„Nechali je tam napospas.“ Ruská propaganda vypustila nad Kurskou oblast mlhu

/Od našeho spolupracovníka v Moskvě/

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Na Sudžu se vykašlali. Úřady neorganizují žádnou evakuaci. Nikdo se nedomluvil na vytvoření bezpečného koridoru. Lidé se sami snaží uprchnout z města. Jako by město bylo odříznuto od světa. Není tam signál, elektřina, voda. Už víc jak týden se nemohu dovolat mámě,“ zoufá si Lera Č.

Pětatřicetiletá žena velmi úzkostlivě prožívá drama svého rodného městečka, které se nachází v Kurské oblasti několik kilometrů od rusko-ukrajinské hraniční čáry. Sama žije v Petrohradu a velmi ji trápí, že neví, co se děje s její matkou.

Sudža je zahalena válečnou mlhou. Část města nepochybně ovládají ukrajinské jednotky, ale podle nepotvrzených zpráv ukrajinských i ruských válečných blogerů tam zůstávají i ruské síly.

V ukrajinských mediích se objevily záběry, jak ukrajinští vojáci strhávají ze sudžském úřadu ruskou trikoloru a za po křiku Sláva Ukrajině vyvěšují modro-žlutý prapor. A také, jak místním obyvatelům distribuují humanitární pomoc.

„Lidé tam jsou ponecháni na pospas situaci. Hrozně ráda bych mámu odtud odvezla, ale jak? Silnice jsou zaminované. Na nebi létají drony. Do mého rodného města přišla válka. Bojím se, že to je na dlouho. Když na území Ukrajiny naše armáda osvobozuje jednu vesnici měsíc, tak si nedokážu představit, jak dlouho to bude trvat u nás, na našem území,“ vysvětluje Lera pro Seznam Zprávy.

„Jako bychom žili v jedné realitě, kde lidé pokračují v tom žít si svým životem a radují se z toho, a naši příbuzní v Sudže, kteří zůstali na pospas situaci, žijí v jiné realitě. Mezi těmito realitami je vakuum, skrz které není slyšet zoufalý křik o pomoc. Pocit viny, že je nemůžu zachránit, mě požírá zevnitř,“ dodává.

Leřina slova nejsou daleko od pravdy. Rusko žije ve zvláštní realitě, v níž obsazení části ruského území ukrajinskou armádou nevyvolává bouři emocí. Alespoň ne navenek.

Před deseti lety, když na východě Ukrajiny hořel konflikt mezi Kyjevem a separatisty z Doněcku a Luhansku, se v Moskvě, ale i dalších ruských městech pravidelně objevovaly veřejné akce na podporu proruských ozbrojenců a obyvatel regionu.

Nyní panuje v Rusku překvapivé ticho. Nekonají se žádné veřejné manifestace na podporu Sudži a dalších Ukrajinci obsazených obcí, kterých má být několik desítek. Ani spontánní, ani ty státem organizované.

Jen hrstka ultrakonzervativních radikálů z Kremlem tolerovaného Národně osvobozeneckého hnutí v dálněvýchodním Magadanu uspořádala pochod, na kterém požadovala, aby byly ruské jaderné rakety namířeny na Washington.

Ruská prokremelská média o situaci v Kurské oblasti nemlčí. Neskrývají, že Ukrajinci kontrolují část ruského území. Reportáže ruských televizí jsou však generické a zaměnitelné s materiály z ukrajinské fronty: ruské zbraně drtí nepřítele, Rusové poskytují pomoc válkou zasaženého regionu.

Jakoby všechno šlo podle plánu a je to součástí takzvané zvláštní vojenské operace proti Ukrajině.

Analýzy o důvodech rychlého ukrajinského průniku do ruského regionu, reportáže o osudech několika tisíc obyvatel, které se nestihly z nově vzniklé válečné zóny evakuovat, či vojácích zajatých v Kurské oblasti, mezi nimiž jsou desítky branců, však diváci ruských televizích neuvidí.

„Stovky dobrovolníků čtyřiadvacet hodin denně shromažďují humanitární balíčky, další je odváží do postižených obcí. Na místě pracují příslušníci Ruské národní gardy a vyšetřovatelé. Podporu poskytují záchranáři. V nouzovém ubytování jsou lidé obklopeni péčí,“ hlásá reportáž Prvního kanálu o uprchlících z Kurské oblasti, jejíž ústřední hrdinkou je ruská dětská ombudsmanka Marija Lvovová-Bělovová, na kterou mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí.

Ruská média zároveň popisují, že třeba úředníci ze severokavkazského Dagestánu se vzdali svého třídenního výdělku ve prospěch obyvatel Kurské oblasti. Anebo, že kremelská partaj Jednotné Rusko z různých koutů země vyslala humanitární konvoje do ruského regionu náhle postiženého válkou.

Důležitým motivem ruských prokremelských médií je podpora ozbrojených sil a politického vedení, předně prezidenta Vladimira Putina.

Ta, alespoň podle státní sociologické agentury VCIOM, navzdory kritické situaci v ruském pohraničí neklesá.

Podle čerstvého průzkumu, který byl proveden během prvního týdne ukrajinského průniku do Kurské oblasti, popularita Vladimira Putina dosahuje 77 procent. O dvě desetiny procentního bodu víc než o týden dříve, kdy byl v Kurské oblasti relativní klid.

Podle stejného průzkumu má Putinovi nedůvěřovat méně než patnáct procent respondentů.

„Je nutné si uvědomit, že Rusko je ohromné. Pouze část země se nachází v přímém kontaktu s tím, co se v Kurské oblasti děje. Většina Rusů žije normálním životem,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Denis Volkov, šéf ruské nezávislé sociologické agentury Levada Center.

Jak uvádí, zatím nemají data o náladách v zemi. Ta se objeví až za pár týdnů, nicméně neočekává, že by se výrazně propadla důvěra k pánu Kremlu. Ta nezaznamenala snížení ani po vyhlášení války na jaře 2022 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ naopak vyrostla o více jak deset procentních bodů, ani po vyhlášení kontroverzní částečné mobilizace na podzim stejného roku.

Vladimir Putin je, zdá se, proti krizím a negativním zprávám zatím imunní. A proto asi ani nemá zapotřebí navštívit do války ponořenou Kurskou oblast.

„Myslím si, že v průzkumech uvidíme nárůst stresu a úzkosti. Ale nemyslím si, že uvidíme nějaké katastrofické scénáře,“ vysvětluje Volkov.

Se vší pravděpodobností budou události v Kurské oblasti dočasně vévodit žebříčku nejdůležitějších událostí srpna. A pak postupně odezní. Podobně jako v případě s takzvanou zvláštní vojenskou operací, tedy válkou na Ukrajině. Ta si sice pravidelně drží první místo jako nejvýznamnější událost měsíce, ale označuje ji tak pouze okolo 15 procent respondentů.