Ptačí chřipka se prudce šíří mezi savci. „Přenosu mezi lidmi jsme blíž“

Pět amerických dolarů. Tuto hodnotu momentálně atakuje cena tuctu vajec ve Spojených státech amerických. Zatím poslední, lednový, měsíční index spotřebitelských cen ukázal, že průměrná cena tuctu vajec je pouhých pět centů pod touto skoro až zaklínanou hranicí.

Krize má více příčin, ale zřejmě nejzásadnější z nich spočívá v zatím nejrozsáhlejší epidemii ptačí chřipky, jíž zaoceánská země čelí. Virus H5N1 - konkrétně jeho genotyp B3.13, k němuž se letos přidal genotyp D1.1 - se v USA ve velkém šíří již od roku 2022 a drůbež kosí po milionech. Dle zprávy Národní rady pro kuřata již bylo vybito 162 milionů kusů ptáků, přičemž 77 % z tohoto čísla reprezentují nosnice, tedy kur domácí chovaný právě za účelem snášení vajec. Proto jejich vysoká cena. Odpovědnost za ni obě velké politické strany v USA hází jedna na druhou.

Jakkoli je zdražování bolestivé a úhyn ptáků smutný, hlavní obavy vězí jinde. Současná epidemie nevyniká jen svým rozsahem, ale i způsobem, kterým se šíří mezi savci.

Virus chřipky A - podtyp H5N1, jak zní celý název viru, se poprvé objevil na konci devadesátých let u husy v Hongkongu. Následně mezi lety 2003 a 2005 vyděsil stovky nakažených, přičemž úmrtnost byla velmi vysoká. Oficiální statistiky ukazují, že nákaza prokázaných případů vedla k těžkému zápalu plic a ve více než  polovině k následnému úmrtí. Prakticky ve všech případech byl identifikován zdroj nákazy – infikovaná drůbež.

V dalších letech se virus vrátil ke svému typickému hostiteli, tedy k ptákům. „Přirozeným hostitelem viru chřipky A je migrující vodní ptactvo, kde se virus může vyskytovat v mnoha variacích, které označujeme podle povrchových proteinů hemaglutininu a neuraminidázy jako subtypy - například subtyp lidské chřipky H1N1pdm, H3N2, nebo ptačích chřipek, např. H5N1, H5N6 nebo H7N7,“ komentuje molekulární bioložka Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu.

Od roku 2022 vědci nicméně hlásí řadu případů i u savců - nejdříve u koček, a poté třeba i u lišek, skunků, tuleňů nebo ledních medvědů. Příčina se však zdála jasná, nakažené druhy se zcela běžně živí ptáky.

„Vědci dlouho zkoumali, zda již docházelo k přenosu mezi savci, anebo se zvíře vždy nakazí ze zdroje potravy, tedy většinou z infikovaných divokých ptáků,“ komentuje to pro Seznam Zprávy experimentální viroložka Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Odpověď nicméně jednoznačně prokázaná nebyla.“

Nynější epidemii ptačí chřipky nicméně od loňského jara provází i velmi rozsáhlý výskyt viru ve stádech skotu. Krávy jsou jak známo býložravé, ptáky nejedí, a tak masové nakažení tímto způsobem je vyloučené. Virus tak kusy dobytka přenášejí přímo jeden na druhý.

„Přenos mezi dobytkem a například i na kočky a drůbež  žijící na farmách je dokumentován. K šíření viru přispívá i převoz dobytka mezi farmami. Experimentální studie naznačují, že virus, který koluje u krav v USA, má jen omezenou schopnost se šířit i vzduchem,“ říká docentka Tachezy.

A tak se nabízí otázka, zda je možné obdobné šíření i mezi lidmi.

