Článek
Ruská žoldnéřská Vagnerova skupina těží z nestability v Nigeru, tvrdí americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Server Al-Džazíra o víkendu informoval o tom, že vůdci převratu v Nigeru požádali o pomoc ruskou Vagnerovu armádu, která působí v sousedním Mali.
Blinken se domnívá, že vagnerovci ani Rusko puč v Nigeru nepodnítili, vzniklé situace se ale snaží využít ve svůj prospěch. Spojené státy se obávají toho, že by se ruská soukromá armáda „mohla projevit“ v některých částech sahelského regionu.
„Myslím si, že to, co se stalo a co se nadále děje v Nigeru, nebylo podníceno Ruskem nebo Vagnerovou armádou, ale… snaží se toho využít,“ uvedl Blinken pro stanici BBC.
„Všude, kam se tato Vagnerova skupina dostala, následovala smrt, ničení a vykořisťování. Nejistota se zvýšila, nikoliv snížila,“ dodal s tím, že se opakuje „to, co se stalo v jiných zemích, kam s sebou přinesli jen samé špatné věci“.
Rozhovor
Rusko si připisuje úspěch v další africké zemi, říká v rozhovoru pro SZ afrikanista Jakub Zbýtovský. Šance na zvrácení převratu v Nigeru je podle něj malá. Hlavně dlouhodobě tak může Evropě chybět uran a může přibýt uprchlíků.
USA doufají v diplomatické řešení
Stanice BBC dříve informovala o tom, že náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová jednala v pondělí s představiteli vojenské junty v Nigeru. Uvedla, že puč lze stále ještě ukončit diplomatickou cestou.
Rozhovory podle ní trvaly více než dvě hodiny a byly mimořádně upřímné a těžké. „Nebylo snadné se někam posunout. Oni mají poměrně jasně daný názor, jak chtějí postupovat, a není to v souladu s nigerskou ústavou,“ sdělila.
Doplnila, že se chtěla sejít také s demokraticky zvoleným a na konci července svrženým prezidentem Mohamedem Bazoumem, to jí ale pučisté neumožnili.
Podle Nulandové jsou USA připraveny pomoci Nigeru vrátit se k demokratickým pořádkům, zároveň ale také upozornila vojenskou juntu, o co se hraje, pokud se tak nestane. Washington už dříve africké zemi pozastavil zahraniční pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun, pozn. red.).
V noci na pondělí vypršelo Nigeru sedmidenní ultimátum, které země dostala od Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Bazouma. ECOWAS hrozilo vojenskou intervencí, pokud nigerská armáda výzvu neuposlechne, a na čtvrtek svolalo další mimořádný summit, kde má rozhodnout o dalším postupu, připomíná ČTK.
Niger může přijít o západní peníze
Africký stát Niger je pro světové velmoci velice důležitou zemí také proto, že se jedná o důležitého producenta uranu. Západní státníci nechtějí, aby se opakoval scénář z Mali, které se po vojenském puči přiklonilo k Rusku.
Odpor k intervenci
BBC zároveň upozorňuje, že zaznívají kritické hlasy ohledně toho, zda byla sedmidenní lhůta pro ultimátum vůbec realistická: Členové ECOWAS totiž musí před nasazením armády získat souhlas parlamentu. V Nigérii, současné předsednické zemi společenství, pak kvůli silné opozici není ani jasné, zda takový souhlas tamější prezident Bola Tinubu obdrží.
Intervence navíc podle místních médií nemá ani podporu veřejnosti. Většina Nigerijců dává přednost diplomatickému řešení krize: Už jen proto, že obě země spolu sdílejí silné etnické, ekonomické a kulturní vazby.
Jakákoli intervence proti Nigeru by navíc ovlivnila severní Nigérii, která sama bojuje s vážnými bezpečnostními problémy. „Není možné, aby se vlivem globálního politikaření Tinubu vrhl do konfliktu se sousedem, který není nevyhnutelný,“ tvrdí vlivná skupina muslimských duchovních v severní Nigérii.
Někteří Nigerijci kritizují také fakt, že na prezidentův příkaz byly přerušeny dodávky elektřiny do pučem zmítaného Nigeru. Podle nich jde o porušení smlouvy, díky které mohla Nigérie postavit přehradu na řece Niger.
Tinubovi příznivci ale namítají, že se pouze snaží vrátit k moci svrženého prezidenta Bazouma a přitom se vyhnout vojenské konfrontaci. Vojenské junty z Mali a Burkina Fasa totiž už dříve slíbily, že v případě intervence ze strany ECOWAS přijdou nigerským pučistům na pomoc, což jen zvyšuje šance na velký regionální konflikt.
Niger je bývalá francouzská kolonie, která byla až doposud považovaná za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Na výcviku tamějších vládních jednotek se podílely například USA nebo Francie, které v oblasti stále mají své vojáky.
Převrat v zemi začal 26. července, když se bývalý šéf prezidentské stráže generál Abdourahaman Tiani chopil moci s tím, že chce odvrátit „postupný a nevyhnutelný zánik“ Nigeru.
