpráva.
Ryby vytvářejí zvuk tím, že chrupavkou rozechvívají plynový měchýř, který jim umožňuje udržovat se ve vodě v dané hloubce, což vytváří rychlé pulzy.
Pulzy vyšší frekvence vznikaly stlačením měchýře střídavě z levé a pravé strany, zatímco pulzy nižší frekvence vznikaly opakovaným jednostranným stlačováním na stejné straně těla.
„O žádné jiné rybě se neví, že by k tvorbě zvuků používala opakovaná jednostranná stažení svalů,“ uvádí studie. Díky použití oboustranných i jednostranných stahů může ryba vydávat rozmanitější zvuky.
Podle vědců pulzy pomáhají rybám komunikovat ve zkalených vodách, kde žijí. „Předpokládáme, že soutěživost samců v tomto vizuálně omezeném prostředí přispěla k vývoji speciálního mechanismu pro akustickou komunikaci,“ řekl Britz.
Vědci navíc zjistili, že někteří samci jsou hlasitější než jiní. „Víme, že když je v jedné velké nádrži asi osm samečků, pak tři z nich budou při vydávání zvuků dominovat a ostatní budou tišší. Myslíme si, že zde existuje určitý druh hierarchie,“ uvedla Verity Cooková, hlavní autorka studie z berlínské Univerzity Charité, která vyšla v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