Profesor Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy sice upozorňuje, že konkrétní situaci kolem viru H5N1 nesleduje, ale v obecné rovině říká: „Už to, že ten virus dokáže celkem bez větších problémů přejít z ptáků na savce - což je v podstatě docela velký evoluční krok, jelikož rozdílnost tkání je relativně velká -, to ukazuje, že samozřejmě přenosu mezi lidmi jsme blíž než jsme byli dříve.“

V tuto chvíli je ale nutné upozornit, že šíření nákazy přímo mezi lidmi zatím není prokázané a v tuto chvíli mu ani nenasvědčují žádné indicie.

Již nyní je ve Spojených státech dle informací průběžně aktualizovaných na webových stránkách tamní vládní agentury Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) prokázáno napříč 13 z 50 článků federace celkem rovných 70 případů nákazy člověka ptačí chřipkou. Na začátku letošního ledna pak v jejím důsledku zemřel v Louisianě na pobřeží Mexického zálivu první člověk. Úřady uvedly, že byl starší pětašedesáti let, vedle viru H5N1 čelil i jiným zdravotním potížím a virem se nakazil z hejna volně žijících ptáků na dvorku. Tento muž se nakazil novým genotypem D.1.1, který byl rovněž příčinou těžkého onemocnění 13leté dívky z Britské Kolumbie v Kanadě.

Podobné je to i v ostatních případech. Veřejně zdokumentovány nejsou příčiny všech z 69 dalších případů, ale kromě tří osob, u nichž je zdroj viru neznámý, jde o chovatele nebo zaměstnance drůbežáren či mlékáren.

Vesměs vždy jevili jen velmi mírné příznaky - zejména konjunktivitidu neboli zánět spojivek projevující se zarudlýma a oteklýma očima.

Přesto je počet nakažených v historickém a geografickém srovnání poměrně významně vysoký. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž mezi lety 2003 a 2024 eviduje pouze 954 případů, mezi nimiž je započítáno i 58 amerických z loňského roku. To je asi šest procent celkového počtu případů za sledované období.

Během něj se nejvíce lidí dle dat nakazilo v Egyptě, a to 359, dále v Indonésii (200) a Vietnamu (129). Obecně lze většinu případů lokalizovat do zemí zejména jihovýchodní Asie, což souvisí s ohnisky výskytu u drůbeže a způsobem chovu drůbeže. Vysoká smrtnost v těchto zemích může být dána i méně intenzivním dohledem v těchto zemích, a tedy nízkou mírou prokázaných případů mírného onemocnění v této oblasti.

Celkově pak tragicky dopadlo 464 případů, tedy necelá polovina.

S každým dalším nakaženým člověkem riziko, že se nákaza začne šířit i mezi lidmi, stoupá. „V tuto chvíli musí dojít k mutacím u viru, aby mohl být mezilidský přenos možný a efektivní,“ vysvětluje Trnka s tím, že k tomu by s největší pravděpodobností došlo právě během toho, co by virus byl v lidském hostiteli.

„Obecně vzato je to tak, že aby ten virus dokázal ‚přeskočit z jednoho druhu na jiný‘, je nutné, aby v něm došlo ke změnám v proteinech, které mohou umožnit, že virus bude moci napadat i buňky jiného druhu - že vzniknou nějaké vazebné proteiny na membráně, aby se do té buňky vůbec dostal a mohl se v ní množit - nebo že se vyhne imunitní reakci nebo něco jiného, co mu umožní se tam množit,“ říká profesor pro Seznam Zprávy. „Těch proměnných, které se můžou mutacemi změnit, je víc.“

Jiřincová doplňuje, že ve všech případech, kdy došlo k přenosu viru na savce, a to bez ohledu na genotyp i geografickou polohu nálezu, byly u savců zjištěny adaptivní mutace, které usnadňují šíření viru na člověka. U mořských savců, například lachtanů, je přímý přenos z jednoho zvířete na druhý prokázán.

