Článek
Nigerský generál Abdourahamane Tiani se v pátek ve státní televizi objevil jako předseda přechodné rady, která po středečním puči převzala moc v zemi, píší agentury AFP a Reuters.
Tiani dosud vedl prezidentskou stráž. Ta ve středu zablokovala přístup k prezidentskému paláci, zadržela v něm hlavu státu Mohameda Bazouma a téhož dne pozdě v noci oznámila svržení prezidenta.
Tiani je lídrem uskupení Národní rada pro ochranu vlasti (CNSP), které svržení prezidenta zosnovalo, píše AFP. V pátečním projevu puč ospravedlnil zhoršující se bezpečnostní situací v zemi a kritizoval nedostatečnou spolupráci s vojenskými vládami sousedního Mali a Burkina Fasa na „potírání povstání v regionu“.
Sahel dlouhodobě sužuje násilí islamistických skupin napojených na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS). V boji proti násilí islamistů dosud Niger představoval klíčového spojence pro Spojené státy a Francii.
Uskupení CNSP zahájilo převrat ve středu. Následujícího dne podpořilo svržení hlavy státu také velení armády. Ve čtvrtek rovněž stovky stoupenců převratu zapálily sídlo vládnoucí strany. Někteří demonstranti mávali ruskými vlajkami a skandovali protifrancouzské slogany na protest proti vlivu této někdejší koloniální mocnosti v oblasti Sahelu.
Niger byl poslední demokratickou zemí ze tří sousedních států západní Afriky. Frustrace z neschopnosti státu zabránit násilným útokům na města a vesnice částečně podnítila od roku 2020 dva převraty v Mali a dva v Burkina Fasu.
Puč v Nigeru odsoudily Francie, Spojené státy i Evropská unie.
„Pokud mě slyšíte mluvit o pokusu o puč, znamená to, že situaci nepovažujeme za definitivní. Stále je tu ještě cesta ven, pokud ti, kdo jsou za to zodpovědní, budou naslouchat mezinárodnímu společenství,“ uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, píše list The Guardian.
Dodala, že v neděli se pravděpodobně sejde Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a projedná případné sankce.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil pokus o puč za „zcela nezákonný a velmi nebezpečný pro nigerskou společnost, Niger a celý region“ a vyzval k Bazoumovou propuštění. Osvobození nigerské hlavy státu žádají také OSN, Evropská unie a USA.
Podle mluvčí Bílého domu USA neviděly žádné věrohodné důkazy svědčící o tom, že by do převratu v Nigeru bylo zapojeno Rusko nebo soukromá ruská žoldnéřská Vagnerova skupina. Nigerský prezident a jeho vláda nicméně čelili sílící dezinformační kampani vagnerovců, uvedl Bazoum letos v květnu.
Co dělají vagnerovci v Africe?
Zlato, diamanty, vodka, cukr – výběr surovin, které Prigožinova skupina generuje nebo prodává v Africe, a získává tak finance mimo jiné i na akce na ukrajinské frontě.
Šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin označil situaci v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“. Řekl to v hlasové zprávě, která ve čtvrtek kolovala po telegramu a jejíž věrohodnost podle AFP nebylo možné zcela ověřit.
„To, co se stalo v Nigeru, není nic jiného než boj národů Nigeru s kolonizátory, kteří se snaží vnutit jim svá pravidla života, svoje podmínky a udržet je ve stavu, který byl v Africe před stovkami let,“ řekl Prigožin. Ve zprávě rovněž uvedl, že na rozdíl od oficiálních zahraničních misí se vagnerovcům daří „zajistit pořádek a likvidovat teroristy“.
Bazoum je demokraticky zvoleným prezidentem, který Nigeru vládne od dubna 2021. Historii země provází od získání nezávislosti v roce 1960 státní převraty a četné pokusy o puč. Poslední pokus o převrat byl zmařen v březnu 2021 jen několik dní předtím, než měl čerstvě zvolený Bazoum složit přísahu.