Celý proces by nebyl ničím neobvyklým. „Většina virů, které u nás vyvolávají závažné nemoci, jsou tzv. zoonózy, tedy byly přeneseny ze zvířat,“ upozorňuje viroložka Tachezy. „Těmi často bývají hlodavci nebo netopýři a vesměs tam bývá ještě mezihostitel, jak tomu bylo třeba u původního SARSu v roce 2003, kde to byly cibetky. Ten virus nějakou dobu koloval a teprve časem se vyselektoval virus, který byl schopný přeskočit na člověka. Dokonce se ukázalo, že ten přeskok byl opakovaný a teprve po opakovaném množství přeskoků se podařilo, že ten virus byl natolik životaschopný, že se začal šířit mezi lidmi,“ dodává Trnka.

Šíření viru ptačí chřipky může pomoci i to, že v současné době USA zápasí i s velmi silnou „běžnou“ chřipkovou epidemií.

„V takovém případě by potenciálně mohlo dojít k něčemu jinému, než je mutace - tedy statisticky náhodným změnám v genetické informaci - a sice k tzv. rekombinaci,“ shrnuje obecně možné riziko Trnka, který následně popisuje celý proces: „To znamená, že výsledný virus si vezme kousek genetické informace z jednoho typu viru a nakombinuje ho do kousku genetické informace druhého typu viru, který mu třeba umožňuje dobře pronikat do buněk a množit se v nich. Samozřejmě ani proces rekombinace vir nedělá vědomě, nýbrž náhodně.“

„Závažnějším procesem, který známe u všech virů chřipky, které mají segmentovaný genom, je reassortment (nejbližší český překlad je přeskupení, pozn. red.),“ doplňuje Jiřincová. „Virus chřipky typu A má genom skládající se z 8 segmentů. Je-li hostitel nakažen dvěma viry, může dojít k promíchání těchto segmentů i u dvou zcela odlišných subtypů, a výsledkem je zcela nový virus. Ani tento proces není náhodný a v případě subtypů H5, který se aktuálně globálně šíří, je velmi častý.“

Dochází k němu u ptáků, kteří jsou přirozenými hostiteli mnoha subtypů virů ptačí chřipky, a proto pozorujeme od roku 2020 masivní úhyny některých druhů ptáků, jež jsou přirozeně rezistentní vůči virům chřipky. „V České republice můžeme vzpomenout na masivní úhyny racků v Jihočeském a Jihomoravském kraji v loňském roce,“ říká Jiřincová.

Ta dále uvádí, že u pandemických virů chřipky dochází k tomuto promíchání v tzv. mixážních nádobách - v letech 1956 a 1968 se segmenty lidské a ptačí chřipky promíchaly v průdušnici prasete, v buňkách, které mají receptory pro ptačí i lidský virus.

„Ale jestli může být mixážní nádobou kromě prasete i kráva zatím nevíme. Určitě má receptory pro ptačí viry, otázkou zůstává, jestli i pro ty lidské,“ uvádí. „V této souvislosti vyšly zatím dvě vědecké studie, ovšem kontradiktorní - jedna říká, že kráva na buňkách mléčné žlázy tyto receptory má, druhá tuto práci popírá,“ doplňuje vědkyně.

Přes všechno výše napsané však v žádném případě není na místě panika. Vědci souhlasně upozorňují, že ačkoli se s každým dalším hostitelem riziko mutací, které by umožnily lepší přenos mezi lidmi, zvyšuje, k vytvoření pandemického viru dojít nemusí.

Pokud - a opět zdůrazněme, že pouze pokud - ale už k epidemii ptačí chřipky mezi lidmi dojde, čemuž samozřejmě nikdy nelze kompletně předejít, může hrozit scénář výrazného mezinárodního šíření.

To souvisí s nedávnými kroky administrativy Donalda Trumpa, která rozhodla o opětovném vystoupení USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Jiřincová vysvětluje, že nejvýrazněji se neúčast Spojených států pozná na množství financí, jež organizace dostává. „Země, které nemají dostatečné finanční prostředky, mohou být v tomto směru podfinancované, a to se může projevit na obecné pandemické připravenosti,“ říká.

Jako hrozbu odborníci uvádí i nedostatečnou informovanost.

Národní referenční laboratoř pravidelně zpracovává zprávy, v nichž mimo jiné analyzuje epidemickou situaci ve světě a případně doporučuje preventivní opatření, a přístup k informacím je pro něj klíčová. „Problém není přímo v tom, že Spojené státy vystoupily z WHO, to samo o sobě neznamená, že informace nejsou. Informace jsou, ale pravděpodobně omezeny posledními zásahy Trumpovy administrativy. Změny v americkém veřejném zdravotnictví jsou značné a my nevíme, do jaké míry zveřejněné informace odpovídají realitě,“ popisuje situaci Jiřincová.

Do toho se přidává další faktor. Ve Spojených státech v posledních letech výrazně roste obliba pití syrového mléka, tedy mléka, které pochází přímo z kravského vemene a neprošlo procesem pasterizace, jež spočívá v zahřání produktu na 70 °C, což bezpečně zničí všechny mikroorganismy.

Právě nepasterizované mléko může být další příčinou lidské nákazy ptačí chřipkou v USA. U osob zatím nebylo prokázáno přímé spojení onemocnění ptačí chřipkou H5N1 s konzumací tohoto mléka, ale přenos na jiné savce - například kočky - touto cestou již můžeme považovat za potvrzený. „Virus je schopný infikovat tkáň vemene a je vylučován ve vysokých kvantech do mléka,“ vysvětluje Tachezy.

„Pití nepasterizovaného mléka není riziko jenom ohledně chřipky, ale i ohledně řady jiných patogenů. Jeho konzumace je velmi riziková obecně,“ varuje Trnka.

Přesto je produkt oblíbený u dvou jinak politicky těžko spojitelných skupin: zastánců zdravého životního stylu - ti tvrdí, že nepasterizované mléko pomáhá hubnutí, zdraví střev a při intoleranci na laktózu - a nejkonzervativnějších členů trumpovského hnutí MAGA - těm pro změnu vadí Federální úřad pro kontrolu léčiv (FDA), který v jejich očích nařizováním pasterizace reguluje jejich životy.

Stejné názory, které tvoří novou dělící linii amerických kulturních válek, má i nový ministr zdravotnictví v Trumpově administrativě, Robert Francis Kennedy Jr. Loni v říjnu těsně před volbami na svém profilu na X napsal: „Válka FDA proti veřejnému zdraví brzy skončí. Patří sem i agresivní potlačování psychedelik, peptidů, kmenových buněk, syrového mléka, hyperbarických terapií, chelátových sloučenin, ivermektinu, hydroxychlorochinu, vitaminů, čistých potravin, slunečního svitu, cvičení, nutraceutik a všeho ostatního, co přispívá k lidskému zdraví a nemůže být patentováno farmaceutickou společností.“

Na závěr ještě dodal výhružku: „Pokud pracujete pro FDA a jste součástí tohoto zkorumpovaného systému, mám pro vás dvě zprávy: 1. Uchovejte si své záznamy a 2. Sbalte si kufry.“

Narážel tím na plánované propouštění v agentuře a přesně k němu po výměně kabinetu za republikánský došlo. Vláda v rámci rozsáhlých škrtů ve federálním úřednickém aparátu nicméně omylem vyhodila i řadu pracovníků, kteří měli na starost přijímání opatření v boji s ptačí chřipkou.

V následujících dnech se jim sice omlouvala a většinu z nich přijala zpět na jejich původní pozice. I proto, že FDA je kromě peněz daňových poplatníků z části placena i soukromým sektorem.

Podobné kroky však působí v boji s nemocí, která již nyní způsobila nesmírné škody na drůbeži a dobytku, značně nezodpovědným dojmem. Potenciál šíření viru H5N1 mezi lidmi je v tuto chvíli sice malý, to však neznamená, že by měl být zlehčován na úroveň kulturních válek o syrové mléko či na přehazování viny za cenu amerických vajec.